(un)Happiness | [Marcus & Martinus]

15.

« U hotelu jsme se zastavili a Marcus si šel pro své kopačky. Pak jsme došli na hřiště. »

Martinus s Laurou tam už byli a kopali si. Já se šla na tribunu přezout. ,,Ahoj Marcusi. Tak sis přišel zakopat?" slyšela jsem Martinuse. ,,Jojo. Ale aby nebyla přesila, vedu Lui. Bude to dva na dva." usmál se. Což jsem sice neviděla, ale bylo to slyšet.
Došla jsem za nimi. ,,Ahoj Tinusi." koukla jsem se na něj. ,,Ahoj. Prý jsi Laura. Já jsem Luisa, ale říkají mi Lui." koukla jsem se na ni. ,,Ahoj. Jojo jsem Laura." usmála se a obejmula mě. Bylo to velmi milé a nečekala jsem to. ,,Ty chodíš na fotbal?" zeptal se Tinus, když se na mě podíval. ,,Ne, ale kámoš, který mi dal dres, když už mu nebyl a kopačky jsem si kupovala kvůli, teď už, bejvalýmu, který hrál." usmála jsem se. ,,Jo. Asi znam. Dres máš, koukam, po Adamovi." ušklíbl se. Přikývla jsem.
Pak jsme se rozdělili na týmy. Já byla s Marcusem proti Tinusovi s Laurou. ,,Ta Laura, to je ta Tinusova holčina asi, že?" zeptala jsem se Marcuse, když jsme se šli domluvit na taktice. Přikývl. ,,Je milá." řekla jsem. Znovu přikývl. ,,Stalo se něco?" přišlo mi divné, že skoro nemluví. ,,Ne. Jen přemýšlim nad taktikou." usmál se. Pak mi ji řekl. Souhlasila jsem. Pak jsme se na ně podívali. Nejprve trochu zamračeně, pak jsme pokývali hlavou a pak jsme se rozesmáli. Chtěli jsme je zmást. To se nám zřejmě povedlo. Naše taktika byla vtipná, zvláštní, ale vycházela. Teda aspoň zezačátku. Tinus běžel proti nám s míčem, Mac zahnul a byl za Tinusem. Já jakože poběžím vzít Tinusovi míč. Laura byla za mnou a čekala na přihrávku od Tinuse. Mac se pak začal smát a jelikož Tinus nevěděl, čemu se směje, kouknul se na něj a já mu mezitím vzala míč.
Byla to sranda a pak jsme udělali výměnu týmů. Já byla s Laurou a Mac s Tinusem. ,,A vy s Macem chodíte?" zeptala se Laura. ,,Ne. Jsme jen nejlepší kamarádi." usmála jsem se na ni.
Pak jsme se zase vyměnili. Já byla s Tinusem a Mac s Laurou. ,,Něco mě napadlo." ušklíbla jsem se. ,,Co? Povídej." pobídl mě. Myslel, že jsem vymyslela taktiku, a tak byl hrozně zvědavý. ,,Co kdybych ti říkala Tini? Říká ti tak někdo?" zeptala jsem se. On se začal smát a zakroutil nevěřícně hlavou. ,,No, nikdo mi tak neříká, ale docela se mi to líbí." řekl. ,,Tak fajn. Nějaká taktika?" řekla jsem se smíchem. ,,No, Tini to nebude." smál se taky.
Když jsme dohráli, šli jsme všichni do restaurace.
Když jsem došla domu, táta už tam byl. ,,Tak co. Jak ses měla?" zeptal se. ,,Moc dobře. Byla sranda. S Macem, Tinusem a Laurou jsme hráli fotbal. Pak jsme šli do restaurace a potom jsme šli do parku." řekla jsem ještě stále se smíchem.
Pak jsem se šla osprchovat a spát. Při vzpomínkách na dnešek jsem usla s úsměvem na tváři.