Povídalo se že v lese žije smečka a ta se dokázala měnit. Byli to z části lidé a z části vlci. Každé dítě ve městě o nich vědělo a tak si nikdy nechodili hrát do lesa ani k němu. Jenom chlapec žijící blízko lesa byl tím příběhem fascinovaný, nikoli...
Jediné co Stiles dokázal vnímat byla bolest až nakonec ztratil vědomí.
Mezitím u smečky...
Hned jak se smečka vrátila, chtěla jít za Stilesem. Chtěli se sním lépe seznámit, aby je všechny lépe poznal a začal jim důvěřovat. Ale místo Stilese našli Melissu, která seděla nešťastně v jídelně.
"Copak se děje mami? Stalo se něco? Jsi v pořádku a kde je Stiles?" Přešel Scott rychle ke své matce, když ji tak viděl a začal ji zasypávat otázkami.
"Je mi to moc líto. Ale já jsem nevěděla že by mohl utéct. Myslela jsem že se jde opravdu jen projít. Slíbil mi že se za chvilku vrátí, ale už je pryč asi pět hodin. Je mi to moc líto." Pověděla jim Melissa a zhroutila se Scottovi do náruče. Za tu krátkou dobu si ho velmi oblíbila a brala ho jako člena jejich podivné rodiny. Proto není divu že ji to tak sebralo.
Všichni po jejích slovech zesmutněli, i oni si Karkulku velmi oblíbili. Už to vypadalo že si s nimi bude chlapec rozumět. Už nebyl tak vyděšený a dokonce s nimi i jedl. Proto jim nešlo do hlavy, proč by najednou utíkal.
"Co když se mu něco stalo? Přece jen už to vypadalo že si tu zvykl tak proč by utíkal?" Řekla Lydia nahlas to co si všichni ostatní mysleli.
"P-potom co jste odešli mi pomohl s úklidem. Sám se nabídl a-a když jsme myli nádobí tak si se mnou povídal. Pak se mě zeptal jestli se může jít na chvilku projít a j-já mu jen řekla ať nechodí nikam da-daleko." Pověděla jim Melissa mezi vzlyky, aby jim objasnila celou situaci. "Slí-Slíbil že se za chvilku v-vrátí." A rozvzlykala se nanovo.
Všichni se po sobe vystrašeně podívali. Už nebylo pochyb že se Stilesovi něco stalo nebo prostě zapomněl na čas. Proto se rozhodli že ho půjdou hledat. Rozdělili se a vydali se do všech směrů. Dívky šly spolu doprava od jejich domu. Mason, Corey a Liam se vydali rovně. Isaac a Theo šli opačným směrem než Liam. A Scott s Derekem se vydali doleva.
Derek se Scottem bloudili po lese už dobrých pár hodin, ale nikde po Karkulce nenašli žádnou stopu. Byla taková tma, že nebylo vidět na krok, ale pro jejich vlkodlačí oči to nebyl problém. Už začínali být zoufalý, když najednou uslyšeli bolestný výkřik. Bylo to dost z dálky, ale díky jejich dokonalému sluchu to zachytili. Rychle se k tomu místu rozeběhli. Čím byli blíž, tím víc je pohlcoval strach o chlapce v karkulce. Najednou oba vlkodlaky udeřil pach krve, a to dost výrazný. To je donutilo aby se rozeběhli ještě rychleji.
Už viděli tu příšernou scénu před sebou. Stilese jak nehybně leží na zemi a všude okolo něj krev, která mu vytékala ze zad. A nad ním stálo stvoření co vypadalo jako vlk, který stál na zadních a celkově byl tak nějak větší. Oba vlkodlaci zavili, zaprvé aby informovali smečku kde jsou a zadruhé aby přesměrovali pozornost tvora na sebe, jelikož se napřahoval tlapou nad Stilese aby ho mohl znovu zranit. Což se jim povedlo a tvor za nimi okamžitě vyrazil.
Oba už plně přeměnění vytasili drápy a rozeběhli se směrem od Stilese. I když Derek moc chtěl běžet na pomoc Stilesovi, nemohl nechat Scotta bojovat samotného s tím, pravděpodobně jiným druhem vlkodlaka. Modlil se aby Karkulka zatím nevykrvácel, ale jinak to nešlo. Musel počkat, alespoň do doby než dorazí někdo ze smečky. A tak se pustili se Scottem do boje. I když byli dva dával jim souboj velmi zabrat. Už byli oba vyčerpaní a dostávali pěkně na frak, ale pak se ozvalo zavití a přiběhli další členové smečky. Ty se pustili do boje. Všichni po tvorovi sekali a Allison si vylezla na strom a střílela šípy jak jen to šlo, ale tak aby nezasáhla někoho ze smečky.
