Byl normálni den jako každej,ale trochu jinej neco tu okolo sebe cítím není to příjemné bojím se. Akorát jem u babičky a zdásemi že tu straší vždycky se zbudím za 5 min 3:15 ráno. Vždy!! Takže se mi u babičky nechce spat,ale musím mamka jela do APOLA. Sorry nevim jak se to píše. A je tu hrozna nuda. Jo a jmenuji se Karolína. Chtela bych se jmenovat jinak,ale bouzel. Chtela bych se jmenovat Simona nebo Klára, ale ja musím byt Karolína ach. Proč?! Tak za 7 min. je 11:00 sorry už za 6 min. tak za chvíli jdu spat,ale ješte neco dojdu zakousnou a ješte napit. Čo to je ted neco spadlo v kuchyni co to je jdu se podivat. Ale bojím se treba spadl babičce talíř. Rači se du kouknout. Jsem primo pred dvermi a mam otevřít?! Jo jdu tam!! Otevrela jsem a nikdo tam neni jenom sklenička rozbitá na zemi jdu za babičkou. Babi babi.!? Kde jsi?? Rači se vrátim do pokoje.!! Nemuzu najit babičku kde může bejt?? Treba si šla zapalit! Jdu se podivat. Beru boty a jdu se podivat. Hele tam nekdo stojí treba to je babička zavolám na ni. Babi!? Babi!? To asi není babička to je nejaká osoba. Ješte zavolám. Babi?! To opravdu není ona!! Bojím se to je nejaká osoba ktera tam porad jen stojí a kouka na mě raci jdu dovnitř!! Běžím do pokoje a slyším jak nekdo mluví v kuchyni. Jdu se tam podivat. Otevřela jsem dvere a viděla jsem tam babičku jak leží na zemi a v srdci měla sekeru. Rozbrečela jsem se a bežala jsem do pokoje a snažila jsem se usnout,ale nešlo mi to myslela jsem na toho človeka venku v té tme. Malem jsem usnula,ale slysela jsem jak nekdo křičí zase v kuchyni řekla jsem si:"nejdu tam" . Usnula jsem a ráno jsem se zobudila a videla jsem pred sebou osobu jako jsem videla venku v té tme a potom jsem nejakým spusobem spadla na zem. Probudila jsem se v nemocnici. Nevim co se mi stalo potom, ale vim že jsem se už neprobudila!!
Konec a kdo byl ten muž si vymislete sami.!!
