She is different (CZ) /POZASTAVENO/

Last Days

Cara view

Doposud mne vozil otec, který mě už nikdy nikam neodveze. Po mém přiznání že jsem na dívky mě vyhodil z domu a já se na pár dní stala bezdomovcem. Přespávala jsem v jedné části školy. Pár dní na to mi však na účet došlo patnáct miliónů dolarů. Vím že je to dost ale má rodina s penězi neměla nejmenší problém. Byla jsem šťastná že máma nade mnou měla trochu slitování a díky tomu mi zařídila skvělý život. Neváhala jsem a otevřela svůj MacBook. Najela jsem na prodej letenek a zadala cílovou destinaci. Měla jsem štěstí a zjistila že mi za dva dny letí letadlo. Letenka nebyla moc drahá a tak jsem si ji nahned koupila. Všechny své věci jsem měla v té místnosti a tak jsem se je pomalu začala balit do kufrů. Bylo úterý ráno a protože mi bylo více jak osmnáct tak jsem se bez toho abych se obávala problémů vydala do ředitelny.

Zaklepala jsem na dveře a po zaznění tichého "dále" vešla. "Dobrý den" pozdravila jsem. "Ó, slečna Baker" řekla naše vcelku mladá ředitelka. "Posaďte se" kývla hlavou k židli a já ji poslechla. "Tak co potřebujete?" zeptala se když jí vše vyhovovalo. "Budu se stěhovat na jiný kontinent a tak bych vám chtěla oznámit že zítra přijdu do školy naposledy" když jsem to řekla tak ředitelka překvapeně vyvalila oči ale po chvíli zase nasadila neutrální výraz. "Dobře tak já o tom sepíšu zprávu a zítra mi ji přijdete podepsat. Ano?" zeptala se a já kladně přikývla. "To bylo vše díky" řekla jsem a zvedla se. "Nashledanou" rozloučila se a já jí to vrátila. Vyšla jsem z ředitelny a zamířila ke své skříňce.

Otevřela jsem ji a vytáhla z ní batoh s učením. Nikam jsem se už nestavovala a zamířila rovnou do šaten.

V šatně mám další skříňku, tentokrát však se sportovním oblečením. Vzala jsem si sportovní oblečení a batoh dala dovnitř skříňky. To oblečení se skládá z černých legínů Adidas, bílé sportovní podprsenky a černého děrovaného trička, které působilo jen na to abych nebyla pouze ve spodní vrstvě. Své blond vlasy jsem sepla do vysokého culíku a odkryla tím tak své tetování na krku. Bylo to římskými číslicemi vytetované mé datum narození. Nakonec jsem se obula do bot, taktéž Adidas. V šatně už jsem se nezdržela ani minutu a zamířila rovnou do tělocvičny. Stoupla jsem si na stranu tělocvičny, kde byli holky a čekala na příchod učitele.

"Tak třído, dnes si zahrajeme basketbal" vešel do tělocvičny učitel a v podpaží držel basketbalový míč. "Kapitán bude Walker a..... slečna Baker" řekl a my oba vykročili z řady. Přešli jsme k učiteli a otočili se čelem k našim spolužákům. "Vybíráš první" řekl můj bývalí nejlepší kamarád Gabe. Lehce jsem se usmála a vyřkla první jméno. Tak to pokračovalo dál a mi se rozdělili do týmů o deseti členech. Oba týmy si stoupli na jednu stranu tělocvičny a začalo se hrát.

Dostala jsem přihrávku a jedním lehkým pohybem obešla protihráče. Driblovala jsem a pomocí snadných pohybů obešla několik lidí až jsem se dostala ke koši. Namířila jsem. Pevně se postavila. Odhadla sílu. Narovnala ruce na přesný směr a pomalu začala vyskakovat. Když jsem byla v nejvyšším bodě tak jsem míč hodila a pak zase dopadla. Míč se odrazil od desky a spadl na obroučku koše. Tam se dvakrát zatočil a nastal rozhodující moment. Šlo o koš, který by nám zařídil vítězství. Po pro mne napínavém momentu, míč konečně spadl do koše a já zvedla ruce k nebi. "Jó" začal řvát náš tým a já ruce opět spustila k tělu. Usmívala jsem se a byla šťastná. "Výborně, to by bylo dnes vše, můžete jít" řekl učitel a já se chystala odejít ale on mne chytl za rameno. S otázkou ve tváři jsem se na něj otočila. "Dnes to byla skvělá hra" začal a já věděla co bude následovat. "Vím že už jsem se ptal ale nechceš se přidat k basketbalovému týmu?" zeptal se s falešnou nadějí v hlase. Věděl že odmítnu ale i přesto to zase zkusil. Vlastně jsem jeho trpělivost docela obdivovala. "Pane učiteli, tentokrát vaši nabídku musím zase odmítnout" pobaveně jsem se usmívala. "Vadí ti že by si tam byla jediná dívka" řekl protože to jsem mu řekla vždy před tím. "Je to zvláštní ale dnes ne" začala jsem a on ke mě nechápavě vzhlédnul. "Zítra tu jsem naposledy, stěhuji se do Anglie" řekla jsem mu a vřele se usmála. "Wauw, to je skvělé přeji ti to, musí to pro tebe být velký krok co?" zeptal se a já přikývla. "No nic, tak běž ať stihneš další hodinu" pokývl hlavou k šatnám a usmál se. "Děkuji, nashledanou" rozloučila jsem se a rozběhla se do šatny. Některé holky už tam nebyli a tak jsem byla v pohodě s prostorem. Svlékla jsem se do spodního prádla a vlasy sepnula místo culíku do drdolu. Vzala jsem ručník a vešla do sprch. Svlékla jsem se do naha a pustila na sebe vodu. Začala jsem zpívat Titanium od Davida Guetty a Sii.