Prší

6 1 0
                                    

Prší. Je zataženo a venku nikdo není.
   Chlapec čte knihu. Čte velmi nerad. Ale nudí se. Radši půjde ven.
   Vyběhne na ulici. Kapky deště dopadají na jeho světlou kůži. Štípají ho jako stovky jehliček. Ale to mu nevadí.
   Uviděl kaluž. Rozběhl se k ní. Už se odrazil a dopadá. Ale nohy se mu podlomí. A v tu chvíli se ocitne v temnotě. V temnotě ze které není úniku. Ve věčné temnotě...
   Prší. Je zataženo a venku nikdo není. Až na pár lidí. Pár zničených lidí. Stojí u malého hrobu. Kapky deště je štípají jako stovky malých jehliček. Ale to jim nevadí. Přišli se totiž rozloučit. Rozloučit s chlapcem. S chlapcem, co nerad četl. A možná to se pro něj stalo osudným...
















Short Stories (Sad) | CZKde žijí příběhy. Začni objevovat