Monster [Loki FF] ✓

Kapitola 12. - Trest a zkouška

,,Odin vzkazuje, že se máte dostavit do hlavní síně. Přemluvila jsem ho na mírnější trest, pod podmínkou, že mu ukážeš co tě Loki naučil a tím ověříš, že jsi nelhala." usmála se. To bude lehké.

Plná štěstí jsem se podívala na Friggu a pak Lokiho s úsměvem od ucha k uchu.

Zlatavá stěna, která nás držela v bílé místnosti zmizela a my vyšli. Cestou se na nás nalepilo asi 20 stráží, kteří Lokimu a mě dali pouta.

Cccc. Nejsem nebezpečná. I když, když se naštvu tak i ďáblové sedí opodál a koukají jak to dělám.

,,Po chvíli chůze jsme došli do, mě již známé, místnosti s trůnem a Ódinem. Došli jsme před něj.

,,Sundejte té dívce pouta." pronesl. Proběhl je mě jeden strážný a sundal mi je.

,,Tak se ukaž." zasmál se.
,,Doveďte tu holku." jeden strážný odběhl a po chvíli zase přiběhl s dívkou za zády. Měla zavázanou celou paži. Obvaz byl nasáklý krví.

,,Tato dívka pečovala a mého koně, Sleipnira, ale ten se splašil a zranil jí. Chci, aby jsi ji vyléčila a ona mohla dále pečovat o koně."

Dívka došla přede mě.

,,Natáhni ruku a sundej si obvaz. Prosím" řekla jsem jí a ona tak udělala. Spatřila jsem hlubokou ránu, okolo byla zaschlá krev a modřina. Nehezký to pohled.

,,To mi chceš říct, že tohle udělal tvůj syn?" poslala jsem Lokimu telepatickou zprávu.

,,Lekl se." odpověděl mi.

Vrátila jsem se myšlením do reality. Dívka měla nataženou ruku. Zvedla jsem ruce a dala jí je asi 10 centimetrů nad ránu.

Myslela jsem na to, jak se rána zaceluje a krev a modřina mizí. Objevila se černá mlha a uvyděla jsem vyjukaný obličej dívky.

Podívala jsem se na místo, kde původně byla rána, ale teď tam už byla jen červená kůže. Kůže byla přehřátá. Změnila jsem se na ledového obra a místo ji zchladila. Teď tam byla jen normální zdravá kůže.

,,A je to. Je v pořádku." řekla jsem s úsměvem a podívala se na Ódina.

,,V tomhle jsi uspěla. Teď přemístění."

Zavřela jsem oči a objevila se asi 10 metrů dál než jsem původně stála.

,,Dobře, musím uznat, že tě to Loki naučil výborně.
,,Teď ta iluze."

Soustředila jsem se. Najednou jsem vedle sebe viděla mě samu ještě jednou. Ódin kývl hlavou a já iluzi odvolala.

,,Dobře, zasloužila jsi se o zmírnění Lokiho trestu. Nechám ho žít ale odeberu mu magické schopnosti a už nebude bůh." řekl Odin.

Od Lokiho schytal vystrašený pohled, kterého si stejně nevšímal. Loki nasucho polkl. Asi pro něj budou ty schopnosti důležité.

Frigga došla je mě a chytla mě za paži.

Odin si stoupl a došel před Lokiho. Špičku žezla přiložil a místo, kde má Loki srdce. Začal něco říkat, já mu však nerozuměla. Loki se začal svíjet v bolestech.

Chtěla jsem se k němu rozeběhnout, ale zastavila mě v klidu Frigga. Vysvětlila mi, že to jen Loki přichází o magii a že bude v pořádku.

Loki se přestal svíjet v bolestech, s obtížemi se nadechnul a sedl si. Přiřítila jsem se k němu a objala ho.

,,Díky bohu Loki! Už jsem se bála, že to nedopadne dobře." zašeptala jsem mu do hrudi.

,,Jsem v pořádku." objetí mi oplatil s úsměvem. Ale já cítila jeho lítost a smutek. Magie mu bude chybět.

Zaslechla jsem Frizino ,,Aww, no nejsou roztomilí?" musela jsem se uchechtnout a Loki se mnou.

Doufám že se vám tenhle příběh líbí 💚

U další kapitoly se bude těšit
spuntika