Když kvinta učí sekundu

85 8 1
                                    

No po chvíli už jsme byli na vrcholku všichni.

,,Dobře, pojedeme na modrou a napojíme se na červenou, alespoň uvidíme jak jezdíte a pak vás budeme moct učit" řekla Anička a rozhlídla se. Bylo vidět, že zjistila, že se na ni někdo kouká a tak se usmála.

,,Je tu někdo, kdo neumí vůbec lyžovat?" zeptala se ještě Adell. Nikdo se nehlásil, což bylo dobře.

,,Oky, dáme si rozcvičku!" řekla Emma a začala předcvičovat. Všichni poslušně cvičili podle Emmi. Filip několikrát spadnul a pak ještě jednou David, Nikolas a Vanes. No, doufejme, že na sjezdovce to bude lepší. Po rozcvičce jsem začala rozdávat úkoly.

,,No tak já a třeba holky pojedeme dolů, koukneme se, jak jedete vy a pak za váma pojedou kluci a kdyžtak vás budou sbírat, jo?" no a všichni s mým plánem souhlasili. Dali jsme ještě podmínku, že u nás si stoupnou do řady a tam zůstanou stát. No a pak už jsme jely, my s holkama. V takové zatášce jsem na konci zastavila a otočila se dokola, abych viděla na sjezdovku. Po pár sekundách přijely i holky. Anička pískla a to byl signál. Najednou jsme viděly, jak dolů jede lyže. Rozjela jsem se a chytla ji. Byla jsem zvědavá, čí je. No a asi po půl minutě za námi přijeli postupně David, Nikolas, Lucka, Filip, Káťa, Vítek, Vanes a nakonec Kryštof, kterého z jedné strany podpíral Kuba a z druhé Oliver.

,,Na, tady máš lyži" hodila jsem ji před Kryštofa.

,,Děkuju" odpověděl. Bylo vidět, že se stydí. Bylo mi ho líto.

,,Copak?" zeptala se Emma, protože si toho taky všimla. Chudák, vypadal opravdu smutně.

,,To nic" řekla Anička a dala mu ruku na rameno.

,,Tohle se stane každýmu" řekla jsem a bylo vidět, že mu je trochu líp.

,,Dobře, tak můžeme jet?" zeptala se Adell.

,,Ok, uděláme to jako teď, počkáme na sebe, ale tentokrát každý pojede se svou dvojicí jo?" řekl Jonáš.

,,Dobře, uvidíme, jak to půjde, pojedeme pomalu" řekla jsem. Přece jen, dvě zimy už jsem učila, tak by to mohlo být snadné. Pomalu jsem se rozjela. Nikolas pochopil a jel za mnou. Otočila jsem se k němu čelem tak, že jsem jela pozpátku. Musela jsem se otáčet za sebe, abych do někoho nenarazila. Niko jel docela rychle, nebo jako rychle. Myslela jsem, že to bude horší. No, dojeli jsme jako druhý. Před námi zastavila už Adel s Vanes. Mezi tím, než dojeli ostatní jsem se rozhlížela kolem sebe. Můj zrak se zastavil na skokánku.

,,Mám nápad!" řekla jsem, když dojeli ostatní.

,,Když chcete umět dobře lyžovat, myslím, že musíte mít dobrou rovnováhu a proto si zkusíme jet na skokánky, předvedu!" dávala jsem pomalu rozkazy. Rozjela jsem se, najela na skokánek, odrazila se, vylítla do vzduchu a bezchybně dopadla na obě lyže zároveň. Po chvilce to už opakovala i naše sekunda. Pár lidí jsem musela sbírat, ale nebylo to zas až tak hrozný.

,,Čůůůs!" ozvalo se za mnou zrovna když jsem koukala, jak skáče Emma. Otočila jsem se a kdo za mnou nebyl. Mates, ke kterému do pár sekund dojel i jeho zbytek. Tedy jen Miky, Ondra se chudák nudí na pokoji. Co teď asi dělá? Nejspíš se nudí...

,,Niky, zas koukáš do blba" drkla do mě Anička.

,,Jo promiň, říkal jsi něco?" omluvila jsem se a ze slušnosti se zeptala.

