Nejsem tvoje Malfoyi

14.

Ráno bylo jako každé jiné. Všechny koleje se probouzely do překrásného rána. Havrasprár i Mrzimor a i někteří Nebelvíři byli na snídani. Za to Zmijozel ten nikde. Nebylo se čemu ani divit. Prváci a druháci měli doučování. Třeťáci a Čtvrťáci měli už ráno výlet s Hagridem a profesorem Kramonem do zapovězeného lesa a páťáci? Někteří se už sice probudili , ale v jendé ložnici bylo neustále slyšet oddychování samotného prnice zmijozelu Draca Malfoye.

Na druhé straně už byli nebelvíři vzhůru tedy až na naše zlaté trio s Ginny. Elena nervózně pocházela chodbami a myšlenky ji letěli ne doslova uháněli za tím slizským hadam. Jak mu ona teď říkala. Pořád nemohla nic vymazat. Nic. To co jí řekl a...

Přemýšlela by dál kdyby zase do někoho nevrazila. Dopadla zadkem na tvrdou studenou zem ona osoba do které vrazila ji věnovala jeden povýšený pohled. Ano jak hádáte byl to zmijozelský princ.

,,Co jako děláš?" Vyjel na ni s pohrdavostí v hlase. Lvice zakroutila hlavou , ale ni neodpověděla jen se na něj tupě dívala a to zmijozela naštvalo.

Chtěl na ni prsknout nějakou nadávku , ale lvice byla rychlejší.

,,Ty zelená , slizká , tupá žábo! Dávej pozor! Ty odbarvená fretko!" Křičela na všechny strany. Studenti se za nimi otáčeli , ale to jí bylo fuk. Úplně zuřila.

,,Jak si mi to řekla?!" Vyjel po ní. Zmijozel doslova drapl nebelvírku za zápěstí a táhl ji do umýváren.

Žádné pusť mě! Žádná nadávka , nic naprosto nic jí nepomáhalo. Když už byla smířena tak si vzpomněla na hůlku.

Konečně už byli v umývarně.

Draco ji bez jediného slova přitlačil na dveře , které hned po příchodu do místnosti zavřel.

,,Jak si mi to řekla?" Nadzvedl obě oboči a víc se přitlačil na nebelvírku. Byla v pasti. Neskutečně se mu to líbilo. Byla tak bezbranná.

,,Jsi pitomec," procedila mezi zuby. Draco se k ní o další kosek přiblížil. Sklonil se k jejímu uchu a zašeptal: ,,Jsi tak roztomilá ,když se bojíš." Její zorničky se rozšířily a dech zrychlil.

Opatrně se narovnal. Dělilo je od sebe tak 3 centimetry. Stačil jeden pohyb. Jeden jedinej a jejich rty by se propojily v jedny.

Na to nechtěla , ale neblvírka ani pomyslet. Hraje si s ní...jen hraje.

,,Pusť mě! Malfo.." poslední slova zůstala někde v zapomnění.

,,Já si ho nevezmu!" Vykřikla Elena.
,,Eleno ale máma to tak chtěla." Chytla za ruku Elenu Narcissa, ji trochu uklidnila.
Elena se jí vytrhla a začala utíkat nevěděla kam běžela , ale utíkala. Nejednou se objevila u dveří ven rychle je otevřela a vyběhla ven Narcissa za ní marně volala.

,,Eleno!" Vykřikl Draco. Ubrečená dívka se mu podívala s hrůzou do očí.
On to celou dobu slyšel. Došlo jí.

Zmijozelův stisk trochu povolil.
,,Měla jsem si tě vzít," promluvila do prázdna nebelvírka.
,,Jsi roztomilá , když se bojíš," zopakovala chlapcovu větu. Zmijozelovi došlo o co tu šlo. Tuhle větu jí řekl už třikrát. Teda 2krát ve snu.

,,Sladká Elena.." odlepil se od ní zmijozel , následně se opřel o jedno s umyvadel , ,,ty sny jsou divné , ale já si chci hrát," poslední dvě slova zašeptal.

Znova byla na zdi tentokrát si ji , ale hladově prohlížel.
Už se smířila se vším , když jí došlo , že má hůlku. Rychle ji chytla do ruky , ale než stihla cokoliv říct hůlku měl v ruce Malfoy.

Teď je od sebe dělili jen milimentry a pak...

,,Měla by si se teď vidět," začal se smát zmijozel na celé kolo. Válel se tam skoro po zemi.

Za to nebelvírka byla zmatená.

,,Co to bylo?" Přišla k němu blíž.

,,Jen jsem si chtěl chvilku pohrát," skousl si ret , ,,neměla si mi nadávat!"
Svraštil obočí.

Nebelvírka se otočila na patě a na mířila si to zpátky do Velké Síně.