První den

6 1 2
                                    

Prázdniny končí, zítra škola a Melanie leží v posteli a brečí. Včera jí dal její dlouhodobý přítel konec, že prý to neklapalo nebo co.
"Mel?" Zaťukala máma na dveře pokoje. "Mami nech mě si užit poslední den prázdnin" na slově užít si dala záležet aby vyznělo věrohodně. "No dobře, ale bez brzo spat ať ráno nezaspíš první den školy" pak už jsem slyšela jen jak jde dolu po schodech. Vzala jsem si telefon z nabíječky a zapla internet, přece jen se chci podívat jak vypadá moje nová škola, vypadala celkem dobře. Vypla jsem telefon a ponořila se do říše snů.

Probudil mě zvuk budíku. Promnula jsem si oči a pomalu vstala z postele. Zastavila jsem se u skříně a vzala si bílé šortky, světle růžový crop-top a k tomu košily, vše jsem pobrala a vydala se do koupelny. V koupelně jsem si vše dala na komodu a vyčistila si zuby, oblíkla jsem si zvolený outfit a zadívala se do zrcadla. V odrazu stála drobná holka s velkými zelenými oči, rovné hnědé vlasy ji sahaly do půlky zad. Byla to ona. Byla to ta Mel zníčená rozchodem.
.....Ach, tak mi chybis Tomáši..Proč si jen odešel, teď už žádný my dva proti celému světu není, teď už jsem jen já a ty zlý lidi venku, proč si mě tu nechal jen tak se zlomeným srdcem, odkopl si mě jako kus hadru.....
Neposlušná slza mi stekla po tváři a já ji hned setřela, nesmím na to myslet.. Proto jsem si radši začla česat vlasy a trochu se namalovala, i když jsem to vůbec nepotřebovala, mám dlouhé řasy a bezproblémovou pleť, ale i tak. Když jsem byla hotová seběhla jsem schody a pozdravila mamku v kuchyni. Mamka dala přede mě hemenex který krásné voněl. Poděkovala jsem a s chutí se pustila do jídla. Když jsem dojedla dala jsem talíř do myčky a šla čekat do auta. Mamka přišla asi po 5-ti minutách a mohlo se jet. Dala jsem si do uší sluchátka a zapla playlist se smutnými písničkami...Já vlastně teď ani nic jineho neposloucham. Hrála tam písnička Imagination, zaposlouchala jsem se a vybavily se mi vzpomínky s Tomášem
.....Tomáši, prosím vrať mi tu mikinu..Smála jsem se a rozběhla se za ním, když už jsem byla skoro u něj natáhl ruku s milionu přímo nad fontánu s vodou.."Když mi ji sebereš, dostaneš překvapko" řekl a v tu ránu se začal smát, protože jak jsem se natahovala pro mikinu tak jsem neudržela rovnováhu a spadla přímo do fontány "Nesměj se a pojď mi laskavě pomoct" natáhl mi ruku a já ho stáhla taky do vody..Vynořil se a chtěl mě potopit, koukali jsme se do očí a najednou odezněl všechen smích a lidi kolem nás, byli jsme tam jen mi dva. Pomalu přitiskl rty na ty mé a lehce se o ně otřel, měla jsem husí kůži na každým kousku těle, nevydržela jsem to a prohloubila jsem polibek a.....
"Melánie sakra vnímáš mě?!!" Probrala mě máma..
"Promiň, zamyslela jsem se" musela jsem zahnat slzy aby máma nic nepoznala
"Sakra říkám ti tady už asi 5minut o tom že o víkendu pojedem konečně do těch lázní a jestli nechce Tom jet s náma" věnovala mi úsměv, pravý úsměv, nic ji netrápí a je šťastná. Přece jen má milujícího manžela a milující dcerku. Dokonalou práci, proste její život je dokonalý..Narozdíl od toho mého...
"No víš mami, T-t-om o-on asi chtít n-n-ebude" stěží jsem řekla tu větu aniž bych se rozbrečela..."Tak kdyby si to rozmyslel tak muže samozřejmě jet, a už jsme tady tak mladá dámo žádný pruser první den a užij si to tam, ahoj"  Podívala jsem se z okna a vážně jsme stáli před velkou budovou do fialové barvy, na pozemku školy bylo hodně studentů čekajíc až přijde ředitel a řekne uvítací řeč. "Neboj se, ahoj a nemusíte mě vyzvedávat, jsem domluvená s Kate že zajdem do cukrárny probrat první den" oznámila jsem mamce svoje plány a v batohem na jednom rameni jsem opouštěla auto. Rozhledla jsem se ale Kate jsem nikde neviděla, rozhodla jsem se že ji zavolám, z kapsy jsem vyndala telefon, vyťukala kód a v zápětí vytočila číslo na tu dilinku která je i má nejlepsi kamarádka. Tuut...tuuut...tuuu...Hálo? Ozval se hlas "Kate proboha kde jsi já tě nemuzu najít" Kate se začla smát a nadyktovala mi kam mám jít..Vydala jsem se tedy po cestičce směr škola, ale to bych nebyla já abych nezakopla o svoji vlastní nohu...Pane bože já jsem taková kráva to se fakt muže stát jen mě, začla jsem si v duchu nadávat...Když jsem se chtela zvednout, zahlidla jsem ruku která mi nabízí pomoc. Chytla jsem se a v tu ránu jsem byla na nohou "Děkuji" řekla jsem dané osobě "Nemáš zač, jinak já jsem Majk" byl to trochu vyšší blonďák s oříškovýma očima, velký úsměv kterýmu by neodolala největší bezcitná mrcha na světě a rty mu ještě zdobili pearsingy. "Já jsem Melánie, ale pro kamarády Mel" oplatila jsem mu úsměv, teda aspoň pokus o něj. "Já budu muset zas jít, děkuju ještě jednou za pomoc a třeba se ještě potkáme, ahoj" nečekala jsem na odpověď a rychle jsem vyrazila za Kate, protože jsem už videla z dálky drobnou blondýnku též se zelenými velkými oči, vlasy měla ostříhané na mikádo, ale i tak byla krásná. Ano mluvila jsem přesně o ní..o moji nejlepsi kamarádce. Když jsem k ní došla, zvedla oči od telefonu a hned mě přivítala velkým obětím, které jsem ji samozřejmě oplatila.

Moje první knížka😄 Tak snad se vám bude líbit🤓 Vaše Duhová Princezna🌈👑

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 12, 2019 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

CrossKde žijí příběhy. Začni objevovat