VI.

101 9 0
                                    

Světem bloudím Bůh ví kam,
do hlubin se propadám.
Vyplavat na hladinu se snažím dál,
přitom v Pekle mi připravují krásný bál.
Ohnivé šaty stvoření pekelná mi šijí,
život na povrchu mě ubíjí.
Jsem Pekelná paní, jsem Ďábel sám,
celé Peklo já ovládám.
Pekelná stvoření čekají až usednu na svůj trůn
a má pozemská mysl dá sbohem světlým zítřkům.
Až znovu započne má vláda,
Peklu se obnoví jeho rovnováha.

Slova zlomené Kde žijí příběhy. Začni objevovat