Pláž

324 24 2
                                    

Odtáhl jsem se od Dena a sundal si kalhoty. Zůstal jsem jen v plavkách. Upír udělal totéž a prohrábl si vlasy. Holky v okolí ho hltaly pohledem. Zavrčel jsem a šel k němu. Přitáhl jsem si ho do polibku. Rád mi vyhověl a usmíval se. Parchant. Si užívá, když žárlím. Já vlastně nejsem o nic lepší viz úsměv na recepční. 

Odtáhl jsem se a zamračil se, aby Den pochopil, že mi tohle dělat nemá. Jen se na mě nevině usmíval. Otočil jsem se k němu zády. Uvědomil jsem si, že mám na zádech jizvy. Polkl jsem a ohlédl se. Kolemjdoucí, kteří se mě všimli, se dívali na moje záda a šuškali se mezi sebou. Nebylo mi to příjemný a už jsem chtěl utéct do vody.

Jizvy ukazují, že i kdyby život byl sebevíc krutý, vstaneš.

Vzpomněl jsem si na slova Dena a zastavil se. Všiml jsem si, že se mi zrychlil dech, takže jsem ho zklidnil. Vztyčil jsem hrdě hlavu. Nebudu se za ně stydět. Jsou ozdoba. Znak, že jsem silný. Zavřel jsem oči a usmál se. Jsou ozdoba. Bez nich jsem nemusel poznat Dena, Tekumiho, Arthura, Zerona a všechny ostatní. Stalo se to, takže se to stát mělo. 

Šel jsem do vody. Byla příjemně studená. Někdo mě objal kolem pasu. Den, kdo jiný. Stál vedle mně  díval se směrem do dálky, jakoby viděl druhý konec břehu. Šel jsem dál do hloubky. Vlny byly mírné. Den mě následoval. 

Najednou mě někdo pocákal zezadu. Ne, pocákat, to je ještě málo. Poslal proti mně velkou vlnu mořské vody, takže jsem měl mokré i vlasy. Zavrčel jsem a otočil se. Den stál opodál a chichotal se. Já ho zabiju. Jelikož jsem obklopen jeho živlem, tak to bude složitější, protože jsem nechtěl používat oheň. Moc nebezpečné. Proto jsem proti němu mohl použít jen vodu, kterou mohl kontrolovat, takže jsem by obecně v mínusu. To chtělo nějakou vychytralost. 

Odběhl jsem hlouběji do vody, abych byl po pas ve vodě. No trochu víc. Po hrudník. Akorát.  Začal jsem na Dena cákat. Ten všechny kapky zastavoval pár palců od svého obličeje, až měl vodní zeď před očima. Přesně tohle jsem potřeboval. Potopil jsem se a plaval co nejrychleji k němu. Rychle jsem mu stáhl plavky a odplaval. Vynořil jsem se opodál. Viděl jsem, jak si upír upravoval plavky. Mračil se na mě a byl celý rudý. Trochu vzteky a trochu studem. Teď jsem to byl já, kdo se chichotal. 

,,Nic jsem neviděl, neboj," chichotal jsem se dál. Den ke mně doplaval a povalil do vody. Držel mě pod hladinou moře. Nemohl jsem otevřít oči kvůli slané vodě, která by štípala do očí, takže jsem neviděl, co se chystal dělat. Držel mě pevně a najednou jsem ucítil jeho rty na svých. Polibek pod vodou. Líbil se mi. Odtáhl jsem se kvůli nedostatku vzduchu a vynořil se z vody. 

Lehl jsem si na vodu a díval se na oblohu. Zavřel jsem oči a užíval si. Měl jsem vymazáno v hlavě. Nechtělo se mi vůbec přemýšlet. Usmíval jsem se a užíval si slunce a vodu. Cítil jsem, jak mě vlnky pomalu odnášely na břeh.

Najednou mě vzaly silné ruce do náruče. Přivinuly mě k pevné hrudi a ucítil jsem rty na těch svých. Zase jemný polibek. Chytil jsem Dena za zátylek a něžně mu ho oplácel. Nesl mě na břeh.

