V opuštěné krajině ve světě bez lásky
Prochází dívka se srdcem z kamene
Nemá nikoho jen duši svou
Opuštěná cestuje neznámo kam
V duši její se nenávist probouzí
Na svět a na ní samotnou
Proklina okolí za to co provedlo
Proklina svět za to že zde je
Zřekla se života i duše své
Zřekla se okolí a světa zde
Cítí se nechtěná a bez citů
K čemu život tento je
Cítit volnost to je to co chce
Bez starostí žít zde jen
Jenže to je pouhý sen
Jenž se splnit nelze jen
Za úplňku se rozhodne
Na temném břehu rybníka
Za vytí vlků zdejších
K činu svému poslednímu
ČTEŠ
Básničky
Poetryněco jako způsob o básně..budu moc ráda když si to přečtěte a dáte názor PS: vše je mé dílo