Díky přesile se jim ho během chvilky podařilo porazit. Pak si Derek uvědomil že u sebe pořád nemá svou Karkulku a tak se rychle rozeběhl k místu odkud cítil krev.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Když k němu přiběhl viděl že má chlapec na zádech tři obrovské rýhy po drápech. Klekl si k němu, zval si ho do náruče a začal mu odebírat bolest. Bylo jí tak moc že i pro něj to bylo nesnesitelné. Když k nim dorazili ostatní, sklonil se ke Karkulce i Liam a taky mu začal odebírat bolest, protože viděl že už to Derek dál nedokáže. Ale ani on to nedokázal dělat moc dlouho, proto to zkusil i Scott. Ten Stilese zbavil zbylé bolesti, které bylo ještě dost, a všichni tak mohli slyšet slabounké úlevné vydechnutí. Všichni si oddechli, protože to byl malý signál toho že Stiles ještě pořád žije. Ale nevěděli jak dlouho to ještě v tomto stavu vydrží. Proto si chlapce v karkulce, která teď byla na zádech proděravělá a od krve, Derek přitiskl víc k sobě, zvedl se a společně s ostatními se vydal co nejrychleji, ale zároveň opatrně, směrem k jejich příbytku.
Hned jak přišli položili Stilese na stůl v jídelně. Rychle k nim přišli Melissa, Lydie, u které si Derek uvědomil že ji při souboji vůbec neviděl, a Deaton. Deaton byl muž, který o nadpřirozenu věděl všechno možné, ale živil se jako veterinář. Proto se všichni podivili když ho viděli přijít s děvčaty.
"Poslala jsem mu vzkaz hned jak jste odešli. Myslela jsem že by se mohl hodit a jak tak koukám tak štěstí že byl poblíž." Vysvětlila jim Melissa.
"Co se tomu chlapci stalo?" Optal se doktor a s Masonovou pomocí Stilese otočil na bříško, aby si mohl prohlédnout ty rány. Musel mu sundat karkulku, kterou si hned do rukou vzal Derek, aby se jí nic nestalo, a pak ještě triko. Byly to opravdu ošklivé rány z kterých pořád vytékala krev.
"No, se smečkou jsem si šli řešit ta roztrhaná těla zvířat co se poslední dobou objevují a Stiles zůstal tady s mamkou a všechno bylo v pořádku. Ta nám pak řekla že se šel projít, ale několik hodin se nevracel a tak si myslela že utekl, protože se o to už předtím pokusil." Začal vysvětlovat Scott. "Když jsme se pak vrátili, našli jsme mamku celou nešťastnou. Přišlo nám to divný že by najednou utíkal, když už tu s námi byl docela v pohodě a tak jsme se ho rozhodli jít hledat. Po nějaké době hledání jsme ucítili krev a pak jsme ho našli bezvládně ležet jak se nad ním skláněl pravděpodobně vlkodlak, ale nevím jistě." Dokončil vyprávění.
Deaton mezitím očistil Stilesovi rány, zapálil si svíčku a nad jejím plamenem opálil hrot jehly. Pomalu začal chlapci zašívat rány, jednu po druhé.
"Bude v pořádku?" Zeptala se ustaraně Allison. Deaton došil poslední rýhu, přetřel je nějakou mastí a otočil se na ostatní.
"Tuhle mastičku mu na rány natírejte tak třikrát denně. Je to na rychlejší zahojení. Určitě bude fyzicky v pořádku, ale nevím jak na tom bude po psychické stránce. Určitě utrpěl velký šok takže až se probudí, což by mohlo být tak za pár hodin možná i den, musíte na něj pomalu." Informoval smečku a snažil se je trochu varovat před nadcházejícími událostmi. "Teď potřebuje hlavně odpočívat." Dodal. Proto Derek přistoupil ke stolu, opatrně si Stilese vzal do náruče a odnášel ho do ložnice, kde ho uložil. Všichni ostatní zůstali dole a bavili se o tom podivném vlkodlakovi.
Derek chlapce položil bříškem dolu k sobě do postele a opatrně ho překryl dekou. Posadil se vedle a chytl ho za ruku. "Karkulko moje, doufám že budeš opravdu v pořádku. Nezvládl bych kdyby si to nepřežil. Známe se teprve chvíli, ale opravdu mi na tobě záleží. Mám tě opravdu moc rád." Šeptal k chlapci, který si ukradl jeho srdce. Pak už jen zůstal potichu sedět, položil si hlavu na kraj postele, stále držící Stilesovu ruku a usnul aniž by tušil že chlapec ležící na posteli kus z jeho řeči slyšel.
