Život mezi upířími kluky (DOKONČENO)

3. kapitola

Byla jsem v posteli. Cítila jsem jak mě zakrývá peřina a polštář pod hlavou, ale neotevírala jsem oči jelikož jsem věděla že vedle postele někdo sedí. Cítila jsem jeho dech, musel být velmi blízko. Jeho výdechy byli stále bližší a bližší a já dostala strach.

Ucítila jsem lechký dotyk na mé rty. V tu chvíli jsem otevřela oči a osobě přede mnou vrazila pořádnou facku. Eddie se s překvapeným výrazem posadil na křeslo na křeslo vedle postele.

,,Konečně jsi se probrala."

Při těch slovech se usmál. Vypadal děsivě vůbec nemrkal. Všimla jsem si že jsem v pyžamu. Vždyď jsem byla v oblečení. Takže to pro mě byla druhá rána a ta třetí přišla hned po té druhé, jelikož to bylo spíš tílko. Vystartovala jsem z postele a začala tlačit Eddiho z pokoje.

,,Vypadni!!! Vždyť jsem skoro nahá!!!"

Zabouchla jsem za ním dveře a šla se okamžitě převlíct. Nevím co to se mnou bylo, jako bych ho znala už dlouho ale ve skutečnosti jsem ho znala sotva den a k tomu mi pil krev. Jako bych si asi uvědomila že tu už prostě budu žít. Nějak mi přestalo vadit že jsou to upíři.

Po pěti minutách někdo zaklepal.

,,Hej měl jsem tě vyzvednout na snídani aby ses znova nestratila."

Poznala jsem Devinův hlas. Jenomže já ještě nebyla převlečená.

,,Počkej prosím."

Rychle jsem si nasadila tričko a vyrazila ke dveřím. Udělala jsem si culík, měla jsem na sobě džíny a černofialové tričko. Otevřela jsem dveře, kde už na mě čekal Devin. Usmíval se, přímo ďábelský. V tu chvíli jsem dostala veliký strach.

Šla jsem kousek za Devinem. Dostali jsme se až k jídelnímu sálu. Když jsme došli až ke stolu posadila jsem se hned na první židli co byla po ruce. Jak mile mě uviděl Eddie tak se mě zeptal.

,, Jak se ti spalo?''

Při jeho slovech jsem si vzpoměla na to co se stalo včera, ale nechtěla jsem si ho znepřátelit a tak jsem mu kladně odpověděla.

,,Dobře...děkuji.''

Eddie se ještě víc usmál a dodal.

,,To jsem rád. Hlídal jsem tě celou noc.''

Přejel mi mráz po zádech. Uvědomit si že když si spal se na tebe někdo díval...je to strašidelná myšlenka. Ale Devinova otázka byla ještě divnější.

,,Jakto že máš tak sladkou krev? Sladší než vše co jsem kdy jedl?''

Nevěděla jsem co mám odpovědět. Naštěstí to Jay zachránil.

,,Děláš jako by každý člověk zkoumal svoji krev.''

Devin se na Jaye zašklebil a dodal.

,,Tak jsem se zeptal no...Eddie se taky ptá na každou zvrácenost a pitomost.''

Eddie jenom sklonil hlavu, a to bylo poprvé co jsem ho viděla se nesmát. Jay se na Devina zamračil a řekl.

,,Dávej si pozor na jazyk. Eddie má vadu, on za to nemůže.''

Devin se vrátil k jídlu ale šlo vidět že je z prohry nerad. Já jsem se svého jídla ani nedotkla. Přemýšlela jsem. Když přemýšlím tak většinou nic nedělám a nebo ten jeden a samí pohyb opakuji pořád dokola než dokončím myšlenku. Z tranzu mě nikdo nedokáže vytrhnout, prostě se musím probrat sama.

,,Hej, jez nebo ti to vystydne.''

Moje přemýšlecí poloha vypadá následovně. Vyboulené oči pusa vytvarovaná do daného tvaru dle toho jestli je myšlenka vtipná, smutná, atd.

,,Sofie! Jez podruhé už ti to připomínat nebudu.''

Pořád jsem hleděla do talíře a nevnímala.

,,Kluci nepřijde vám že se nehýbe?''

Že by jim to konečně došlo?

,,No fakt. Sofie?''

To už se dokonce kluci zvedli a šli zjistit co my je.

,,Sofie!''

Něčí ruka mi mávala před obličejem ale já jsem stále nereagovala.

,,Sofie, jsi stále na tomto světě?''

No nevím jestli se moje mysl dá považovat za tento svět nebo jinou dimenzi.

,,Už vím co ji probere.''

Řekl někdo nadšeně a ucítila jsem prudkou doslova bodající bolest v oblasti ruky. Asi mi sáli krev, ale ne jen že jsem se stále neosobní ze své mysli, ale dokonce jsem se něčemu uchechtla. Doopravdy netuším čemu ale kluky to asi znepokojilo a i bolest se náhle zmírnila.

Konečně jsem se vrátila spátky do reality, a ucítila tu bolest ještě intenzivněji než když jsem byla zamyšlená. Chytla jsem si ruku a zaskuhrala.

,,JAU!!!''

Kluci se na sebe podívali a pak zmateně na mě.

,,Vždyť tě to předtím nebolelo.''

Eddie se mě s nadšením ve tváři zeptal.

,,Ty jsi psychopat?!?''

Nesouhlasně jsem mu odpověděla.

,,Co?!? Ne!!!''

,,Tak co to bylo?''

Zeptal se zmateně Jay a já si uvědomila co se stalo.

,,Jo tohle, to jsem se jenom zamyslela. To se mi stává docela často.''

Devin se mě ještě jednou zeptal.

,,Zamyslela?''

,,Jo, zamyslela.''

Ahojte doufám že se vám to furt líbí. Pořád mé nic nenapadá k té selekci. Proto bych vás chtěla poprosit jestli by jste mi neposlaly nějaké téma. Moc díky a ahojte. X3

ŽsUK