...Kráčela jsem chodbou a těsně před mým pokojem kolem mě procházel Jirka. Šel velmi rychle a taky mi narazil do ramene.
,,Promiň" utrousil a šel dál.
,,Stalo se něco?" zeptala jsem se, protože opravdu nevypadal v pohodě.
,,Jojo, v poho" řekl, otočil se a běžel dál chodbou.
Otevřela jsem dveře od pokoje, bylo tam ticho, Adell ještě nepřišla a holky koukaly na Harryho Pottera.
,,Ahoj!" řekla jsem a hodila sebou na postel.
Holky neodpověděly a tak jsem se zeptala znovu.
,,Co to je za díl?"
,,Ohnivý pohár" řekla Emma, aniž by odvrátila zrak od Notebooku. Po chvíli se otevřely dveře a dovnitř vešla Adel.
,,Jak skončil ten tvůj Nor?" zeptala jsem se.
,,Druhej, ale..."
,,Ale?" zeptala se Anička a stopla film.
,,Na recepci za mnou přišel Maty" odpověděla Adel.
,,A" zeptala se Emma.
,,Povídali jsme si. Třeba víš, že se jmenuje celým jménem Matěj André Schwarz?" vylezlo z ní zamilovaně.
,,A dál?" zeptala se Anička.
,,No, po chvíli povídání, skvělý chvíli, přišel Jirka sednuj si z druhý strany" pokračovala už trochu víc zaraženě Adel.
,,A dál?" ptala se Anička.
,,No, bavili jsme se tři a pak se mě Jirka zeptal, zeptal se, jestli bych s ním nechodila, ale,ale Mates na něj hnusně začal nadávat a, a říkat, že se mně na to chtěl zeptat taky" vykoktala ze sebe Áďa.
,,Páni, oni se o tebe hádali!" řekla Emma.
,,No, ale pak Mates vstal a tak Jirka taky, nadávali si ve stoje, a, a, no, Mates praštil Jirku do obličeje a pak Jirka odešel" řekla Adél a mě se v hlavě promítla vzpomínka z choby.
,,Niky, už zase čumíš do blba" drkla do mě Emma.
,,Jo promiň, co se stalo pak?" zeptala jsem se.
,,Už jsem říkala, že jsme se pak ještě chvíli bavili s Matym a pak, když mě sem doprovodil,řekla jsem mu, že si to rozmyslím" zopakovala Adell větu.
,,Promiň, můžeš se rozmýšlet, ale já musím jít!" odpověděla jsem a utíkala na pokoj za klukama.
Jirka to totiž určitě nikomu neřekne a co když mu to oteče nebo tak něco.
,,Kluci, kde má pokoj Jirka?" řekla jsem celkem hlasitě jen co jsem otevřela dveře.
,,Číslo 18, proč?" řekl Kuba,ale já neměla čas mu odpovídat. Běžela jsem na pokoj číslo 18. Zaklepala jsem a po chvíli vešla dovnitř. Jirka seděl v posteli a hlavu měl v dlaních.
,,Vím co se ti stalo" byla jsem zase ta dobrá kamarádka se kterou se znal už tolik let.
,,To s Adel a Matesem mě moc moc mrzí, ale věř mi, líbil ses jí, teď na chvíli ne , ale teď se prý bude rozmýšlet..." řekla jsem a dala mu ruku se sádrou kolem ramen.
V tu chvíli se na mě podíval. Na tváři měl modřinu. Žlutozelenou modřinu, která nevypadala vůbec krásně. Ještě, že ti kluci mají na pokojích takový nepořádek. Vzala jsem ze země vypadalo to na Jankovo tričko, které jsem šla do koupelny namočit do hodně studené vody a následně ho vyždímala.
,,Na, dej si to na tvář" podala jsem mu to.
,,Děkuju ti Verčo..." odpověděl, jo jinak Jirka je jediný, kdo mi může říkat Verčo. Když jsme jezdili do Česka za babičkou, hrála jsem si sním na hřišti a normálně mě nazýval pravým jménem, to mi to totiž ještě nevadilo, ale teď je moje pravé jméno Veronika opravdu oposlouchané a navíc, rodiče mi taky říkají Niky, tak proč by ne i spolužáci...
,,A neboj, bude to dobrý" usmála jsem se a odcházela.
,,Ještě jednou děkuju" usmál se i on a já odešla. Cestou z pokoje jsem potkala Janka, kterému jsem řekla, že se Jirka praštil. Z pokoje se pak jen ozvalo ,,ale to je moje tričko!,, usmála jsem se a pokračovala. Bylo půl deváté, tak jsem si řekla, že se ještě zastavím za klukama.
,,Čauko" řekla jsem, když jsem došla do pokoje.
,,Čau, jdeš právě v čas, ale nesedej si a dojdi pro holky, jdem hrát pravda nebo úkol!" tak jsem se ani neposadila a šla na pokoj za holkama.
,,Ahojholky, pojďte hrát s náma pravda nebo úkol" řeklajsem a zamrkala svýma očima. Holky koukaly pořád na HarryhoPottera a Adél zasněně koukala do knížky.
,,Oky" zvedla se Anička a s ní i holky. U kluků na pokoji byla celkem dost sranda. Hráli jsme pravda nebo úkol. No teda byla sranda až asi do čtvrt na deset, kdy přišel Jirka a tak se Mates strašně držel, aby něco neudělal,bylo to vidět. No a navíc, Adél se celou dobu ohromně červenala. No, když pak už byla nuda, řekla jsem si, že už půjdu.
,,Asi už půjdu spát, za dnešek toho mám za sebou hodně"
,,Už jdu taky!" řekla Adel a zvedala se, že půjde se mnou. Emma a Anička se přidaly.
,,No, uvidíme se zítra pod svahem, až si budeme hrát na velký instruktory" řekla jsem.
,,Dobrou noc" řekl nejdřív Ondra a pak i všichni ostatní.
Než jsme usínaly,Adél mluvila.
,,Už jsem to vymyslela, po zjištění, jakej je Mates egoista a jak mega žárlí na Jirku a jak mu ublížil, budu s Jirkou. Přece jen, je prostě lepší. Nechová se jak Regulus...." řekla a po chvíli asi usnula, protože k tomu nic nedodávala.
Já byla strašlivě šťastná, že se Adél rozhodla pro toho, koho chtěla a že s ním bude určitě šťastná. No a po chvíli jsem taky usnula jak špalek.¨
No, myslím, že je to celkem dobrý. Jinak kapitolka je věnována Adélce...Mám tě ráda Adel a nedělej si s tím, co řešíš takovou hlavu, je to přece jednoduchý...
Taky jsem měla nápad, že by jsem mohla celou tu recepci udělat z Ádinýho pohledu, co vy na to? napište do comm
Jinka budu ráda za hlasování, ale i za přečtení
Niky
ČTEŠ
Lyžařský výcvik
RandomNiky je v kvintě a proto jedou se školou do rakouských alp. 1. den si neskutečně užívá, dokud...dokud nepotká Ondru a jeho ztřeštěné kamarády. Po nehodě, kterou zavinil Ondra se pomalu začínají bavit, až se z nich stávají dobří přátelé. Celý lyžař...