Different Love

Game boy

Zhluboka jsem se nadechla a zavřela za sebou branku do patra a opatrně jsem sešla kovové schody, což bylo v jehlovích podpadcích skoro nemožné. Zastavila jsem na posledním schodu a u roku boxovacího ringu jsem zahlédla Cana jak se baví s nějakým hodně potetovaným klukem a o něčem mluvili. Došla jsem ke stolku a vzala si červený kelímek do kterého jsem si od dalšího cizího kluka jsem si do něj nechala načepovat trochu piva, ale když jsem si všimla jeho pohledu upřeného do mého výstřihu nenamahala jsem se mu ani poděkovat. Protáhla jsem se davem lidí, kteří všude možně a nemožně stáli až ke Canovi. Neviděl mě ,ale ten neznámí kluk mě prozradil tím že na mě upřel svůj zrak a donutil tím Cana se otočit "Ahoj" usmála jsem se na něj a chytla se ho za ruku, kterou měl zastrčenou v kapse mikiny "Ahoj" kývnul.
"Nepředstavíš nás?" ozval se po chvilce ten kluk "nech mě přemýšlet? Ne" řek Can ,ale ten kluk se nedal a natáhnul potetovanou ruku směrem ke mě "Hakan" řek a ušklíbl se "Maya" kývla jsem tím stylem jako to dělá Can, už jsem to stihla okoukat a lehce jsem mu kostnatou ruku ztiskla zpět "krásné jméno pro krásnou dívku" zklonil mi poklonu "stará věc" odpálila jsem ho "drsná, to se mi líbí" mrknil na mě "ve tvých snech" odpálila jsem ho znovu a Can se začal smát, moc jsem nevnímala o čem se bavili spíš jsem se rozhlížela po lidech a moji pozornost upoutal muž na druhé straně místnisti. Měl černé vlasy lehce kudrnaté a na tváři třídění strniště, na sobě měl černou košili a černé jeany. Nevím asi vycítil že se na něj dívám, ale otočil se mím směrem a mrknul na mě. Chvíli jsme se na sebe dívaly a pak na mě kývnul s náznakem že mám jít za ním. Pustila jsem se Canovi ruky a on se na mě podíval "za chvíli jsem zpátky" ujistila jsem ho a vydala se davem k tomu nezbámému, krok od něj jsem zastavila a založil si ruce na prsou, které tím vynikly. Neznámí se na mě otočil celým tělem a písknul když se pohledem zastavil v mém výstřihu "Ahoj krásko" řek a na tváři se mu objevil úšklebek ,který pouze podtrhl grázlovství "Ahoj" pousmála jsem se a usoudila že trocha flirtu neuškodí "jak se jmenuješ krásko?" zeptal se "tsss" zavrtěla sem hlavou "neříkám jméno na počkání" naklonila jsem hlavu na stranu a on udělal krok ke mě "jsem Semih a ty krásko?" zeptal se znovu "Maya" přiznala jsem a podívala se na něj zpodřas, chytl mě za ruku a zkekhka mi hřbet políbil "jaký gentleman" pousmála jsem se "to jsem vždycky" usmíval se "můžu tě pozvat na něco lepšího než je tohle?" zeptal se a poukázal na kelímek piva co jsem držela mezi prsty "a co mi nabídneš?" zeptala jsem se ho "překvapení" mrknul na mě a natáhnul ke mě ruku za kterou jsem se ho chytla, nevím proč ale něco ve mě mi říkalo že bude fajn, po to ranním incidentu bude už fajn vždy a všechno.
Došly jsme k malému pultíku kde byly různé lahve s alkoholem a tak jsem nenápadně kelímek odložila na stůl vedle "co si dáma dá?" zeptal se mě Semih "něco ostřejšího" přešlápla jsem z nohy na nohy a ulevila trochu mím nohám ve vysokých podpadcích "tady je jeden Jack pro dámu" podal mi malý průhledný kelímek se zlatavou tekutinou a sám si také nalil "děkuji" usmála jsem se "prosím" kývnul na natáhnul jeho kelímek k mému, lehce jsme si ťukly a oba jsme do sebe Jacka koply, trochu jsem se pod sílou ostrého alkoholu zatřásla ale medová chuť která mi zůstala v puse za to stála. "Ještě?" zeptal se Semih "ne děkuji, jeden a pivo mi vážně stačí" zvedla jsem ruce do obraného gesta a v něm to vyvolalo smích "jak si dáma přeje" usmál se a v tu chvíli se okolo mého pasu objevila svalnatá ruka, která mě přitáhla ke svalnatému tělu "hledal jsem tě zašeptal mi hlas do ucha a podle hlasu jsem poznala že je to Can "našel jsi" odpověděla jsem mu a lehce se na něj otočila i když jsem na sobě cítila Semihův pohled. A taktéž Canův pohled, který byl zlostně zapřený v Semihovi a kdyby mohl proměnil by ho v minutě v prach. "Cane" kývnul na pozdrav Semih "Semihu" zavrčel Can "rušíš" oznámil Canovi "vážně? Že jsem si nevšimnul" odseknul mu Can "nevěděl jsem že ti vadí když se bavim s hosty tvého zápasu" zamračil se Semih "možná to bude tím ,že Maya není host" položil si hlavu na moje rameno "ou, to jsem nevěděl" zvednul Semih ruce do obraného gesta "nikdy bych si nevšimnul tvojí přítelkyně Cane" bránil se a udělal kro zpatky "to jsem rád" řek Can a než jsem stihla říct půl slova byl Semih několik kroků od nás. "Tak přítelkyně?" zeptala jsem se a otočila se na Cana "je to hajzl" zavrčel Can a přitáhnul si mě za pas k němu "to může být, ale na mě byl