"Asi už jsem fakt blázen.", pomyslel si Jakub Křen když procházel blokem starých, oprýskaných bytovek. Bylo mu kolem padesáti, vlasy již místy prošedivělé, a podle chybějícího knoflíku na košili by si leckdo domyslel, že žije bez ženy. Ale rozhodně si nemohl stěžovat, měl pohodlný 2+1, dobře placenou práci v místní strojírenské firmě, občas zašel do hospody nebo na fotbal, nic ho v životě netrápilo. Tedy až do nedávna. Obešel s tím již tři psychology a žádný z nich mu nedokázal pomoci. Proto se teď uchýlil k něčemu co mu bylo krajně nepříjemné, ale jak praví staré známe přísloví, tonoucí se i stébla chytá. Zastavil se před jednou z bytovek, kde byla na balkoně ve třetím patře umístěna plachta s tímto textem:
MADAME ASAJ
věštby * horoskopy * výklad snů
"Tak ještě na starý kolena polezu k nějaký šarlatánce." Zhluboka se nadechl a zazvonil na příslušný zvonek. Po chvilce zvonek zazvonil znovu, pan Křen zatáhl za dveře a vstoupil. Už od dveří bylo vidět ceduli MIMO PROVOZ na výtahu. Zamířil tedy po schodech do třetího patra. Madame Asaj ho již čekala ve dveřích svého bytu. Na první pohled ho překvapilo, že na sobě nemá žádný směšný hábit, šátek, klobouk či jiný nesmysl. Až na nezvykle velký zeleno-fialový kámen na řetízku kolem krku vypadala jako docela normální žena, ovšem poněkud neurčitého věku. "Vítejte, pojďte dál." Její byt vypadal taktéž normálně, tedy až na pracovnu. Ta byla typické okultní doupě. Na zdech viselo mnoho plakátů, některé s obrázky tarotových karet, jiné s hvězdými mapami známých souhvězdí, na stole byla ledabyle pohozena Ouija deska, vedle ní v kameném podstavci spočívala křišťálová koule. Pan Křen se usadil do černého koženého křesla a snažil se tvářit klidně. Madame Asaj přešla po pokoji a milým hlasem pravila: "Tak povídejte, co vás ke mně přivádí." "Každou noc se mi opakuje stejný sen. Nijak příjemný. Vidím v něm černou rakev, na jejím víku je bílou barvou číslo 31. Pak se rakev otevře a ležím v ní já. A pak se probudím. Každou noc je to stejné." V jeho tváři bylo jasně poznat, že ho sen skutečně trápí, i když o něm jen mluví. "Zajímavé...", zadumala se madame Asaj, z police nad stolem vzala knihu v černých deskách a chvíli v ní listovala. "Ale vaše obavy jsou zbytečné. Naopak, podle tohoto i jiných snářů rakev symbolizuje štěstí." Pan Křen zpozorněl. "Štěstí? To myslíte vážně?" "No ano", pokračovala milým hlasem madame, "a to číslo - pokud je skutečně každou noc stejné - vám to štěstí může přinést. Hrajete hazard?" "Proboha ne!" vylekal se pan Křen. "Maximálně občas mariáš o pětikoruny. Ale jinak jsem se nikdy ničeho takovýho nedotkl." "Možná přišel čas začít. Zajděte do herny a vsaďte v ruletě na 31. To je jediné co vám můžu poradit." Pan Křen chvíli přemýšlel, zda si z něj ta okultistka dělá legraci, nebo takovému bludu skutečně sama věří. "Tak vám děkuji za radu." "Za málo", usmála se madame Asaj když mizel ve dveřích.
