Přitáhla jsem si Hektora blíž k sobě, takže jsme od sebe byli jen pár milimetrů. ,,Co bys chtěla hm?" zašeptá mi a divá se mi na rty. Věděla jsem že čeká až začnu a tak jsem to udělala. Dravě jsem ho políbila a on mi to oplácel. Líbal líp než jsem si původně myslela.
,,Krásný páreček, krásné foto na památku" cvakne nás jeden z kluků kteří fotí fotky z celé párty. Odtáhneme se od sebe a Hektor si od fotografa převezme fotku. ,,Koukej jak jsme spolu krásný kotě" dá mi pusu na tvář Hektor, který si mě drží po celou dobu u sebe a ukáže mi fotku.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Není špatná, dej mi jí schovám si jí" vezmu si fotku a schován si ji do kapsy od riflí. ,,Kde jsme to přestali princezno?" zamýšlí se Hektor a u toho mě hladí po zádech a pomalu zajíždí níž. ,,Dovol mi ti to připomenout" zavrním mu do ucha a otřu se svými rty o jeho ušní lalok, čímž vyvolám něco jako vlnu napětí po celém jeho těle.
Jednou rukou mu přejedu po jeho břiše kde ucítím jeho břišáky a pak ho políbím na jeho už připravené rty. Chvíli se jen tak líbáme, ale jakmile do nás začnou drkat tančící opilý spolužáci, si řekneme že zkusíme najít volný pokoj, kde bude klid. Za střízliva bych tohle nedovolila, ale v tu chvíli jsem v sobě měla tolik alkoholu a tolik emocí, že jsem se potřebovala odreagovat.
Vyšli jsme společně do patra a hledali jsme volný pokoj. Přešli jsme kolem 2 pokojů kde pokaždé někdo byl a tak jsme zamířili do posledních dveří v patře, smáli jsme se a byli jsme celkem hlasití, ale když jsem otevřela poslední dveře a spatřila Jafreyho který přirážel do blondýnky, přešlo mě to.
,,Jé zlato, tady je to taky obsazený" zasměje se Hektor. Když Jaf uslyší Hektora a všimne si mě, rychle odskočí od blondýnky až z toho spadne z postele. ,,Hailey není to tak jak to vypadá, počkej" volá na mě Jefrey z pokoje, ale já už jsem pryč.
Nechala jsem tam Hektora u jeho kamaráda a jeho ,,nové holky" Odešla jsem z domu a šla jsem neznámo kam, protože jsem neměla nejmenší tušení kde jsem a jak daleko jsem od svého domova. Všechno na mě dopadlo, začala jsem brečet, nedokázala jsem to zastavit, už to nešlo udržet, dopadla jsem tvrdě a bolestivě na zem. Dál už si nic nepamatuju.
Je ráno a já se probudila se silnými bolestmi, ale nejen hlavy, bolelo mne celé tělo a tak proč teď nespadnout z postele. ,,Ahh ssssh" syknu bolestí a chytám se za hlavu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Hailey, jsi v pořádku?" ozve se za mnou. Prudce se otočím a když uvidím Jareyho vyděšenou tvář, chce se mi zase strašně brečet. Cítím jak mi po tváři stéká slza. Jde ke mě blíž, ale já nechci aby se mě jakkoliv dotýkal. ,,Nechoď za mnou! Nech mě být, co tady sakra dělám Jafrey?! Odpověz! Proč jsem tady? Co se stalo?" začnu na něj řvát a cítím zase tu bezmoc jako předtím, ani jsem si nevšimla že jsem se rozbrečela jak malá. Jafrey ke mě přiběhl a objal mě i přes to, co jsem mu řekla.
,,Je mi to tak moc líto, nedělal jsem to naschvál přísahám, nechtěl jsem, opravdu ne, ale vypil jsem kvůli tobě tolik alkoholu, že to prostě nešlo ovládnout, nešlo to Hailey" vysvětluje mi a zároveň mě hladí po zádech čímž mě uklidňuje.
,,Byla to chyba" zašeptám. ,,Co myslíš?" zeptá se taky tiše.
,,Neměli jsme se poznat Jafrey" řeknu mu po chvíli se slzami v očích.
