S Terezkou jdeme od nádraží směrem k Palladiu. Ani jedna z nás tam v životě nebyla, tak jsme musely použít mapy v mobilu.
T: "Za jak dlouho tam budem?"
L: "Už to je tady za rohem."
T: "Tak pohni, už chci nakupovat."
Terka zrychluje krok a já mám co dělat, abych stíhala.
T: "Tohle je ono? To je nějaký starý ne?"
L: "Já nevím, podle mapy asi jo."
Když však vycházíme dovnitř, Terka kouká s otevřenou pusou.
L: "První asi půjdeme mrknout na oblečení ne?"
T: "Jooo."
L: "Půjdeme do NewYorkeru?"
T: "Jooo."
Divně se dívám na Terezu a ona si uvědomuje, že se asi trošku zasekla.
Po návštěvě prvního obchodu mě to přestává bavit.
L: "Už bych šla na jídlo."
T: "Jak tě může nebavit nakupovat oblečení?"
L: "Prostě mě štve se pořád oblíkat a vyslíkat."
T: "Ty jsi s tím strašná."
Terka se na mě divně dívá a táhne mě do dalšího obchodu s oblečením.
Dívám se na mobil, kolik je hodin. Je už 12:34 a já ještě nejedla. Terezka táhne snad milión tašek a já začínám mít hlad.
T: "Mám hlad, nepůjdeme se najíst?"
L: "Konečněě!"
Křičím na polovinu obchoďáku a nekolik kolemjdoucích se na mě otáčí.
L: "Jdeme do McDonald's?"
T: "Blbneš? Já chci něco zdravýho."
L: "Tak si koupíš salát."
