Dark Sea (Marvel)

Kapitola 19. - Bitva

,,Jsi si jistý že to dáme?" Zeptala se nejistě Tobiase. Při pohledu na protivníkovu armádu se jí dělala husí kůže. ,,Na naší straně jsou profesionální vojáci a vylepšení lidi. Co víc si přát?" Katherine netušila že i ostatní mají nějaká vylepšení, ale nějak moc se tím nezabývala. Porozhlédla se po ostatních a jako první ji do očí vpadnul ustrašený Tommy. Byl na pokraji zhroucení, sotva se udržel. Ovšem jediného koho to zajímalo byla Katherine. ,,Tommy, to zvládneme. Musíme být silní." Povzbudivě se usmála a poplácala Tommyho po ramenou. Pokusil se také o úsměv, ale moc se to úsměvu nepodobalo. Avšak než stačila ještě něco říct, zazněl zvon. Obě dvě vojska se ve stejnou chvíli rozběhla proti sobě. Katherine stála jak zkamenělá, nebyla schopná se jen pohnout. Až když na ní někdo z předu zavolal, vrátila se zpět do reality. ,,Musíme zachránit tuto planetu, vyběhni tam a máme to vyhraný. Věřím ti." Řekl Tobias. Dívka v sobě najednou ucítila takovou sílu jako nikdy. Narovnala se a rozběhla se naproti nepřátelům. Hodná dívka šla do války. Dívka, která v životě nikoho nezabila musela bojovat. Bylo to pro dobrou věc, říkala si. Ale nebyla si tím jistá, válka není dobrá věc.

,,Katherine!" Byla poslední věc kterou uslyšela. Křičel na ní Finn, osoba, kterou milovala. Podvolila se ostré bolestí její hlavy a bezvládně upadla do bláta.

Objevila se ve bílé místnosti. První na očích byl kříž, nejméně dvakrát větší než Katherine. Kříž dívce téměř okamžitě nahnal pochmurné myšlenky. Odněkud se objevila hubená světlá dívka, s jasně modrýma očima. ,,Kde to jsem?" Vyhrkla ihned Katherine. ,,Jsem mrtvá? Umřela jsem při boji?" Adele, světlovlasá dívka v dlouhých černých šatech se malinko usmála. ,,Mrtvá nejsi, jen mi to přišlo vtipné," popošla o kousek blíže k malé dívce. ,,Viděla jsem co se ti stalo než jsi omdlela a nemohla jsem si pomoc. Chtěla jsem se ještě sejít, minule jsem neměla moc času. Tentokrát jsem to ovšem stihla naplánovat, byl to účel aby sis myslela že jsi mrtvá. Ale to bylo jen pro mé pobavení, teď už k věci."
,,Viděla jsi mě? Ty mě pozoruješ?" Katherine se podívala přímo do Adeleininých očí. ,,Ano. Sleduji tě. Ale to je teď úplně jedno. Posaď se." Za Katherine se zjevilo červené křeslo na které usedla. ,,K tomu co jsem chtěla říct. Už jsem to říkala i minule, ale zopakuji to. Měj se na pozoru, Tobias může být hrozba nejen pro tebe, ale i pro svět. A co se týče tvého přítele Finna, měla bys být také opatrná. Má velká tajemství, o kterých on sám ani neví." Katherine seděla zaražená, nevěděla jak má odpovědět. Nakonec v sobě přeci jen našla vhodná slova. ,,Tobias je hodný. Mě by neublížil. Věř mi." Adele pokrčila rameny a otočila se. ,,Jinak, popovídala jsem si se Simonem. I když, nevím jestli se tomu dá říkat popovídání, ale budiž." Řekla lhostejně a pomalu šla ke kříži. ,,Simon? Je v pořádku? A co ostatní?" Malá dívka jakoby se probrala k životu když zaslechla jméno toho starého muže. Poslední dobou měla neustále co dělat, tak ani nestíhala myslet na piráty. ,,Proč tak věříš Tobiasovi?" ,,Odpověď na otázku otázkou neberu jako odpověď." I přes to, že Katherine byla o hlavu menší než Adele, vypjala se jak nejvíce mohla. ,,Dobře, já odpovím tobě, ty odpovíš mě, jo?" Chvíli počkala než si to Katherine rozmyslí a poté pokračovala. ,,Dostala jsem od Simona zprávu, jsme staří známí. Kdysi jsem ho navštěvovala celkem často, ale pak přišlo jedno dítě, pak druhý dítě, s tím spousta problémů a tak dál. Ale jo, teď je v pořádku. A ohledně tý bandy plesnivejch psů co si říkaj piráti, všichni jsou mírně zkleslí kvůli tobě a někteří i kvůli Jakeovi, ale jinak jsou více méně v pohodě." Katherine najednou spadl kámen ze srdce. Byla šťastná že ostatní jsou v pořádku, i když nechápala jak se Adele může znát se Simonem. ,,Au, moje ruka," v pravé ruce ucítila ostrou bolest, ale když se na ní podívala, nebyla poškrábaná, nic. ,,Jejda, možná jsem nemusela zahajovat naše setkání uprostřed boje. Právě si nejspíš přišla o ruku." Katherine se podívala na Adele, ale ne ustrašeně jak očekávala, ale odhodlaně. ,,Pošlu tě zpět. Bojuj jako o život, neboť ti o něj jde." Řekla Adele a chvíli na to se obě dívky rozplynuly.
Ležela pořád v bahně, i když jinde než před tím. Rozhlédla se a spatřila Finna jak jí společně s Tommym chrání. Tommy se nezdál, ale na to, jak byl malý dokázal opravdu hodně. ,,Děkuji vám, ale je na čase abych to začala zvládat sama." Řekla dívka za běhu. Finn se usmál, ovšem ani na sekundu nepolevil. Katherine si ještě zkontrolovala jestli má svou pravou ruku a vyběhla do středu dění. Sekala, bodala svým mečem hlava nehlava. Nevěděla jak dlouho už tam strávila, ani nevěděla jak dlouho tam ještě stráví.

Po hodně dlouhém a neúnavném boji zazněl vítězný zvon. ,,Zvládli jsme to! My jsme to dokázali!" Začal se hned radovat Finn. ,,Jo. Asi jo."