První svítání

18 1 2
                                    

Odbila půlnoc a městem se toulá ticho a chlad. V jednom z mála světlem prozářených oken stojí silueta mladého muže. Je rozkročen a nehnutě hledí do tmy zdejších ulic.
Najednou se za jeho zády ozve tichý ženský hlas : „Michaeli... Pojď už spát.”
Jeho tělo ze zadu obejmou úzké paže.
„Jen podívej na tu krásu má drahá. Město je opět ozdobeno světelnými korálky pouličních lamp a rozsvícených oken.”
Obrátil se na to něžné ženské stvoření.
„Za takové noci jsem tě poznal Rose.”
Sevřel ji do pevného objetí a políbil její zrzavé vlasy.
„Pamatuji na tu noc.” špitla. „Tenkrát jsme protančili celou noc, bylo to nádherné.”
,,To ano.” odvětil. „Jsi stále tak nádherná, jako tu noc. Byla to šťastná náhoda.”
„Spíše osud.” pohlédla do jeho očí, její dlaň zabloudila do jeho plavých vlasů a přitáhla ho do polibku. On jí začal hladit boky a něžně ji líbal. Tlačil ji blíže k posteli a ona nejistě couvala, najednou se oba ocitli v posteli a začali se smát.
„Miluju tě Michy.” usmála se a pohladila jeho tvář. On políbil její čelo, položil svou hlavu na její hruď a zavřel oči.
„Já tebe taky Rose.” a za stálého hlazení oblých boků jejího těla začal usínat. Rose zhasla lampičku na nočním stolku a společně usnuli.

Ráno, 6:42
Klid dnešního svítání narušilo zvonění telefonu. Rose se probudila a rozespale zvedla mobil z nočního stolku. Bez toho, aniž by se podívala kdo volá, přijala hovor a rozespale promluvila : „Prosím..?”
Z telefonu se ozval mužský hlas : „Ahoj broučku, nevzbudil jsem tě?”
Když Michael uslyšel mužský hlas, který jeho drahou přítelkyni oslovuje "broučku", okamžitě zvedl hlavu a na Rose se zamračil.
„Kdo ti sakra volá Rose?!”
Ona zmateně pokrčila rameny a tak Michael vzal Rosiin mobil a naštvaně promluvil do mobilu : „Co si to dovolujete vy nezdvořáku?!”
Z mobilu se ozval úšklebek.
„Michy, ty jako nepoznáš starého známého?” a muž z mobilu se zasmál.
Rose zakřičela : „Ale vždyť to je Sam!”
Michael si oddychl a omluvil se : „Ježiši sorry Same." a zasmál se. „Proč voláš tak brzo blázne? Víš kolik je?”
„Za tu dobu, co jste zjišťovali kdo vlastně jsem, ačkoli to bylo hned na displeji, už téměř sedm.”
Rose si vzala svůj mobil od Michaela a začala se vyptávat.
„Same, bráško, děje se něco?”
Michael začal Rose hladit po stehnech.
„Chtěl jsem se jen zeptat, jestli bych se mohl odpoledne stavit, potřeboval bych zvednout náladu.”
Rose pohlédla do Michaelových očí a spatřila vzrušení. Její nohy taky zneklidnily a ona se nezmohla na víc, než zakoktat do mobilu : „J-jasně, přijď! J-já už b-b-budu muset! Měj seee...”
Ani nečekala na Samovu odpověď a zavěsila. Michael zatím vyhrnul její tričko a začal jí cestovat jazykem po břiše.
„Michaeli Hawkingu!" Řekla důležitě.
„Copak má drahá?” Odvětil se vzrušením v hlase.
„Jdu udělat snídani a ty se padej umýt, včera jsi se nemyl.” Zasmála se, políbila svého přítele a odešla z ložnice. Michael jen zabručel a vydal se do koupelny. Svlékl si triko, prohlédl se v zrcadle, prohrábl si rukou své blond vlasy a zbavil se zbytku oblečení. Vlezl do sprchy a pustil na své tělo teplou vodu.
Mezitím se Rose v koupelně rozhodla, že dnes ke snídani budou míchaná vajíčka. Připravila si vše potřebné, rozžhavila pánev, rozehřála v ní kus másla a rozklepla do pánvičky několik vajec.
Umíchaná vajíčka rozdělila na dva talíře, přiložila ke každé porci pár rajčátek a rohlík, vše dala spolu s vidličkou na stůl a začala poklízet kuchyňskou linku.
Najednou ji někdo chytil ze zadu za boky, ona se prudce otočila a vlepila Michaelovi z leknutí facku. On jen sykl bolestí, chytl si tvář a když si Rose uvědomila, že vlepila facku svému příteli, okamžitě ho objala a začala se omlouvat.
„Lásko promiiiň! Já se lekla...” a začala se smát.
„V pohodě asi...” zakňučel Michael a pohladil Rose po zádech.
„Co jsi mi teda připravila krom té facky?” ušklíbl se a sjel rukou na její zadek.
„Míchaná vajíčka, tak bacha abych ti ty tvoje vejce taky nerozklepla na pánvičku.” řekla a vypletla se z jeho sevření.
„Pojď se najíst, bude to úplně studený.” vyplázla na Michaela jazyk a sedla si ke stolu.
Michael si neochotně sedl ke stolu a pronesl : „To bys neudělala.”
Rose zvedla oči od jídla a vyzívavě řekla : „Chceš to vidět?” a zasmála se.
V tom zazvonil zvonek u dveří. Michael položil vidličku a s naštváním v hlase pronesl : ,,Kdo to zase otravuje tak brzo ráno?”

První kapitolu knihy věnuji mé drahé Elí ♡

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Dec 22, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Vrah v ohroženíKde žijí příběhy. Začni objevovat