,,Musíš něco sníst," konstatoval, když se odtáhl. Šel jakoby po souši. Ve vodě se chodí špatně, ale jemu to bylo jedno. Se ještě divím, heh. Vždyť ovládá vodu a může s ní dělat, co se mu zlíbí. Nesl mě ven z vody. Uvědomil jsem si, jak to vlastně musí vypadat a vymanil jsem se mu ze sevření. Bohužel jsem spadl do vody. No nic. Naštěstí se mi nic nestalo. Vstal jsem a šel po svých. Zahlédl jsem Dena, jak protočil oči v sloup a šel vedle.

,,Co by sis dal?" zeptal se a já se zamyslel. Měl jsem hlad, ne že ne, ale neměl jsem na něco vyloženě chuť, tudíž jsem pokrčil rameny. 

,,Chceš nějakou specialitu?" ušklíbl se na mě Den a zajiskřilo mu v očích. Lákavá nabídka, proto jsem hned pokýval hlavou, ale najednou jsem si uvědomil, že to musí být strašně drahý. A Tekumi mi i tak docela dost peněz plus jsem měl ještě svoje.  

,,Ale platím," řekl jsem podmínku. Cítil bych se blbě, kdyby všechno financoval jen upír. To se nedělá. Nejsem chudý, aby za mě musel platit. 

,,Ani náhodou,"usmál se na mě a vyšel z vody ven. Šel směrem k lehátkům. Po jeho těle stékaly kapky vody a ve slunečním světle to vypadalo dost sexy. Holky se po něm ohlížely. Zase. No nic, já mu to ještě dám sežrat.

Vyšel jsem z vody a prohrábl si mokré vlasy. Skousl jsem si spodní ret a ohlédl se po holkách. Naklonil jsem hlavu na stranu a odhalil krk. Vlasy mi spadly na druhou stranu. Přesně tam, kde jsem měl značku, by neviděly, že už někomu patřím. Na jednu z nich, která mi přišla nejkrásnější, jsem mrkl. Ta si taky skousla spodní ret a vstala z lehátka. Šla ke mně. Usmíval jsem se na ni. Krátce jsem se podíval na Dena. Ten byl rudý vzteky. 

,,Ahoj, fešáku," oslovila mě ta dívka a šla ještě blíž. Schválně na mě špulila svůj hrudník. Neměla ho zrovna malý. Prohlédl jsem si její ňadra v docela odvážných plavkách. Po očku jsem se podíval na Dena. Ten to nevydržel a šel ke mně celý rudý vzteky, Jáj, to jsem přehnal. Flirtovat s jinou. Chtěl jsem ho jen poškádlit.

,,Ahoj, krasavice. Moc se omlouvám, ale už musím, protože se sem přižene můj kluk a nebude to zrovna pěkné setkání," usmál jsem se na ni a koukal na Dena, který kráčel ráznými kroky k nám.

,,Aha, vidím. No nic, někdy se ještě musíme vidět, brouku," mrkla na mě a skousla si zase spodní ret. Upravila si vlasy a já se jí znova podíval na ňadra. Ne, nepřitahovala mě, jen jsem hrál divadlo pro Dena. 

,,Zajisté," řekl jsem krátce a otočil se. Setkal jsem se s zuřivým pohledem upíra. V očích měl bouři. Přitáhl si mě k sobě a dravě políbil, při čemž mě chytil jednou rukou za zadek. Zamručel jsem mu do polibku. Odpověděl mi zavrčením.

,,Jsi můj, jasný?" zavrčel na mě. Jen jsem se ušklíbl. Bavilo mě ho škádlit, ale musel jsem se krotit. Tohle jsem trochu přehnal. Objal jsem ho na náznak, že se omlouvám. Stisk na mém zadku povolil a já si úlevně oddechl.

,,Nezlob se. Chtěl jsem tě trochu poškádlit, ale přehnal jsem to," zamumlal jsem mu do hrudi. Něžně si mě přivinul k hrudi a zabořil mi nos do krku. 

,,Příště to nedělej. Miluju tě," zamumlal mi do krku a políbil mi ho. Pak ještě políbil značku, jakoby zdůrazňoval, že tam pořád je. 

,,Taky tě miluju," zašeptal jsem a zvedl Denovu bradu, abych ho mohl políbit. S radostí mi vyhověl. Tentokrát byl polibek něžný. 

JizvyKde žijí příběhy. Začni objevovat