Laska nebo nenávist?

3.část

Krys tučně

krystian normálně

Ležel jsem stále na břiše a steklo mi do konce pár slz. Ano mě. Jak já ho nenávidím. Nikdy nebudu jeho 'mazlíček' to radši umřu!Zkusil jsem se postavit, první pokus a spadl jsem na zadek. Na štěstí do měkkého. Fajn tak druhý, ustál jsem to. Teď to nejhorší,krok. Rozešel jsem se pomalým, kulhavým krokem k oknu. Každý pohyb mě bolel. Když sem se dostal k okno, opřel jsem se o parapeta rozhlédl se. Byla tu obrovská zahrada a na ní velký bazén. Za zahradou pouze les.

Čekám tu poměrně dlouho. Nesnáším čekání, ale dnes mu to odpustím neřekl jsem mu ještě všechna pravidla. Upíjel jsem z hrníčku kaffé a hypnotizoval dveře. 'Měl bych pro něj dojít.'řekl jsem si v hlavě a tak jsem vstal a pomalu se vydal za ním.

Otočil jsem se zády k oknu a koukl se po pokoji. Uprostřed místnosti byla velká manželská postel, povlečená do šedých barev a konstrukce postele byla z dřeva nabarveného na černo. Naproti ní byl psací stůl a nalevo od něj byli dveře, nakoukl jsem do nich. Byla to velká šatna. Naproti dveřím, na levé straně u postele byli další. Vešel jsem do nich a byla to prostorná koupelna z obří vanou. Poslední dveře byli umístnění uprostřed, přímo naproti oknu. A v nich stál on.

Vyšel sem schody a otevřel potichu dveře. Už neležel v posteli ale stál ve dveřích do koupelny. Když se otočil na mě, jeho předtím zkoumaví a překvapený výraz se změnil na zabijácký pohled.Zasmál jsem se „ Nedívej se tak na mě zlatíčko. Sám sis o to řekl. Pojď jest." řekl jsem a sledoval jak se váhavě rozešel ke mně.

Nemít hlad tak na něho seru. Ale jídlo bylo velice lákavé. Uvolnil mi místo abych mohl projít dveřmi. „ Tak tě tu rovnou provedu ne?"řekl s úšklebkem mě chytl kolem boků. Snažil jsem se vymanit, ale on stisk zesílil. Hodil sem na něj pohled alá 'to si vypiješ'a šel dál. Ukázal mi vše. V prvním se nacházel ten pokoj-ložnic, herna, jeho pracovna a pokoj pro hosty. Ve spodní části obývák s dveřmi a terasu, kuchyně a jídelna. Zde prohlídku zakončil.

„ Vítej v novém domově" prohlásil jsem s ironii v hlase a on se jen za šklebil a sedl si na druhou stranu stolu. „ tak to ne vedle mě si sedneš hned!" rozkázal jsem. „ co když ne?"odsekl. Jen sem se ušklíbl, sedl si a upil už studeného kaffe. Pozvedl jsem pravé obočí a řekl „ chceš si opakovat to co v kanceláři?" v jeho očích byl náznak strachu ale ani se nehnul.Stále seděl.

Teď ve mně hrklo. „ Ne nechci si to zopakovat, bylo to příšerné"protočil jsem očima. Spadl mu úsměv. 1-0 pro mě. „ Dobře."začal mluvit „ Řeknu ti pravidla. 1. budeš mě poslouchat na slovo za 2. jít na zahradu můžeš jen pod dohledem mě či bodygárdů. Za ..." „ Kde budu spát?" skočil jsem mu do řeči. Vůbec mě to nezajímalo.

„ Se mnou v posteli." odpověděl jsem „ Za 3. neskákej mi do řeči. A teď k trestům a odměnám. Za každé porušení pravidel nebo neslušného chování je trest. Ten co si dostal byl ještě mírný. Za dodržování čekají odměny. A věř, že těch chceš víc" pousmál jsem se na něj. Nic neříkal a jen protočil očima

Neposlouchal jsem, ale přemýšlel o útěku. ' hmm asi budu hrát poslušného a pak uteču' řekl jsem si. „ Teď si sedneš sem" řekl a ukázal na místo vedle sebe. Dobře jdeme hrát naší hru, která námpomůže k útěku. Vstal jsem a došel k němu. Místo toho, abych si sedl na židli si mě stáhl do klína. Začal jíst a každédruhé sousto dával mě. Přitom mě hladil na boku.

,,Tak se mi líbíš" pošeptal jsem mu do ouška a spokojeně jedl. když jsme dojedli. Vstal jsem i sním nesl ho do obýváku, sedl si na gauč a ho si ponechával na klíně. Zapnul televizi a podíval se na něj. Pohled měl mířený na televizi a to se mi nelíbilo. Tak sem si ho otočil čelem k sobě. natiskl si ho tak na sebe, že jsem to nevydržel a políbil ho.