Myslíš si, že víš víc?

38

Objednaly jsme čaje. Od ostatních návštěvníků tu byla cítit vodní dýmka. ,,Hele rok zpátky jsem si přišla hrozně sama. Všichni už přeci dávno měli za sebou pusu, sex nebo i víc vztahů. Jenže já nic. Přišla jsem si hrozně neviditelná, jenže tu bylo pár kluků co se o mě pokoušeli, ale já je nechtěla. S jedním jsem si teda něco málo začala. Jenže mu šlo jen o sex. Zjistila jsem to ještě než k tomu došlo a dost mě za to nenáviděl. No a pak tu byl Dean. Toho jsem odmítla několikrát, ale nedá si říct a furt něco zkouší. A taky Wade."
„Ty jo. Máš docela zástupy."
„Hah. O takovýhle zástupy nestojim. Hlavně ať jsi sebevíc zoufalá tak neber prvního." Pobavila jsem ji. A v tom nám mladík přinesl čaje. ,,Děkujeme." a nalily jsme si čaje. Krásně voněly a už jsem se nemohla dočkat až ho ochutnám.
„A mohu se ještě zeptat na tebe a Amy?"
„Jasně." mám se bát?
„Je hodně těžký to tutlat? A jak si poznala že je ta pravá." Díky bohu.
„Jo je." A začala jsem se smát. ,,Je těžký ji neobejmout a vlastně ani dotknout se ji nemohu. Proto jsou pak ty chvíle, jak si říkala, tak výjimečné. No když se ti po první puse nechce zvracet a máš pocit, že k sobě patříte. Neboj to poznáš."
„Já bych to nezvládala. Víš, trávit s ní čas v hodinách a tak. To je jako když chodíš s někým ze třídy. Pohledy na sebe můžete házet jak chcete, ale stejně nic nebude."
,,Zajímavý přirovnání." a konečně jsem si dala čaj. Jemně kyselá chuť se vystřídala se sladkou a nakonec i jemně hořkou chutí. Cukr, který nám daly jsem nepoužila, nesnáším když si někdo ničí chuť čaje cukrem.
„A hele jak poznám, že je mu nejde, no víš jen o to." Nejsem si jistá, že jsem ten správný člověk
„Když to nebude chtít hnedka týden známosti."  a uviděla jsem jak se směje. Jsem ráda, že jsem tě pobavila. „Dobře, děkuju za radu." a furt se nemohla přestat smát. ,,Promiň, že se furt ptám, ale už jsi měla coming out?"
„V pořádku, od toho jsme sem šly. Jo. Teda aspoň jen rodině."
„A?" No zkus hádat hele.
„Hah, vyhodili mě z domu a nikdo se mnou nemluví a jenom bratři, ale těm je to jedno."
„Tyjo." vypadala, že ji to šokovalo. Pokrčila jsem ramena a věnovala se čaji.
Spolu jsme došly do školy, kde se to stále hemžilo rodiči a zmatenými studenty. Rozloučily jsme se a já se vydala za Amy. Zastihla jsem ji před kabinetem. „No ahoj, ráda tě vidím."
„Nápodobně, jen mám otázku, můžu si dojít domu pro věci na přespávčku? Nějak jsem na to zapomněla. A co dárek už jsi ho rozbalila?"
„Ty čudlo jeden, jasně že jo. Omluvím tě kdyžtak. Ještě ne, chci počkat na tebe."
„Děkuju, děkuju. Až příjdu tak ho chci vidět na tobě." kývla, nestihly jsme se ani obejmout, jelikož zrovna byla přestávka a všude chodili lidé. Zas jsem se oblékla a vydala se ze školy. Nasadila jsem si sluchátka a spustila spotify. Rodiče jsem nepotkala, a tak jsem to vzala delší stranou. Což se ukázalo jako špatný nápad, jelikož tudy zrovna šla celá rodinka. Skvělý a se mnou jste tudy nikdy nešli.
„To bylo skvělý, jsem nevěděl, že tohle dokážeš." řekli bratři. Ti jediní se chovali tak jako před mojím slavným coming outem. „Co ta tvoje profesorka? Už ji vyhodili?" Optala se protivně máma.
„Proč by to dělali?" zeptala jsem se. Nechápala jsem proč, když nás nikdo spolu neviděl.
„Byla jsem za ředitelkou, říct jí to, no že seš lesba."
Takže ses rozhodla mi totálně zničit život. „Aha, tak alespoň jsi ušetřila práci mně, děkuju."
„Stejně za to může ona."
„Hele, Amelii nech na pokoji, nic ti neudělala. Je to skvělá profesorka a je to jenom profesorka, nic víc."
a výhružně jsem na ni ukázala prstem. „Kdyby to byla jen profesorka, jak říkáš, tak proč ji tak obhajuješ?"
„Protože se mýlíš a protože ona se o mě aspoň zajímala. A mrzí mě, že v konverzaci nemůžeme pokračovat, vlastně je to dobře, musím si jít pro věci. Těšilo mě." a nasadila jsem si sluchátka, sice v nich nic nehrálo, ale bylo to znamení, že se s ní už dále bavit nebudu. „Nazdar." a obě jsme se vydali jiným směrem.  Až po pár metrech jsem si uvědomila, že stále nic nehraje. Nechala jsem to být a došla do bytu, věci z baletu jsem dala do koše vedle pračky a do tašky jsem dala deku s polštářem, pyžamo, tlustou mikinu a spodní prádlo. V koupelně jsem vzala kartáček, podívala jsem se na sprchu a pak na čas. Zas na sprchu. ,,To stihnu" a rychle jsem se vysprchovala. Do školy jsem dorazila těsně před koncem a okamžitě jsem zamířila do tělocvičny, kde údajně byl sraz. Pár studentů tu již bylo. Jako třeba Dean. Všimla jsem si, že tu jsou ještě nějaké žíněnky a hned jsem se dvou ujala. Adriana tu ještě nebyla, a tak jsem je radši nechala na sobě. Bych potřebovala tak čtyři, aby to bylo měkčí. Našla jsem místo blízko zásuvky a zároveň i  u zdi. Následně začaly chodit i ostatní a Adri se ke mne okamžitě vydala. „Na něco tu pro tebe hlídám." a šoupla jsem ji žíněnku. ,,Jee děkuju moc, jak si věděla?"
„Nikdo nechce spát na tvrdým." usmála se a odtáhla si ji jinam.

