Different Love

Loaded gun

  Klouby svých prstů jsem stiskla ty jeho a trochu ho od sebe odstrčila "ale já se přece nebojim" zašeptala jsem do úplnýho ticha "víš co to je i na co to je" sklonil se k mému obličeji "kdyby jsi mě chtěl zabít, dávno by jsi to udělal" zamračil se "nemám pravdu?" zeptala jsem se ho, zvednul ruku a konečky prstů mě pohladil po tváři "krásný holky jako ty by byla věčná škoda" jeho oči pozorovaly můj obličej a proto jsem si pečlivě kontrolovala můj výraz "to mě strašně uklidňuje" protočila jsem oči "mělo by, protože krásná jsi" znovu mě pohladil po tváři a odešel. Nechal mě s šokovaným výrazem stát uprostřed místnosti. Myšlenky rotovaly mím mozkem a jedna věc se mi v něm zasekla, neřekl že nikoho nikdy nezabil nebo že ji nepoužil. Měla bych se bát? Napadlo mě ,ale zvuk o patro níž mě donutil vrátit se do reality. Když jsem sešla dolů došla mi jedna věc, spala jsem v místnosti vedle něj moch mě dávno zabít, kdyby chtěl tak co se mi může stát. Stál u nějaké bedny v rohu a vyndavalal z nich věci "Chceš pomoct?" zeptala jsem se ho a tím ho donutila nadskočit leknutím, zvednul se od bedny a otočil se na mě "tohle mi nedělej" zamračil se na mě a dvěma dlouhýma krokama byl u mě a než jsem vůbec stačila nějak reagovat byla natlačená na cihlové zdi a Canuv obličej byl pár milimetrů od mého. "A co uděláš?" zeptala jsem se ho odvážně, odvážněji než jsem se vůbec cítila "to si ještě rozmyslim" naklonil se k mému uchu tak moc blízko byl že se jeho fousy otřely o mojí tvář ani nevim jak ale moje se odvážné přesunuly pod Canovu bundu a chytla jsem se ho za bílé tričko pod ní "mysly rychle" zašeptala jsem "třeba tohle" zašeptal mi do ucha a zkousnul ušní lalůček a z mého krku se vydral lehký vzdych, určitě to slyšel protože zkousnul můj lalůček znovu. Zvednul hlavu a zadíval se mi do očí, strácela jsem se v nich. Když dole něco bouchlo, Can se rychle odtáhnul a jako střela výstřelil domu a opět mě nechal stát na místě jako idiota. Dnes podruhé
   Posadila jsem se na tvrdou madraci boxerského ringu a  zády jsem se opřela o tvrdé a pevné provazy. Can mě tak strašně mate. Mozek mi začal pracovat na plné otáčky, ale rána a pak padající nářadí mě donutily se vrátit hlavou na zem. Zvedla jsem se a pomalým krokem jsem se potichu přesunula na kovové schodiště, snažila jsem se jít co nejpotišeji a to co jsem uviděla mi definitivně vzalo jakýkoliv křik z krku. Can se pral s nějakým mužem, který měl v ruce velký lovecký nůž. Rychle ,ale pomalu jsem se přesunula dolů a skovala se za posuvný stolek. "Hajzle" nadával ten muž "zabil jsi mi bratra" zakřičel ten muž dál, padla rána a pak ma zem letělo další nářadí "tak poď ty hajzle" zakřičel na něj Can zpátky, nezvedala jsem hlavu ani jsem se neopovážila vykouknout "á" zakřičel Can a pak padla velká rána a pár centimetrů ode mě přistála Canova nabitá a natažená zbraň. Nečekala jsem ani minutu a natáhla se pro ní. Nemám tušení jak se zbraň používá ,ale okamžitě jsem se cítila silnější a bezpečnější. Vykoukla jsem z mého úkrytu a uviděla toho neznámého muže jak malém Cana bodnul, na tváři měl krvaví šrám. Podle těch amerických akčních filmu jsem zkontrolovala zbraň a v ten moment ,když ten neznámí muž chtěl bodnout Cana do břicha tím obrovským nožem jsem vylezla z mého úkrytu a bez jakékoliv myšlenky jsem dvakrát vystřelila. Ten muž se sesunul na Cana, který ho ze sebe okamžitě schodil a nevěřícně na mě koukak, strašně se mi klepaly ruce až mi z nich zbraň vypadla. Sama jsem nechápala co jsem udělala "pane Bože" vypadlo ze mě a po tváři se mi zvezla horká slza. Před očima se mi zatmělo a ani nevím jak jsem se ocitla nahoře na sedačce v Canově pevné obětí, po tvářích se mi zpouštěly horké slzy. "Ššš" tišil mě Can a jeho prsty se zlehka dotýkaly mých vlasů "bude to dobrý" jeho ruce se přesunuly na obě strany mých tváří a zadíval se mi z příma do očí "zachránila jsi mi život" šeptal mi "j-j-já" vykoktala jsem ze sebe "buď on nebo já, jiná možnost nebyla" jeho horký palec mi setřel nové slzy ,které znovu opustili mé oči "zabila jsem ho" vypadlo ze mě "to je v pořádku, zvladneme to" uklidňoval mě "je je mrtvej" podívala jsem se na moje ruce které se nekontrolovaně třásly, dal mi lehkou pusu na čelo. Sundal si bundu a hodil ji na sedačku vedle nás a vzal mě nevěstovím stylem a odnesl mě do koupelny kde mě postavil u umyvadla, kterého jsem se chytla abych neupadla, strašně si mi třásly kolena a v té krátké chvilce jsem se mohla koupelnu prohlédnout, byla úplně obyčejná, bíle vymalovaná se světle modrými a zlatými dlaždicemi a na polici leželi sněhově bílé ručníky. "Pojď" natáhnul ke mě ruku, kterou jsem s vděčností přijala, přitáhnul si mě k sobě, zkopnul boty i já jsem si je nějakým způsobem zkopla a i se mnou vlezl do sprchy kde si se mnou sedl na zem a pustil na nás teplou, hodně příjemnou vodu. Položila jsem si hlavu na jeho rameno a nechala se unést proudem těch myšlenek, nemluvili jsme. Držel mě za ruku, má oproti mě velké ruce, napadlo mě. Cítila jsem na sobě jeho pohled, ale neměla jsem sílu zvednou hlavu a pohled mu opětovat. "Děkuju" vypadlo ze mě chvíli, když už jsme byly celý promočený a horká voda začínala být studená "já děkuju" odpověděl mi a pomohl mi se zvednout ze studené země sprchy, nevím proč ale obmotala jsem zkřehlé a vyklepané ruce okolo jeho pasu a pevně ho obejmula na jeho odezvu jsem nemusela čekat ani minutu když mě obejmul zpátky a dal mi pusu do vlasů. "Půjč si něco u mě ve skříni, půjdu uklidnit ten nepořádek" kývnul a odešel, mokrej ale zdrejmně mu to ani trochu nevadilo.