"Ta mi teda poradila..." myslel si pan Křen, když opouštěl sídliště. Už se pomalu stmívalo, a tak přidal do kroku, aby stihl tramvaj. Když došel na zastávku, posadil se na lavičku, vytáhl z kapsy krabičku Startek a jednu si zapálil. "Co teď? Půjdu domů spát a budu doufat že tentokrát se mi noční můra vyhne? Nebo zkusím najít nějakýho šamana ze střední ameriky, jestli mi dá lepší radu?" Myšlenky se mu hnaly hlavou ale kloudné řešení ho nenapadalo. Dokouřil a otočil se směrem k odpadkovému koši, aby nedopalek zahodil. Při tom koutkem oka postřehl jakési blikající světlo na okraji sídliště. Byl to neonový text "CASINO - Black jack - Poker - Roulette". Hlavou mu prolétla zvrácená myšlenka. "Ne, ne, ne!!! Přece tomu nebudu věřit. Nejsem žádnej gambler abych lezl do takových podniků." Na obzoru se objevila tramvaj a blížila se k zastávce. "Na druhou stranu, nic lepšího než to vyzkoušet mi teď nezbývá." Ještě několik vteřin zápasil s dilematem, ale ještě než tramvaj dorazila k zastávce se vzedl a vyrazil směrem k herně. Před vchodem se zastavil, zhluboka se nadechl a otevřel dveře. Hned za nimi jej uvítala mladá a velice elegantní dáma. "Dobrý den, pane, budete si přát žetony?" "Jo, moment..." odvětil lehce vylekaně pan Křen a vytáhl peněženku, "Za stovku, prosím." "Ne více?" podivila se hosteska a podala mu deset červených žetonů s vyraženou číslicí 10. "Jsem tu jen na skok." odpověděl, vzal si žetony a začal se proplétat mezi stoly, kde několik zámožně vyhlížejících pánu hrálo poker a black jack. Zamířil rovnou k ruletě, kde stálo asi deset lidí a všichni očima viseli na kuličce kroužící v hracím kole. Nad ním stál krupiér, oděný v bílé košili s červenou vestou a s kamennou tváří. Po chvilce se kulička usadila v jednom ze žlábků hracího kola a krupiér zahlásil: "Dvanáct, červená, sudá." Pan Křen nesměle přistoupil ke stolu, zatímco krupiér ostatním hráčům rozděloval jejich výhry. "Další sázky, prosím." Pan Křen postavil svůj komínek žetonů na políčko s číslem třicet jedna a opřel se o okraj stolu. Krupiér si ho prohlédl koutkem oka ale nehnul ani brvou. Pan Křen se začal lehce potit na zátylku. Necítil se tu vůbec dobře. "Tak už to roztoč, ať můžu jít domů." pomyslel si. Krupiér vzal do pravé ruky kuličku, levačkou roztočil hrací kolo a poslal kuličku po jeho obvodu proti směru otáčení. Zdálo se to jako věčnost, než kulička zpomalila na tolik, aby sklouzla do rotující části kola, několikrát přeskočila a nakonec zůstala v jednom ze žlábků. Krupiérova kamenná tvář se sklonila a jeho suchý hlas oznámil: "Třicet jedna, černá, lichá.", obrátli se k panu Křenovi "Gratuluji pane." Ten ho však nevnímal. Nevěřícně zíral na hrací plán a měl co dělat aby se udržel na nohou. Krupiér k němu přistrčil hrst žetonů v hodnotě šestatřicetinásobku sázky, tedy 3600 korun. "Další sázky, prosím." Pan Křen se konečně probral. Najednou se cítil velice dobře a plný života. Tři tisíce si pro všechny případy nechal na straně a zbytek vsadil opět na třicet jedna. "Pane, jste si jistý?" otázal se krupiér. "Tak jistý, jako že rakev nosí štěstí. Roztoč to, frajere." Krupiér opět roztočil osudí a vhodil do něj kuličku, ta chvili kroužila a pak se zastavila. "Třicet jedna, černá, lichá." Celý stůl se s udiveným výrazem otočil k panu Křenovi. Ten se jen potměšile usmíval. "Tak, to by stačilo." prohodil, když ze stolu sbíral žetony v hodnotě téměř pětadvaceti tisíc korun.
Poté co si u hostesky vyměnil výhru za hotovost si zapálil cigaretu a zamířil k baru. "Tak, Kubo, vydělal jsi si, tak si zasloužíš odměnu." pomyslel si a objednal si whiskey. Nikdy jí nepil ale hned po prvním loknutí mu zachutnala. Nakonec jich vypil rovných sedm, a než se přiměl k odchodu z herny byla už hluboká noc. Vypotácel se ven a otočil se směrem, kde bydlela Madame Asaj. "Ty bláznivá sibylo, tys měla pravdu." vykřikl do noci. Zamířil k taxíku, který tu zjevně čekal právě na zákazníky kasina. Sedl si do něj, respektive do něj v padl a vyštěkl na řidiče "Harantova ulice, prosím!". Ten jen přikývl a vyrazil.
Druhého dne vyšel v černé kronice text následujícho znění:
"TRAGÉDIE O PŮLNOCI - Dnes v noci, kolem 23:30 došlo v ulici Korvínova k tragické dopravní nehodě. Vozidlo taxislužby z dosud nezjištěných příčin narazilo do domu č.p. 31; řidič byl v kritickém stavu dopraven do nemocnice, pasažér bohužel přes pomoc záchranářů na místě svým zraněním podlehl."