Byly asi čtyři, když jsme se tu všichni sešli a ředitelka se zde objevila s našimi profesory. „Chtěla jsem vám všem poděkovat. Odvedli jste kus práce a pomohli jste škole.."  a pomohli jste škole udělat dobré jméno a předvést co dokážete, jo dobrý už to slyším po čtvrtý.
,,Slečno T? Mohla byste jít za mnou?" hah jak mohla? Spíš by to mělo být ,,Jdete se mnou ať se vám to líbí nebo ne."Vstala jsem a všichni se na mne podívali. ,„Chtěla bych vám poděkovat, jelikož naší škole děláte dobré jméno již čtyři roky."
Proč mám pocit, žes mě nevolala jen kvůli tomu?
,„A teď prosím pojďte se mnou." řekla tentokrát už jen mě. ,,Amelie, vy také."
A je to tady. Nechápavě se na mne podívala a tiše se zeptala ,,Máma?" jo kdo jinej. Kývla jsem a mlčky následovala ředitelku. Amelii nechala čekat venku a mě si vzala dovnitř.
„Víte moc dobře, že na škole nestrpíme žádné nevšední věci. Víte, že ještě jednou něco takového a budu vás muset vyloučit?"
„A tentokrát je to kvůli čemu? Mohu-li se zeptat."
„Vaše maminka se zde stavovala a říkala, že.."
„Že jsem na slečny?" doplnila jsem ji jelikož ji zřejmě nešlo přes pusu vyslovit lesba.
„Ano. Je to pravda?" posadila jsem se na volnou židli.
„Ano je to pravda. Je v tom nějaký problém?"
„Budu vás muset z důvodu bezpečnosti přidělit jinému vyučujícímu." vstala jsem.
„Skvělý, takže vy si vážně myslíte, že já a Amélie bysme byly spolu?! Vy věříte mojí mámě? Nebo proč?!"
„Uklidněte se! Ano myslím."
„Prosím, tak se o tom přesvědčte." došla pro Amy a nechala nás samotné v ředitelně a sama si někam odešla.
„Co tě tak naštvalo, že si na ní zvýšila hlas?"
„Moje matka. Svojí teorii, že jsme spolu už nakazila ředitelku a teď mi hrozí vyloučení." bylo mi do pláče. Možná jsou tohle moje poslední minuty na škole. Najednou tu byla ředitelka a vedla s sebou Bena. Co ty tady děláš?
Něco mu zašeptala a on přistoupil k nám přistoupil. Podíval se na mne a bylo vidět, že ho mrzí to co teď musí udělat. Otočil se na Amy a dlouze se ji zadíval na rty. Srdce mi v ten moment vynechalo několik úderů a krve by se mě nedořezal. Ty svině jedna jedovatá!

Chce jen vědět jestli ti to bude vadit. Chovej se normálně. Udělej to pro ní. Jenže ona se právě líbá s mojím nejlepším kamarádem!
Nasadila jsem poker face a podívala se na ředitelku pohledem. ,,Tohle mi má vadit?"

Kyslík doplňovali už dvakrát. Chovej se normálně, cokoliv teďka poděláš bude tvůj konec.
Jenže už jsem to nedokázala dál trpět.

Ahoj. Jak se daří?✨
A jelikož nemám momentálně pc ( a kdyz uz na nem budu tak si na to nevzpomenu ) tak bych tuhle část chtěla věnovat úžasné di_Angelo_1 ❤️