milej" položila jsem mu ruku na hruď "věř mi" sklonil trochu hlavu "věřím ti" kývla jsem na souhlas. "Budeš mi fandit?" zeptal se po chvíli co jsme staly potichu "fandit?" zeptala jsem se zpátky nejistě "dnes večer boxuju já" oznámil mi a moji brada se svezla někam dvě míle pod zem "ty?" zeptala jsem se nanovo a prstem pravé ruky jsem mu zašermovala před obličejem "ano já. Netvař se tak překvapeně" pousmál se "nejsem překvapená, ale zaskočena" přiznala jsem "trocha fandění by neuškodila" řek a chytnul mě za vztyčený ukazováček ,který jsem nestáhla "budu se snažit" pousmála jsem se "to mě víc než těší" zvednul hlavu a podíval se na hodiny ,které ukazovaly za pět minut jedenáct "za chvíli začínáme" objasnil mi "dobře" kývla jsem a odtáhla se od něj "pojď" natáhnul ke mě ruku jako před tím Semih a já ji bez mrknutí oka přijala.
Následovala jsem ho do pravého roku boxerského ringu na tenž rok se posadil, z kapsy mikiny vyndal pásku a podal mi ji do ruky, držela jsem ji v ruce dokud si nesundal mikinu a nevyměnil ji se mnou, tak jsem pro změnu držela mikinu. Pozorovala jsem ho jak si černou páskou zamotal obě ruce a pak si nasadil boxerské rukavice, teprve když si je nasadil a zašněroval se na mě poprvé podíval "pohlídej mi ji" řek a rukavicema se opřel o mikinu "dobře" řekla jsem mu a trochu se usmála "přej mi štěstí" řek a dal mi pusu na čelo. S tímhle gestem se vyhoupnul nahoru na ring a protáhnu svalnaté tělo skrz pevné provazy.
Proti Canovi se postavil hodně svalnatý kluk ve žlutých sportovních kraťasech a za pár chvil se do sebe pustili, Can dostával i dával dost velké rány a pokaždé když inkasoval ránu se moje tělo zachvělo a syknutí se vždy vydralo z mích rtů. Celé to dvouminutové kolo bylo o moc delší než opravdu bylo. A v těch třetích dvouminutách mi došlo ,že mi na něm záleží. Trochu moc. Canův krvácející ret mi drásal nervy. Nevím proč. Nechápala jsem moje vlastní myšlení, nevím jestli je to tím že mi pomohl uprostřed noci nebo to že mi opravil auto nebo že mě u sebe nechal přespávat nebo jestli to bylo tím že uklidil ten raní 'nepořádek' ,ale něco ve mě mi říkalo že se ho mám držet, že s ním to bude horská dráha která jede jenom nahoru a že když se bude padat bude to ten pád při kterém se ti tlačí žaludek ven z těla a přeješ si aby jsi znovu jela nahoru. Zvedla jsem oči zpět do ringu zrovna v tu chvíli kdy Can toho kluka práštil tím způsobem že ho clockoutoval k zemi, s trochou děsu jsem sledovala toho kluka jak se snaží zvednou z tmavě modré podložky ringu, ale svalnaté ruce se mu třásly a když to zkusil podruhé se zvednou ,ruce ho zdradily a padnul na podložku. Can vítězně zvednul ruce v rukavicích a skoro všechny ženy na téhle akci se k němu nahrnuly, jenom já jsem stála na tom samém místě kde jsem se s ním rozloučila a od kud jsem mu fandila. Asi po deseti minutách ,když mi došlo že se Can přesunul s těmi dámami do rohu místnosti ve kterém se ty dámy předháněly která mu ošetří bojové šrámi jsem si na sebe oblékla Canovu černou mikinu a ze stolu s alkoholem jsem si vzala lahev Jacka, kterého jsem dnes již pila. U schodů nahoru jsem si vyzula jehlové podpadky a lehce nadskočila když se moje bosé nohy dotkly drsného povrchu železných schodů, otevřela jsem si branku nahoru a zavřela ji za sebou aby žádný zvědavec, který se opije nemohl nahoru a hodila boty směrem k sedačce, je mi jasné že jedna z těch všech dam skončí v jeho posteli a těch mých bot si ani nevšimne. Z linky jsem si vzala malou skleničku a všimnula si ještě malých schodů nahoru. Tam jsem nebyla došlo mi. Moje zvědavost mi nedala a tak jsem se skleničku a flaškou Jacka vyrazila po těch malinkatých schodech nahoru, nekončíly klasicky dveřmi, ale poklopem. Lehce jsem do něj strčila a nic, asi po třech minutách snažení jsem si všimla malé páčky za kterou jsem vzala a otevřel se mi přístup na střechu. "Páni" vypadlo ze mě, když jsem úplně vylezla na střechu budovy, ze které jsem viděla snad úplně všude ,ale hlavně jsem viděla v dálce ten obrovský most zářící fialovou barvou, minuluju ten most, je tak dechberoucí. Posadila jsem se do tureckého sedu a nalila si do skleničky většího panáka a rychle ho do sebe kopla. Nevím jak dlouho jsem tam byla, ale ze sedu jsem si lehla na záda a podívala se na oblohu plnou hvězd, byla krásná letní noc, lehký vánek ovíval moji tvář a ani nevím jak se mi začaly zavírat oči, ale velké množství alkoholu v mé krvi mi znemožnilo zvednout se a přesunout se do postele a tak jsem na té střeše usnula zahalená letním vánkem a Canovou vůní z mikiny

Šťastné a Veselé
Hezké prázdniny