,,Jo, slyšel jsem, že se naše učitelky nějak znají, nebo co a že nám oběma školám řekli, že na konci lyžáku se bude konat nějaký rozloučení se zimou, prostě párty...no a že to spojí!"řekl a vlastně měl pravdu, na papírku, co s sebou bylo i hezké oblečení, které bude na dovnitř a to že to spojíme, to bylo dobrý.

,,To je dobrý" odpověděla jsem Matesovi.

,,Ale prý nám nespojí jen tohle, ale i všechny přednášky a tak..." dodal Miky.

,,Tak to je taky dobrý!" řekla Emma.

,,Čau" pozdravili kluci, kteří dojeli za námi.

,,Jo jinak, tohle jsou naše Sekunda" řekla, teda strašlivě nesmyslně Adell, která byla naprosto vykolejená z toho, že vidí Matěje, toho blbečka. No a ukázala na naši sekundu, která koukala jaksi mimo, teda jako že byla mimo. ,,Budeme mít všechny aktivity včetně tý párty na konci lyžáku spojený s nimi!" vykřikla na ně Anička a začala se červenat, protože se na ni až moc ztrapnila před Alexem. Ten se na ni ale jen usmál.

,,No my musíme učit, tak ahoj" řekl Kuba.

,,Tak ať moc nepadáte!" zakřičel ještě Miky a odjeli pryč. Celé dopoledne ubíhalo celkem rychle. Pak byl oběd a polední klid. Moje tělo mě strašně bolelo, chtělo pauzu, bylo celé polámané. Chtělo se mi dojít za učitelkou, jestli musím chodit lyžovat. Já vím, bude tady nuda. S holkama jsme byly na pokoji a probíraly se v oblečení, co si vezmeme na sebe na tu ,,Párty".

,,Holky? Všechno mě bolí, asi dojdu za učitelkou, jestli musím jít lyžovat, sekunda stejně bude jezdit s učitelama, když my můžeme sami..." řekla jsem do ticha, co v našem pokoji panovalo.

,,S tebou už je vážně něco špatně, ty bys šla lyžovat i kdybys měla zasádrované obě nohy!" řekla Emma a ze skříně vytáhla krásné  šaty.

,,Ty sis vzala šaty?" ptala se Emmi Adell.

,,Já taky" řekla Anička a ze skříně vytáhla snad ještě hezčí šaty, než má Emma.

,,Já mám taky šaty, ale nechtěla jsem je, to máma mi je vnutila" řekla jsem, abych nebyla úplně mimo.

,,Já mám kraťasy do pasu a kroptop" dodala Adel. Po tomto rozhovoru jsem se vydala za učitelkou a pak za klukama. Učitelku jsem potkala na chodbě a ani nebyla proti, asi na mě bylo opravdu vidět, že mi není do skoku. Pak už jsem šla jen za klukama na pokoj. Zaklepala jsem a čekala, než mi někdo otevře. Otevřel Jonáš.

,,Ahoj" řekla jsem. Jonáš mi odpověděl a pustil mě dovnitř.

,,Ahoj" řekla jsem a sedla jsem si na postel. Na pokoji byli jen naši kluci.

,,Je ti něco?" zeptal se Oliver, když viděl, že mi není do řeči.

,,Nejdu lyžovat, všechno mě bolí" řekla jsem znuzeně a koukala do země.,,To je škoda" řekl Alex.

,,Ale zítra už půjdu" řekla jsem a podívala se na kluky, vypadalo to, že se jim do přeskáčů už taky nechtělo. A to tu jsme teprve dva dny na lyžích.

,,Večer máme myslím koukat na nějakej adrenalinovej film" řekl Kuba, který chtěl asi zachránit tichou konverzaci.

,,Myslím, že půlka lidí bude spát" řekla jsem.

,,No já teda asi určitě jo" souhlasil Jonáš.

,,Proč po nás chtějí i koukat na takový nudný filmy?" zeptal se Oliver.

,,Asi chtějí, abychom se unudili k smrti" odpověděl mu na otázku Alex.


Tentokrát trošku delší kapitola. Omlouvám se za chyby. 

Niky

Lyžařský výcvikKde žijí příběhy. Začni objevovat