Thoriana a Lokiana - dcery boha Ódina..

Třetí kapitola - Nový dědic Jotunheimského trůnu...

Stála jsem na balkóně a koukala na zmrzlou planetu.

"Lucaris s vámi potřebuje něco probrat".Řekla služka.

"Už jdu"řekla jsem a odešla z balkonu.

Šla jsem přes velkou síň,kde na mě čekal můj strýček.

"Lokiano,tak jak se zde cítíš?"

"No,nejsem tady ani ne týden a citím se dobře"

"Něco jsem zjistil a týká se tě to".Řekl z vážností.

"A co to je?" řekla jsem doufajícím hlasem.

"Jsi jediný dědic Jotunheimského trůnu".

Stála jsem tam jak solný sloup.Já?A dědic?

"Já?"

"Ano.Jsi dcera Laufeye.Byl zde králem,ale padl pro dobro Jotunheimu".

"Aha".řekla jsem.

"Citíš se na to?"zeptal se mě a já se na něj podívala.

"Citím a jdu do toho"

"Výborně".

"A kdy bude korunovace?"

"Jestli chceš ,klidně už i dnes".

"Dobrá".řekla jsem s úsměvem.

"Skvělé nechám všechny svolat a ty se připrav začneme za stmívání".

Kývla jsem a odešla ze síně,plná energie.Měla jsem 100 chutí si zatančit.Ale nemohu,nemám partnera a nikdo by nebyl takový jako Loki.

Seděla jsem před zrcadlem v zelených šatech s pláštěm.Čekám až si mě zavolají.Těším se,ale bojím se že lidi zklamu,ale to nesmím.

"Je čas".řekla moje "teta".

*Vstala jsem a přišla před dvoukřídlé dveře,které vedly k velké síni.Ty se pomalu otevřely a já vstoupila.Cítila  jsem na sobě tisíce pohledu.Pomalu lehkými kroky jsem procházela uličkou s červeným kobercem.Krok co krok jsem se blížila ke koruně.Byla jsem v polovině.Můj zelený plášť za mými zády vlál,mé šaty se houpaly ze strany na stranu a mé boty na podpadku šly slyšet přes celou místnost.Přišla jsem ke strýčkovi,který držel korunu a koukal na mě.Klekla jsem si na koleno a koukala na strýčka.

"Lokiano Laufeyson,přísaháš,že budeš ctít zásady národa".

"Přísahám" řekla jsem.

"Přísaháš,že budeš ctít všechny naše zákony?"

"Přísahám".

Pomalu mi nasazoval korunu,která po chvilce zezelenala.Vstala jsem a podívala jsem se na svůj lid.Všichni mi tleskali.Já vzala dlouhé žezlo a sedla na trůn.

"Milí lidé,přivítejte novou královnu,Lokianu Laufeyson Jotunheimskou".Všichni začli křičet a tleskat.Já se jen usmívala a koukala na ostatní.

MEZITÍM NA ÁSGARDU-

Seděla jsem na schodech před trůnem a koukala do prázdna.Udělala jsem chybu,že jsem mou sestru nařkla z krádeže.Jenže ona má všechno.Má krásu,muže na každém prstu deset.Přišel Loki.Líbil se Lokianě.

"Nějaké nové zprávy o Lokianě?"

"Ne".

"Musím se smířit s tím že svou sestru už nikdy neuvidím...."

Šla jsem do jejího pokoje a koukala na její věci.Sic nejsem královnou Ásgardu a ani být nechci.Šla jsem za matkou.

"Myslíš že se někdy vrátí?"

"Potom co jsi tohleto provedla asi už ne".

"Já jsem nechtěla".

"Možná ,že čas všechno zpraví".Řekla matka.

Šla jsem k trůnnímu sálu a moje blond vlasy se hýbali ze strany na stranu.

"Thoriano?"

Otočila jsem se kdo to na mě volá.

"Co se děje?" řekla jsem a přiběhnul za mnou Thor.

"Půjdeš se mnou do zahrad?" usmál se.

"Jistě".Potom co sestra odešla,změnila jsem se.Přestala jsem se chovat jako mrcha.Propletla jsem si s Thorem prsty a odešla do zahrad....