Dark Sea (Marvel)

Kapitola 26. Láska je mocná, avšak ne všemocná

Finn jednou ranou shodil Rolanda k zemi. Byl vzteky bez sebe, skoro se neovládal. Uhodil ho ještě do hlavy, ale tak silně, že se téměř okamžitě zhroutil. Katherine také přiběhla a společně chtěli odprostit Jeremyho od pout. Ovšem když se otáčeli k chlapcům, něco jim na tom nesedělo. Neměli koho odpoutávat. Na opěradlech černé židle nebylo přivázano nic, žádné ruce připravené k osvobození.
,,Takhle to být nemělo! To není fér!" Udivili se, že slyší hlas Tommyho takto hlasitý, ovšem tak plný smutku. Skláněl se nad svým bratrem. ,,Ne.." až když Finn vyslovil toto slovo, dívce došlo co se stalo. Vše bylo naopak. Roland bodl Jerryho, Tommy byl více méně v pořádku. ,,Jerry!" Vykřikla a rychlostí blesku se přiřítila k zakrvácenému chlapci. ,,Má na těle mnoho tržných ran, ztratil spoustu krve. Katherine, myslíš, že zvládneš co jsi zkoušela? Teď by bylo vhodné aby se ti to povedlo, potřebujeme to alespoň trošku vyčistit." Téměř okamžitě co to Finn dořekl si začal svlékat tričko, které nastavil před Katherine a čekal.

Když je ještě doktorka Songová učila, zkusila Katherine vytvořit vodu. Vodu dokázala jakkoliv ovládat, tak ji, i Finna zajímalo jestli by nemohla vodu sama vytvořit. Stálo jí to hodně úsilí a hlavně trpělivosti než se to podařilo. Byli štěstím bez sebe, když z dívčiných rukou kapala ona průhledná tekutina, ovšem nebylo to více než pár kapek.

,,Já nevím." povzdychne si. ,,Nevím jestli dokážu vytvořit dostatek vody." ,,Musíš to alespoň zkusit." Finn se na ni povzbudivě usmál a Katherine slabě přikývla. Ovšem ať se snažila sebevíc, nešlo jí to. I více vody by bylo z jejího potu, jak se snažila tak se pořádně zapotila.
Vzdali to. Katherine to vzdala. Nechtěla riskovat, že by jejich přítel vykrvácel dříve, než by ona vytvořila pouze pár kapek vody. Během toho, co se Finn snažil alespoň trochu zastavit krvácení, dívka společně s malým a hubeným klukem usedli vedle Jerryho. ,,To zvládneš, hlavně neodcházej. Potřebujeme tě, my všichni tě potřebujeme. Vyléčíš se a vše bude v pořádku." Po tváři jí stékaly slané slzy, které postupně padaly na studenou zem. ,,Katherine." Zahleděl se hluboko do dívčiných krásných zelených očí, a usmál se. Jediné na co se zmohl, byl pouhý úsměv. Ovšem pro Katherine to byl jeho nezapomenutelný, nádherný, odhodlaný úsměv, který jako by jí říkal, že vše bude v pořádku. ,,Musím ti teď něco říct, protože vím že bych si to jinak do smrti neodpustil. I když, to by stejně netrvalo moc dlouho." ,,To neříkej. Vždy je nějaká naděje." Podívala se na něj pohledem, plného lítosti, avšak odhodlání zároveň. ,,Skutky jsou lepší než pouhé hovoření." Než se kdokoliv stačil zeptat co tím myslí, položil svou ruku na Katheriinu tvář. Z posledních sil zvedl hlavu blíže k světlovlásce a zastrčil jí za ucho jeden pramínek z jejích dlouhých a světlých vlasů. ,,Nevyplýtvej si všechny slzy pro mě." Slabě se pousmál, když si všiml jejích uslzených očí. Dále už bylo netřeba slov, jejich pohledy říkaly všechno. Kdyby se Katherine nerozhodla zakročit jako první, hleděli by na sebe věčnost. Na malou chviličku propojila jejich rty v jedno, avšak její neobvyklá nejistota najednou vyšla na povrch. Jerryho hlava se pomalu sunula zpět k zemi. Opouštěl je. Navždy. ,,Ne!" Zakřičela Katherine i Finn jednohlasně. ,,Bráško, nevzdávej to, bojuj" poprvé promluvil i Tommy. Byl to slabý, opravdu hodně slabý hlásek, ale všichni ho slyšeli. ,,Tak dlouho jsme to zkoušeli, a tobě se to povede zrovna teď. Alespoň jsem stačil slyšet." Povzbudivě se na Tommyho podíval a pak se jeho pohled navěky vytratil. Zůstal nepřítomně ležet, a s otevřenýma očima hleděl někam do neznáma. ,,Radši je zavřeme, pak to bude vypadat jako že spí." A jak Finn řekl, tak také udělal. Nějakou dobu ještě seděli okolo jejich zesnulého přítele, jenže pak se ozval Tobias. ,,Teď asi není úplně vhodná chvíle pro moje mluvení, ale musíš mě vyslechnout. Řekni těm klukům ať co nejrychleji dostanou všechny lidi co nejdál od tohoto místa, nejlépe i na jinou planetu. Všechny lidi myslím například ty z města a podobně, prostě všechny hodné. Musíš mi věřit, protože když nebudeš, všichni tu zemřou. Podrobnosti ti vysvětlím někdy jindy, teď je odtud musíš dostat, aby mohli zachránit lid z této planety." Katherine neměla moc času na rozmyšlenou, protože ve chvíli kdy to Tobias dořekl, do místnosti vešla doktorka Songová. ,,Ten si s tím umíráním teda dával načas. Řekla jsem Rolandovi aby to měl Jerry rychle zasebou, ale vy ne, vy jste mu to museli prodloužit." Pohledem tikala od Katherine k omráčenému Rolandovi. ,,Nu což, akorát jste vašemu příteli prodloužili jeho utrpení." Katherine, mezitím co doktorka vykládala jak je její pomocník neschopný, předala Finnovi a Tommymu zprávu od Tobiase. ,,Evidentně vás moc nezajímá co tu říkám, ale nedivím se vám. Mě by to asi taky nebavilo. Poslouchat nějakou šílenou doktorku, která může zničit vše co bude chtít. Ale mě už to také nebaví."
Na její rozkaz omámení vojáci vrazili do místnosti a čekali na další povely. ,,Přiveďte mi tu dívku a toho vysokého. To dítě můžete klidně zabít. Alespoň bude ihned vedle jeho brášky."