Cold

45

,,Dereku vážně, já se vrátím co nejdříve a můžeme se vidět u mě doma," Přemlouval jsem ho v hovoru, když jsem mu sdělil, že půjdu s Madison ven. ,,Ale slib mi, že si budeš dávat pozor, je to cizí holka," Přemlouval mě. ,,Jdu s ní jen na hodinku ven, pak ti napíšu," Chvíli byl ticho. ,,Dobře, uvidíme se u tebe," Usmál jsem se. ,,Vezmi si sebou něco na spaní, aby jsme se mohli válet v posteli, zatím," Típl jsem hovor a podíval se, co mi píše Madison. Je zvláštní, že má takový zájem se bavit. Vždyť tu skoro každý ví, že jsem gay.

Madison: Fajn, koupila jsem ti pitíčko, ať máš taky :D 

Madison: Uvidíme se třeba v parku? :P 

Zamračil jsem se. Co  znamená sakra pitíčko... Myslí tím alkohol nebo? 

Me: Jasně, park :) 

Našel jsem naši konverzaci se Scottem.

Me: Jak je možný, že jsi nebyl ve škole?! 

Scott: Zapomněl jsem ti to napsat, byl jsem po tréninku a nějak jsem ráno neměl ani chuť vstát :( 

Jen jsem nad tím mávl rukou, dal mobil do kapsy a s berlemi šel do parku. Velmi záživná cesta. 

,,Promiň, že mi cesta trvala, to víš," Usmál jsem se a ona se na mě jen usmívala. Nabídla mi nějakou kapsičku. ,,To je to pitíčko," Pousmála se. Sedl jsem si k ní na lavičku a vzal si od ní to pitíčko. ,,Děkuji," Divně dělala tiky hlavou, až jsem se trochu lekl. Nemohu ale lidi hned soudit, třeba má poruchu. ,,Ahah, promiň,"  Prohnula se v zádech a dala si facku. ,,Co škola? Co plánuješ po ni?" Stále se usmívala a ptala se mě na otázky. 

Poslouchal jsem, jak mi vypráví o tom, že byla dobrá v gymnastice a celkově o jejím dětstvím. Zavibroval mi mobil. ,,Neboj, jen odepíšu a poslouchám tě," Pousmál jsem se na ni a podíval se, kdo mi píše. 

Derek: Tak co? :) Jsi v pořádku? Nemám pro tebe pak přijet? 

,,Krásně se usmíváš, kdo ti píše?" Trochu jsem si nebyl jistý, zda bych ji měl říkat osobnější věci, přeci jen, není úplně v pořádku. ,,Píše mi můj kamarád," Začala se z široka usmívat. ,,Co se projít k lesu?" Trochu jsem se toho zalekl. ,,Je už šero, měl bych jít už domů," Zvedl jsem se a její úsměv spadl. ,,Takže se uvidíme jindy?" Dívala se na mě. ,,Jistě," Jen jsem si vzal berle. ,,Děkuji ti Madison za pokec, tak se měj," Nic neřekla a jen tam stála. Já jsem raději vytočil Dereka, dal si mobil na ucho a pokračoval v chůzi. Nebudu lhát, málem mi ten mobil spadl. ,,Mám tě vyzvednout?" Ihned řekl do mobilu. ,,Čekal bych u školy," Jen jsem slyšel, jak se něco v pozadí u Dereka děje. ,,Jistě, hned jsem u tebe," Típl mi hovor a já se otočil do parku. Madison tam stále stála a dívala se na mě. Fajn, tohle je moc děsivé. 

Zastavil u mě Derek a já si dal berle dozadu, do auta. Sedl jsem si a jen zavřel za sebou dveře. ,,Co je?" Podíval se na mě Derek a prohlížel si mě. ,,Co by se dělo?" Nervózně jsem se pousmál. ,,Proč ten výraz, stalo se něco?" Zamkl auto a já se stále na něj díval. ,,Cítím strach," Vypadal ustaraně. ,,To se ti zdá, večer se normálně bojím," Nervózně jsem se pousmál.