V království probíhal další z mnoha poklidných dnů. Bohužel pro obyvatele tohohle opravdu přenádherného okolí hradu to nebylo kvůli tomu, že by žili své běžné životy a nic se kolem nich nedělo. Po událostech s Rakeťáky si už každý kdo by chtěl dělat problémy, rozmyslel, zda se bude pokoušet královskou rodinu obtěžovat. Tedy...až na tu událost, která způsobila, že se všichni topili v žalu a truchlili.
Stalo se to pár týdnů po Fetsově pokusu o získání trůnu. Královna Bára jela společně s Kateřinou, aby ji vyprovodila na loď, která ji měla odvézt zpět k ní domů. To mělo být vše. U lodě se měli rozloučit a poté se měla Bára vrátit ke svým povinnostem královny. Vzhledem k tomu, že král Míra byl jeden z těch...řekněme méně zdatných králů, tak to bylo opravdu důležité.
Jenže Bára si u lodě rozmyslela, že chce s Kateřinou strávit ještě trochu více času, takže po svém doprovodu poslala do království zprávu, že pluje společně s Kateřinou do její domoviny někde tam na jihu, kde to nikoho nezajímá.
Tuhle zprávu Míra vzal opravdu jako pravý muž a ještě ten večer uspořádal párty na počest prázdného baráku. Společně s jeho přáteli Frantou, Krocanem a eh...(určitě tam bylo i spousta dalších lidí!) se sešli v nově opravené síni. Nehrálo samozřejmě nic jiného než hardbass. Nepilo se v podstatě nic jiného než vodka. Celou tuhle oslavu provázela dobrá nálada a spousta pádů.
Dobrá nálada ale vydržela jen do doby, kdy přišel posel. Než vůbec dokázal získat pozornost krále, který si dokazoval, že opravdu toho kozáčka umí a že teď se opravdu nevyseká, tak mu to chvíli trvalo, ale nakonec se on společně i s jeho přáteli na chvíli posadili a vyslechli si ho.
Zpráva, kterou podal z počátku zněla jako opravdu špatný vtip. Míra i Franta se smáli. Ale Krocan vycítil, že posel je opravdu smutný a zprávu myslí vážně. Navíc toho Krocan ani tolik nevypil, takže dokázal vnímat okolí. "Kluci, on si nedělá srandu," smutně řekl, oběma dal ruku na rameno a začal plakat. Franta i Míra z čistajasna vystřízlivěli. Teda alespoň natolik, aby pochopili závažnost situace. Míra poslal posla pryč a odešel do své komnaty bez jakéhokoliv rozloučení.
Druhý den, když už byl Míra plně schopen pochopit, co se stalo, tak si nechal zprávu převyprávět znovu. Loď, která převážela královnu Báru a Lady Kateřinu zastihli piráti. Kapitán společně s královskou stráží patrně situaci nezvládli a po vykradení lodi právě tito piráti jeho plavidlo společně i s nimi potopili ke dnu. Nenašly se žádné stopy po přeživších.
Zanedlouho poté proběhl pohřeb s prázdnými rakvemi. Přišlo celé království, aby oplakalo ztrátu tak významných žen. Netřeba říkat, že nejvíce plakal Míra a hned vedle něho Franta. Krocan jakožto pravý kamarád podporoval svoje dva skoro až bratry jak jen mohl. Tento zármutek se nesl královstvím až do tohoto dne. Tento den si království pamatuje jako den Naděje. Pojďme se společně podívat na nové dobrodružství toho neužitečného bastarda Míry a jeho přátel!
<----------------->
Krále už nikdo nevyděl vyjít mezi lidi pěkných pár týdnů. Šuškalo se, že utekl z království a zanechal za sebou dceru, kterou ale nechal věznit ve sklepě. Jiní říkali, že plánuje odvetu a každou chvíli se určitě objeví, aby pomstil královninu pravděpodobnou smrt.
Jenže my našeho krále přece známe, takže i nám prostým čtenářům přeci dojde, že se ten šašek jen zavřel do svého pokoje a 24/7 sledoval pokemony a nebo hrál lolko. Samozřejmě to vše dělal v truchlícím módu. Teda alespoň na to sváděl to, že se nedostal tuhle sezónu se silveru.
