The Coup! - Cz (One Direction)

part 20.

Pohled Louise:

Každou noc chodit spát a neustále myslet na ní.

Chodit jako tělo bez duše, jako tělo bez lásky.

Každý den jsem chodil okolo jejího bývalého domu, který opustila před 2 měsíci. Ano, už jsou to dva měsíce. Ten čas utíká hrozně rychle.

Kdyby jela někam jinam, jel bych hned za ní. Ale Londýn? Věděla proč tam jet.

Jenže já už to nedokážu snášet. Pořád být zavřený v pokoji a čekat, že se něco změní, že mi zazvoní u dveří s otevřenou náručí a se slzama v očích, s jedinou větou na ústech "Měl jsi pravdu,měla jsem ti věřit a omlouvám se."  Ale tak se nestalo.Musim pro ní něco udělat a kluci to věděli ještě dřív než já.

"Chtěli jsme ti to nabídnout," řekl za všechny Liam, když jsem se s nima loučil na letišti s kuframa na své letadlo do Londýna. 

"Je to pro mě šok, když ví, pro co jsem se rozhodl." Všichni mě obejmuli.

Po velkém objetí hlasili, že mi za chvilku letí letadlo. Ještě jsem se s klukama rychle rozloučil a šel rovnou do letadla. 

Cesta do Londýna netrvala moc dlouho, vždyť je to kousíček, že bych to zvládl i autem. Ale zase letadlem je to rychlejší.

Když jsem vyšel z letiště a jel do hotelu taxíkem, v duchu jsem si říkal: "A jsem zase tu.Londýn.Město, kde mě všichni mají za vraha a já jsem jedu jenom kvůli holce.Jsem vážně idiot, co si zahrává s osudem." 

V hotelu jsem moc nebyl a hned jsem si zařídil studium na škole, kde jsem tenkrát skončil. Bohužel jsem nečekal, že by tam měla být i Abbie.

Když jsem tam šel první den, všichni tam na mě divně koukali, ale už to není takový jako předtím, že si na mě lidi i ukazovali.

Když jsem vešel do třídy, okouzlila mě ta krása, co jsem viděl. Byla tak nádherná a za tu dobu mi tak neskutečně chyběla.

Ve škole to nebyl nějaký zázrak. Pořád jenom učení a nic víc. Sem tam na mě Abbie koukla, asi aby se ujistila, jestli to jsem opravdu já.

Hned po tom, co skončila škola jsem zamířil ke svému autu, ale za zadu mě popadla Abbie a někam mě táhla.

"Proč si tady?!" zněla opravdu vážně a vůbec se jí to nelíbilo.

"Jestli to chceš opravdu slyšet, tak jsem tady jenom kvůli tobě. Donutila jsi mě." A je to venku.

"Odjela jsem jenom kvůli tobě, copak jsi to nepochopil?" Byla docela naštvaná, ale to jsem mohl čekat první den.

"Pojď, vemu tě domu a můžeme si v klidu promluvit," snažil jsem se jít na ní trochu v klidu.

Jenom přikývla a nastoupili jsme ke mě do auta a pomalu vyjeli k ní domu. Cestou mě musela navygovat, ale trefili jsme.

Otevřela dveře a já vstoupil. Měla to tam vážně útulné.

"Posaď se třeba do obýváku a já připravim něco k pití." Šel jsem se tedy podívat, kde by ten obývák mohl být. Ani jsem nijak nemusel hledat. Posadil jsem se na krásně šedivý gauč, který už tu pravděpodobně musel být ve vybavení tohoto bytu.

Přinesla udělaný kafe a něco k jídlu.

"Tak, můžeš začít!" řekla a usrkla si z kafe.

Podíval jsem se na ní a mohl začít, "Když jsem zjistil, že máš odjet a zrovna kvůli mě. Hodně se mě to dotklo, ale nemohl jsem sem jet, protože Londýn je pro mě strašný město a taky jsem docela pochopil, proč sis zrvona vybrala tohle město. Věděla jsi, že sem asi pravděpodobně nepřijedu, ale jsem tady. Kluci mě přesvědčili, abych šel za tím koho miluju a hlavně za svým snem. Což si ty." jinak jsem vážně nevěděl jak to říct a aby se jí to nijak nedotklo.

Koukla na mě a ve svých rukou svírala hrnek s kafem. Dívala na mě s ublíženým výrazem.

"Nikdy jsem nikoho nezabil a ani bych to nikdy neudělal a hlavně ne jí a ani tebe ne!" To už jí musela přesvědčit,ale pořád tak sklesle koukala, že se tomu ani trochu nedalo věřit.

"Promiň," bylo jediný, co řekla.

Vstala a dešla do kuchyně. Musel jsem jít za ní.

Viděl jsem, jak tam jen tak stojí a kouká někam pryč. Ani nevěděla, že tu jsem. 

Přišel jsem k ní a ze zadu jsem jí obejmul. Ani se nepohnula.

"Abbie, já tě miluju a proto jsem sem taky přijel,"

Otočila se obličejem ke mě a se smutným výrazem ve tváři řekla, "Louisi, snažím se tě stále pochopit. Věřím, že si nikoho nezabil, ale abych ti mohla opětovat lásku, potřebuju čas." lehce se nahla a spojila naše rty.

Projela mnou vlna touhy a slasti. Chci jí a proto jí budu muset chránit!

Omlouvám se, že dlouho nic nebylo, ale neměla jsem na to čas a taky jsem neměla žádný nápad, jak bych mohla pokračovat, ale nakonec jsem něco stvořila, tak snad se bude líbit :)