Prolog

708 40 1
                                    


*Pohled 3 osoby *

Byl deštivý,  temný,  podzimní den.  Malá černovláska se skláněla nad hrobem svého milého.  Byl to teprve měsíc po tom co nás opustil,  však černovláska k hrobu chodila každý den.

Měla sebou deštník který její bolest zněkolikanásobňoval.  Byl to ten osudný deštník jenž jí dal v den kdy se stala příhoda „žvýkačka na židli“.

Dívka došla domů.  Už dávno nebydlela s rodiči,  konec konců jí už bylo 19, ale bydlela v malém domečku v kterém se svým milým přebývala.  Teď již je tu sama.

Usedla ke stolu a dala se do práce na seminářce do školy. Chvilku na tom pracovala,  ale její myšlenky zase vedly k jejímu milému blonďákovi.

Hlavou jí proletěli vzpomínky na střední,  zachraňování města a společné chvíle mimo školy.

Vysokoškolačka se znova rozvzlikala a šeptla : „Promiň“

Emo Girl !  [Miraculous]Kde žijí příběhy. Začni objevovat