Tak je to tady. Když jsem tohle začala psát tak jsem si dala cíl to dopsat.
V průběhu 50 kapitol jsem to chtěla několikrát vzdát (a taky několikrát i vzdala), ale Chriss a Amélie mi prostě chyběly. A tak jsem po roce a půl povídku a mohu říci, že i úspěšně dokončila.
Samozřejmě bych udělala v příběhu jisté změny, možná někdy i budou, ale zatím to nechám takhle.
Chtěla bych poděkovat všem, kteří jste to četli. Protože bez vás bych tohle asi nikdy nepsala a zkejsla bych někde na začátku. Taky bych chtěla poděkovat moji betě, za pomoc.
A aby to nebylo šíleně moc smutný tak tu máte pár faktů:
Sherlock na kterého se dívaly, byl Pes baskervillský a je to můj nejoblíbenější díl
Nikdy jsem nezmínila značku Amy auta
Děkuju moc 💙
ČTEŠ
Myslíš si, že víš víc?
Ficção Adolescente,, Dej do toho tance trochu život! " ,, Nemůžu, když má duše je prázdná." ,, A co teď. " odešla od mikrofonu a přistoupila ke mne. _____ Nelehká cesta mladé slečny.
