Co kdyby...? Jonathan

Střet

Jonathan
Jakmile jsem uviděl otce, pocítil jsem divný pocit. Právě jsem se ho chystal zabít. Ano, choval se ke mě děsně ale byl jediným člověkem který mě měl rád. Vlastně už ani to není pravda. Teda doufám. Zahlédl jsem jak se na mě dívá ten blonďák. Myslím že mu říkají Jace. Potom se otočil na ty tři nově příchozí. Na bělovlasou holku, která je asi napůl víla, další holku a černovlasého kluka. Podíval jsem se k jezeru na Valentýna. Museli jsme zasáhnout. Pomalu jsme se začli přibližovat. Ten čaroděj a lučištník zůstali na kopci. My ostatní jsme museli jít blíž. Clary společně s tou holkou co vypadala jako sestra od toho nahoře, šli doleva aby zneškodnili některé démony. Měl bych si zjistit jejich jména. Ale pokud zhebnu tak je to stejně jedno. Ta, co vypadala jako víla a ta druhá šli doprava. Zůstali jsme já, Jace, upír a ten černovlasej, nepohlednej klučina. Upír pochvíli někam odběhl. Byli jsme skrytí za jakýmsi šutrákem. Ticho prořízlo zaječení. Uslyšel jsem jak můj otec kleje a pak už byli slyšet jen vzdalující se kroky. Vykoukl jsem a kývl jsem na Jace. 0ak jsme vyběhli. Leželi tam oba nástroje smrti. Vzal jsem pohár. Pak jsem vyrazil k Alicante. Společně semnou běžel i ten druhý. Myslím že se jmenuje Sebastian. Uviděl jsem další vlkodlaky. Vedl je černej vlk. Nik. Zastavil jsem. Sebastian se na mě nechápavě podíval. ,, Musim se vrátit.'' přikývl. ,, Půjdu taky'' zamyslel jsem se. ,,Neměl bys.'' podíval se mi do očí. ,,Chci dokázat že jsem k něčemu.'' ten pocit jsem znal. Přikývl jsem a vrátil se. Kousek od jezera Lyn jsme zpomalili. Valentýnovi došlo co se děje. Blížil se k Jaceově skrýši. Sebral jsem ze země kámen který jsem hodil do vody. Jen to žbluňklo. Valentýn se otočil za zvukem a pak jeho pohled padl na mě. Ušklíbl jsem se, zatímco on se tvářil jakoby viděl ducha. Pohár měl Sebastian. Sklouzl jsem se ze svahu. Překvapený výraz v otcově tváři vystřídalo znechucení a nenávist. Bylo mi to jedno. Už pro mě nebyl ničím. Vytáhl jsem meč a černé hvězdy se jen zatřpytily. Valentýn vytáhl dýku a chtěl ji po mě hodit, ale jeho rameno zasáhl šíp. Viděl jsem jako vytrhl a krev se z rány začala valit proudem. Z druhé strany ho zasáhla koule modrého ohně. Za ním jsem objevil ten Herondale. Svíral v ruce Meč. Jenže se otec otočil. Jace zaváhal a to mu mohlo být osudné. Pohl jsem se rychleji než kdykoliv jindy. Odhodil jsem blonďák stranou. Kov narazil na kov až odlétli jiskry.
Valentýn
Byl jsem překvapený když se přede mnou objevil můj syn. Myslel jsem, že je mrtvý když ho Munin nenašel. Mýlil jsem se. Ale můžu to napravit. Můžu jeho mizerný život ukončit. Podrazil jsem ho a rozpřáhl se abych ho probodl. Pod lopatkou jsem ucítil palčivou bolest jak mi ostří dýky zajelo hluboko do masa. Otočil jsem se. Stál tam jakýsi černovlasej kluk. Jedinou přesnou ranou jsem ho sprovodil ze světa. Podíval jsem se zpátky na zem kde měl ležet Jonathan. Nikdo tam nebyl. Začala se mě zmocňovat panika. Najednou jsem stál u jezera Lyn, úplně sám. Jen vlny, naráželi na břeh.