Prázdno

34 3 6
                                    

Bylo zvláštní, že i když jsem měla skoro všechno co potřebuji či chci cítím ve svém srdci prázdné místo. Vždycky tomu tak bylo, ale v poslední době to nabývá na intenzitě. Vyčerpává mě to.
Vždy mi tělem projede takový zvláštní pocit toho, že je něco co postrádám a dokud to nenajdu prázdnota nezmizí. A ne rozum to není. I když i ten do jisté míry postrádám.
Mmm... Dala bych si kebab. A Capri-sone. Zakručelo mi v břiše. ,, No jo no jo klid už jdu. Se nezblázni" protočím očima. Emm ano má psychika není úplně v pořádku, ale co? Nestydím se za to. Zvednu svůj líný zadek z pohodlného křesílka u okna v obyváku a rozejdu se do skromné kuchyně. Dojdu rovnou k ledničce polepenou různými nálepkami a magnety a otevřu ji. Jediné štěstí, že jsem nedávno nakupovala. Po docela krátkém zkoumání lednice si vezmu potřebné ingredience na těstovinový salát. Mňam už teď mi tečou sliny jak Niagarské vodopády. Miluji těstovinový salát mohla bych ho jíst pořád.
Na linku si vše položím a z jedné ze skříněk si vytáhnu těstoviny které stejně jako zeleninu položím na linku. Vytáhnu si kastról a prkénko. Do kastrólu si naliju vodu a položím ho na sporák který zapnu trošičku osolím a kápnu tam krapet oleje aby se k sobě nelepily.

(Nechce se mi sem psát celý ten postup takže to přeskočím)

S hotovým salátem si sednu do již zmíněného křesílka a začnu spokojeně dlabat. A u toho přemýšlím nad onou tůrou na niž jsem Josh kývla. Povzdechnu si. Nedám to už teď vím, že ujdu jen pár metrů a budu K.O. a ještě k tomu má být šílené vedro.
,,Neboj maličká neumřeš protože jsi až moc důležitá,, ozval se z nenadání hlas hlasu. Bože to je divné hlas hlasu boha. Jak to sakara zase myslíš?! Neříkám, že by mi to nelichotilo, ale i tak! Už mě unavuje jak vždy něco řekneš a pak nevisvětlíš jak to myslíš!
Doopravdy mě to štve je to unavující.
,,Promiň maličká, ale pochop, že ti to zatím nemůžu říct. Slibuju ti, že hned jak budu moct ti to vysvětlím, ano? Hlavně na mě prosím nebuď naštvaná" chtěla jsem se začít hádat, ale uvědomila jsem si, že to nemá cenu.

Dneska kratší a zase o ničem, ale slibuji, že v po příští kapitole se to už rozjede!

Proroctví: PočátekKde žijí příběhy. Začni objevovat