RammLive

Pravda o minulosti

Vyštrachala jsem ve svém kufru malou taštičku ve které jsem měla pár zdravotních potřeb. Postavila jsem taštičku na stůl vedle richardovy ruky a rozmotala jeho sako. Objevila se velká otevřená rána s malými rankami okolo. Naštěstí nebyla dost velká, aby potřebovala zašít.

,,This is going to sting." (Teď to zaštípe.)

Vzala jsem do ruky kysličník a podívala se na Richarda.

Přikývl.

Zalila jsem ránu čirou tekutinou a okamžitě se po celý její ploše udělala narůžovělá pěna. Richard sebou nepatrně cukl a stiskl druhou ruku v pěst.

,,Good boy," (Pašák,) pochválila jsem ho jako nějakýho psa, ale nic lepšího mě v tu chvíli nenapadlo.

Vzala jsem do ruky obvaz a začala jsem mu ruku obmotávat. Celou dobu ze mě nespouštěl oči." Co si asi teď říká? Přemýšlí nad tím, co se stalo? Nebo nad mojí a Johnyho minulostí? Nebo nad tím co se bude dít teď?"
Z poslední otázky jsem byla sama nervózní a proto jsem obvazovala co nejpomaleji a nejprecizněji. Když jsem skončila, všechno jsem uklidila a opět se usadila naproti Richarda a zadívala se do jeho zadumaných očí.
Chvíli jsme tam jen tak seděli. Richard mě propaloval pohledem a já se nebránila pocitu, že mu dlužím vysvětlení. A proto jsem začala první.

,,I guess you must be very confused right now, huh?" (Asi musíš být teď hodně zmatený, co?) zašeptala jsem tak potichu, že bych se divila, že to slyšel.

Richard se zhluboka nadechl, opřel se do židle a založil ruce tak opatrně, jak mu to jen rána dovolila.

,,Honestly, I have never been more confused." (Upřímně, víc zmatenější jsem v životě nebyl.)

Vzdychla jsem.

,,You don't want to hear about my boring and shoddy life," (O mém laciném a nudném životě slyšet nechceš.) snažila jsem se mu jeho zvědavost vymluvit, i když mi bylo jasný, že se jen tak nevzdá.

Vrátil se zpátky do pozoru a vzal mou ruku do své zdravé.

,,Eve, if I considered your life as shoddy, I wouldn't be here," (Evo, kdybych tvůj život považoval za laciný, tak bych tu už dávno nebyl.)

Nevěděla jsem jestli to mám brát jako kompliment, ale spíš mi to přišlo jako lehce vyšinutá poznámka.

,,Okey than, I will tell you about it," (Dobře, tak já ti to teda povím,) zhluboka jsem se nadechla a dovolila své mysli odemknout přihrádku se vzpomínkama.

,,When I met Johny, I was just in last year at the university..." (Když jsem poznala Johnyho, byla jsem zrovna v posledním ročníku na vysoký...)

,,Psychology, right?" (Psychologie, že?) skočil mi do řeči.

Přikývla jsem a snažila si rozpomenout, kdy jsem mu o tom říkala.

,,We met on a rock festival," (Potkali jsme se na jednom rockovým festivale,) pousmála jsem se nad tou vzpomínkou.

Johny byl toho večera můj zachránce. Vzala jsem si totiž na festival Kurta. Byl to menší festival na zámecké zahradě, která se rozléhala až k lesům. Kurt byl vždycky poslušný pes, ale jakmile uviděl zajíce, ztratil hlavu a nic ho nezastavilo. Vyvlekl se mi a už upaloval pryč. Hnala jsem se za ním jak zběsilá v domnění, že zbytek večera strávím hledáním svého psa. Ale najednou se objevil Johny a přišlápl kurtovo vodítko, který sebou škubl dozadu, ale už se poslušně ani nehl.

,,We were together 5 years before he asked me to marry him. In that point, everything went wrong." (Byli jsme spolu 5 let, než mě poprosil o ruku. V tu chvíli to ale šlo se vším z kopce.)