BLUE BIRD | CZ

I.

Tak, mám tu další srandu, kterou beru o dost víc vážně než Hebi, ale což, bavte se :D

,,Dneska je tvůj velký den, Hayiko." Pousmál se na rudovlasou dívenku její otec, Ibaki. Hayiko se na něj podívala a zachechtala se. ,,Není nějak velký, je spíš významný." Vzala si do ruky kousek pečiva a namazala ho pomazánkou. ,,Takže tě dnes přidělí do prvního týmu, no.." Ibaki zavzpomínal, jak probíhal jeho první den v novém týmu. Pamatoval si ho jako jeden z nejšťastnějších dnů v životě. ,,Jsem zvědavá, k jakému senseiovi mě přidělí." Pár jich zná, jsou to ale jen ti, kteří už nějaký tým vedou. Třeba Minato, ten se brzy stane hokagem. Jeho svěřenci už jsou chuninnové, jeden dokonce Jonin.
Hayiko se ještě naposledy zakousla do chleba a potom vyskočila ze židle. ,,Už půjdu tati. Měj se v práci hezky!" Rozeběhla se ke dveřím, nazula si boty a pak ještě mávla na rozloučenou. Bouchla dveřmi a rychlým krokem vyšla k Akademii.
***
,,Hlavně nechci být s Tonerim.." ,,Už chci vědět s kým budu.." ,,Nedáš si jablko?" ,,Jsem nervózní.."
Ze všech koutů třídy se ozývalo tiché šeptání. Všichni utichli teprve když do místnosti vstoupilo sedm neznámých lidí a třídní učitel Khoumei. ,,Děti, jak víte, dnes vás čeká důležitý den a to přiřazení do týmu. Tohle budou vaši senseiové. Po levé ruce Dai, Takeshi, Yoshiro, Yukio, Nanami, Minoru a poslední Kamuri. Začnu od týmu 1. Když dočtu všechna jména, odeberete se se senseiem ven. Takže, tým 1, Hyūga Hikari, Ay Ryū, Inuzuka Noriko, jejich sensei je Dai. Tým 2, Might Rinji,.." Trvalo to pár minut, než se třídní dostal k poslednímu týmu. ,,A poslední, tým 7, Sarutobi Shizuko, Uchiha Itachi, Kohaku Hayiko, jejich sensei je Kamuri. Rozdělení jste, teď jste v rukou senseiů." Třídní se sebral a odešel. Všichni se postupně začali zvedat a odcházet, jen členové nového týmu 7 se neměli k odchodu. Itachi Uchiha a Shizuko Sarutobi? To bude teď její tým? ,,Asi chcete zůstat tady, že ano?" Pobaveně se na ně Kamuri usmál. Všichni mlčeli, jen Shizuko se potutelně culil. ,,Nu dobrá. Začnu já." Výrazy všech tří dětí se náhle změnily na nechápavý a zvídavý. ,,Mé jméno je Kamuri Namikaze. Je mi šestadvacet let. Mám bratra a sestru. Rád občas chodím na rámen a ač je to podivné, docela rád uklízím. Jsem hodně vybíravý člověk, ale není nic, co bych nenáviděl. Můj cíl je stát se co nejlepším člověkem a ninjou." Kamuri o sobě řekl pár krátkých vět a pak geninové pochopili, co myslel. ,,Dobře, tak já." Shizukova ruka se ladně vznesla nahoru a pár vteřin na to zase klesla. ,,Jmenuji se Shizuko Sarutobi, je mi jedenáct let. Mám staršího bratra a starší sestru. Mám hodně koníčků - rád maluju, trénuju, hraju na pár nástrojů a učím se používat velký vějíř. Opravdu nemám rád mořské plody. Jednou bych chtěl být skvělý ninja, který chrání vesnici." Hayiko se na něj otočila, seděl o dvě lavice dál víc vzadu. Pozorovala ho, každý jeho pohyb. Byl to velice ambiciózní kluk, vnímavý a chytrý. Jen trochu zakoukaný do sebe. Nějak moc nedával najevo své pocity a názory. ,,Já jsem Itachi Uchiha. Je mi jedenáct let. Mám malého bratra. Rád jím dango, jdou mi tréninky s shurikeny a kunai. A nemám rád lidi kteří schválně ubližují slabším. Můj cíl je chránit vesnici a můj klan dokud budu moct." Její pohled padl na první lavici, nejdál od ní. On byl vždycky laskavý a moc hodný, jenže se nikdy s nikým pořádně nebavil. Oba chlapci jí zaujali, tak moc, že se zamyslela a z myšlenek jí probudil až Kamuri. ,,A ty?" Přátelsky se na ní usmál. Trochu znervózněla, nikdy se s těmihle spolužáky moc nekamarádila. Nevěděla, jaký na ni mají názor a ona nerada sdělovala lidem informace o ní. ,,Moje jméno je Hayiko Kohaku. Je mi jedenáct let a mám staršího bratra. Ráda chodím ven, někdy jen tak a někdy trénovat. Vážně nerada tancuju a zpívám. Nemám žádný cíl, sen, ani přání. Ale vím, že toho chci hodně dokázat." Kamuri zlehka zakýval hlavou a potom se nadechl. ,,Nemám pro vás připravený žádný test na začátek, proto vám jen řeknu pár věcí," Vyhoupl se na katedru a posadil se. ,,Jste tým, proto vás čeká spoustu týmové práce. Neříkám vám, že to bude lehké. Budete si na sebe muset zvyknout. A zrovna vy tři jste se spolu nikdy moc nebavili, mám pravdu?" Přelétl je pohledem. Kývli. ,,Poradím vám - jděte spolu někam ven a seznamte se. Tím si usnadníte spoustu práce a úsilí." Upřímně se na ně usmál. ,,A ještě něco. Mám pro vás první a poslední domácí úkol. Nebojte, je vážně jediný. Chci po vás, aby jste zjistili, z jakých klanů jste vy a popřípadě z jakých byli vaši rodiče. Uvidíme se zítra v osm hodin před akademií." Vyskočil a naposledy se na děti podíval. Mávnul a odešel. Hayiko se na chlapce podívala, nevěděla, co dělat. Všichni tři se úplně lišili. ,,Takže, půjdeme na oběd?" Ozval se po chvíli Shizuko. ,,Už mám celkem hlad." Přátelsky se usmál a zvedl se. ,,Tak jo." Hayiko se taky usmála a seběhla dolů ke dveřím. S Itachim se občas bavila, když byli mladší, ale ne nějak moc. Spíš se jen dlouho znali. ,,Itachi, jdeš?" Otázala se Hayiko chlapce, který ještě pořád seděl v lavici a o něčem nejspíš usilovně přemýšlel. ,,Jo, promiňte. Už jdu." Pousmál se a zvedl se taky. Společně vyšli ze třídy a mířili z budovy ven.
,,Mám celkem chuť na dango."
,,Já taky, už jsem ho dlouho neměla."
,,Sním cokoliv, kromě mořských plodů."
,,Takže na dango?"
,,Jo, na dango."