Byl silvestr a Tommy seděl na gauči jenom v pyžamu s lahváčem piva v ruce. Sledoval své oblíbené westerny s Johnem Waynem. Na klíně mu ležela Etta, která spokojeně dřímala. To on tak spokojený nebyl. O novoročních blbostech nechtěl ani slyšet. Měl toho po krk. Další rok, další strasti, žádná láska. Už ne. Už toho bylo dost. Jenom plané kecy! Nehodlal se tím znovu zabývat. Zlomilo ho to a jeho srdce se ne a ne zahojit. Nevěděl, jestli je to vůbec možné. Takhle mu ještě nikdo nikdy neublížil. Když už si myslel, že je na tom o trochu lépe a celou záležitost si už tolik nebere, vyplula na povrch nějaká drobnost. K jeho smůle se to dělo v tu nejméně vhodnou chvíli, kdy byl nejvíce zranitelný. A jinak tomu nebylo ani tuhle noc.
Schylovalo se k desáté hodině večerní, když se rozezněl telefon. Tommy po něm automaticky hrábnul a ze zvyku, protože jiný telefonát neočekával, pozdravil: „Ahoj mami."
Ozval se však hlas někoho jiného.
„Tommy." pronesl dotyčný tak zvláštně romanticky s neskrývanou lítostí, jenomže Tommymu byly takové detaily fuk. Zrada zastřela vše okolo, proto to pohotově položil a telefon odhodil někam na hromadu špinavého prádla, které měl mimochodem roztahané po celém bytě. A už pěkně dlouho. Sice si do bytu nedávno pořídil pračku, ale stále ji neuměl obsluhovat a tak nějak tajně doufal, že se třeba jednoho krásného dne všechno oblečení vypere samo.
Přemýšlel, kdo mohl dát volacímu číslo k němu do bytu. Vždy komunikovali výhradně přes mobil a ten mu v poslední době kvůli němu vyzváněl o sto šest, proto z něho vyndal simku a dočasně ji zahodil.
Po deseti minutách se telefon rozezněl znovu. Opět ten samý člověk. Ten grázl! Tommy to nekompromisně típnul a přidal na hlasitosti televize. Snad aby přehlušila jeho myšlenky nebo aby si jeho sousedi příliš neužívali toho, že jakožto správný mladý rocker, výjimečně nepořádá velkolepou párty se spoustou holek a bujarým veselím. Možná to měl udělat, aby nemohl brát telefony, aby se k němu nemohl dovolat ten, o kterém už v životě nechtěl slyšet ani zmínku.
Uběhlo pět minut a on volal zas. Přestože ho ten zvuk, nehorázně iritoval, netípnul to jako předtím. Raději popadl prázdnou flašku, telefon nabral po cestě a zamířil do kuchyně, kde si láhev odložil na linku k ostatním. Už jich tam mohlo stát asi dvacet. Otevřel lednici, kam položil telefon a místo něho si vzal další pivo, kterého tu stále měl celkem slušnou zásobu. S potravinami to tak slavné nebylo. Povzdechl si. Cítil se hrozně. Tak špatně na tom ještě nebyl. Samozřejmě se ani předtím nechoval jako slečinka a nádobí ve dřezu mohlo den počkat, ale teď se tam už válelo více jak dva týdny. Poté se vrátil zpátky na gauč, zatímco si telefon v chladných útrobách vyzváněl tlumeně dál. Myslel si, že má vyhráno, ale to se převelice mýlil.
Odbíjela jedenáctá. Najednou jako kdyby do okna narazil kamínek, pak další. Tommy zvedl svůj unavený zrak a opravdu, uviděl za oknem pohyb, a jak malý objekt do skla naráží. Pomyslel si, že asi kluci od sousedů nemají opět nic lepšího na práci než ho otravovat. Došel nasupeně k oknu, otevřel ho, ale nedával dostatečně pozor a v letu mu následující kamínek vytvořil rýhu na jeho poměrně čerstvě oholené tváři. Už to samotné pro něho byl šok, protože těsně minul oko, o to větší, když tím střelcem nebyl nikdo, koho podezíral, ale opět jeho noční můra postávající na chodníku.
„Oh, Tommy, promiň! Já nechtěl! Sakra! Jsem takovej vůl! Vydrž! Hned jsem u tebe!"
„Nic to není! Udělej mi laskavost a ZMIZ!!!" zavrčel na něho Tommy.
„Ale Tommy, já ..."
Víc už neslyšel. Třísknul oknem a šel si opláchnout tvář, aby zhodnotil své zranění. Docela ho to bolelo, i na škrábanec to působilo ošklivě, proto se vydal hledat do mrazáku led. Během několik vteřin se už bytem rozléhaly rány, jak se k němu dotyčný chtěl zoufale dobýt.
ČTEŠ
Adommy - Jednodílovky (Oneshots CZ)
FanficKrátké povídky o roztomilé dvojce - Adam Lambert a Tommy Joe Ratliff . Občas mi bleskne hlavou spontánní nápad na situaci týkající se těch dvou. Někdy je to sladké a romantické, pak zas plné napětí, dobrodružství a navrch přidám i kapičku smutku. Je...