Někdy mám pocit
že jsem vyhrála
V peněžence mám dva lístky na tramvaj
a zmačkanou stovku
A třeba mi to stačí
A třeba už nic víc nepotřebuju
Film o nás dvou
kterej jsem celej probrečela
Zakopávám o vlastní nohy
a o všechny naše společný fotky
Slunce zuřivě líbá nebe
Každej večer
Jako kdyby se na něj nikdy nezlobilo
A pak jsi tady ty
A někdy zasloužíš spíš pěstí
A já tě stejně líbám jako slunce obzor
A ten film běží pořád dokola
V peněžence už nemám nic
A vlastně mi to stačí
...někdy mám pocit že jsem vyhrála