  Vypla jsem vodu, z police jsem si vzala jeden velký ručník a zabalila se do něj i jsem si prosušila vlasy, do ruky jsem si vzala ze země boty. V té sprše se mi trochu ulevilo ,ale při každém pomyšlení na to co se stalo mi přeběhl mráz po zádech a chvění po celém těle. Pomalými kroky jsem došla do Canovi ložnice, byla velká o hodně větší než pokoj kde jsem spala, vedle velké postele byla skříň se zdrcadli naproti tomu stál stolek na kterém byla velká televize a rádio, vše bylo laděné do tmavě modra a černa. S ručníkem okolo těla jsem opatrně otevřela část velké skříně ve které visely perfektně pověšené trička, tílka, košile, bundy, svetry a mikiny, z jednoho ramínka jsem stáhla černý svetr a přehodila si ho přes ruku, zavřela jsem část skříně a otevřela jinou ve které byly obleky, věci na společenskou událost a různé krabičky, které jsem neotvírala, tuhle část skříně jsem taky zavřela a otevřela další ve které byly pouze noty a tak jsem ji zavřela hned až v poslední části skříně jsem našla to co jsem hledala tepláky, jeany a nějaké šortky, dole byla skříň zakončena třemi šuplíky, které jsem neotvírala, z police jsem vyndala jedny šedé tepláky a už v Canově ložnici jsem si do toho převlékla. Moje mokré věci a ručník jsem donesla do koupelny a hodila je přes rourové topení. Can tady ještě nebyl a tak jsem se posadila na sedačku a přikryla se velikou černou dekou ,která byla složená na konci sedačky. Položila jsem si hlavu na opěradlo a zavřela oči ve snaze najít nějakou pozitivní energii a ani nevím jak se to stalo ,ale teplo které me zahalilo z deky mě uspalo. 
  Probudila mě až vůně čaje. Pomalu jsem se probírala a rozkoukávala okolo ,ale co upoutalo největší mojí pozornost byl Canův ustarany výraz, který mě trochu děsil. Jestli se stalo ještě něco tak se asi zbláznim. Pomalu jsem si přihlížela jeho výraz "postaral jsem se o to" kývnul a chytnul mě za ruku kterou jsem vyndala z poddeky, kývnula jsem a lehce mu ruku ztiskla zpátky "děkuju" zašeptala jsem po chvíli ticha "neděkuj, já jsem dlužník a tím že tady zůstaneš to trochu splatim" naklonil hlavu na pravo z culíku mu vypadl pramen vlasů a až to mě donutilo zaměřit se na jeho oblečení, byl převlečený do černých boxerských šortek a nahoře měl černou mikinu a kapucou kterou měl lehce zvednutou. "Kolik je hodin?" zeptala jsem se a trochu jsem se vysunula z poddeky "bude devět" kývnul "za chvíli tady budou lidi kvůli zápasu" oznámil mi "když nebudeš chvíli nemusíš dolu chodit" zvednul naše propletené prsty a dal mi na kloub palce lehkou pusu a s tím gestem se zvednul a odešel dolů. Jediné co po něm zbylo byl horký čaj a moje tašky vedle sedačky.
Pomalu jsem si vypila čaj a ze spoda už začala hrát hudba a několik lidí se tam bavilo o dnešním zápase, špinavý hrnek jsem položila do dřezu a obě moje tašky jsem si hodila do pokoje kde teď zůstávám. Otevřela jsem je a vyhrabala krvavě rudý croptop s kamínky na konci dlouhého rukávu, měl vystřižené remena a končil těsně pod prsama, ještě jsem z tašky vyndala bílou mini sukni s pásky na boku a z druhé tašky jsem vyndala červené lodičky na vysokém podpatku. Z kabelky jsem vyndala malou taštičku s make-upem a s věcmi a make-upem odešla do koupelny. Převlékla jsem se a namalovala si kouřové stíny a rty natřela rudou rtěnkou. Vlasy jsem si jenom rozčesala a na pravé straně jsem si do vlasu dala černou sponu. Ještě před tím než jsem opustila koupelnu jsem na sebe lehce stříkla voňavku. Byla jsem plně připravená na dnešní noc