Thoriana a Lokiana - dcery boha Ódina..

Čtvrtá kapitola - Čas vše zahojí...

Je to už rok co jsem na Jotunheimu královnou.Království rozkvétá a lidé mě milují.Říkají,že nejsem jak můj otec.Seděla jsem na trůně a vyřizovala jsem státní záležitosti.Měla jsem smutek,protože týden po mé korunovaci zemřela má teta.Je to sic rok,ale přece.

Seděla jsem a přemýšlela co asi tak dělá má sestra.Nakupuje ve velkém?Nad tou myšlenkou jsem se pousmála.

Mé černé vlasy jsem měla dlouhé do poloviny zad.Seděla jsem,na hlavě korunu,v ruce žezlo a zelené šaty s rozparkem.

"Královno?"

"Ano?" řekla jsem.

"Je tady někdo ,kdo chce s vámi mluvit"

"Jistě,ať jde dál".Řekla jsem a posadila jsem se jako královna.

Když se otevřely dveře viděla jsem postavu s černými vlasy a zeleným oblečením.

Když přede mne předstoupil okamžitě jsem ho poznala.Loki.

"Královno Jotunheimu,hledám jednu dívku".

"Dívku?"zeptala jsem se.

"Ona utekla z Ásgardu".Všichni si začli něco šeptat.

"Ovšem".Vstala jsem a odhalila jsem své dlouhé vlasy.

"Jmenuje se..."

"Lokiana?"řekla jsem s úsměvem.

"Ano,ona zde byla?"oči se mu rozšířili.

"Ona ,zde stále je".Řekla jsem.

"Kde?"řekl.

"Stojí přímo před tebou Loki".

Přišel ke mě blíž a díval se do mých očí.

"Lokiano?" zeptal se.

"Jo?"řekla jsem.

"To není možné,já tě rád vidím".řekl.a usmál se jako nikdy**

"Jo jasně ,nechceš mě náhodou odsuzovat ,že jsem zlodějka?"Mávla jsem rukou a byli jsme v síni jenom my dva.

"Ne,jsem tady kvůli něčemu důležitějšímu".

"A čemu?"Šla jsem ke schodům na trůn

"Ódin umírá".řekl a já se zastavila.

"Cože?" řekla jsem přišla jsem k němu blíž.

"Od té doby ,co jsi odešla".

"Sakra".Posadila jsem se na schody a musela vstřebat tu novinu.

"To snad není možný".Řekla jsem a měla na krajíčku.

"Jestli chceš,tak já půjdu".

"Ne,já půjdu s tebou ,musím za ním 20 let mě vychovával,jako vlastní dceru".Řekla jsem.

"Opravdu chceš jít?"

Kývla jsem na souhlas a nechala zavolat strýčka.Tomu jsem řekla co a jak a on přikývl.

"Jdeme".Řekla jsem a já šla.Měla jsem žezlo ,korunku a šaty.

Přišli jsme k znaku.

"Heimdalle je čas"Řekl Loki a my se oběvili na Ásgardu.

"Změnilo se to tu".řekla jsem.

Čekali na nás koně.

"Fairy" okamžitě ke mě přicupitala moje klisna.

"Chyběla jsem ti?" zafrkala a já na ni nasedla.

"Jedeme?" zeptal se mě Loki.Přikývla jsem a jeli ke hradu.

Jeli jsme přes město a všichni na mě koukali."To je Jotunheimská královna,ale co tu dělá?" slyšela jsem odněkud.Přišli jsme k bráně a stráž mi okamžitě otevřela.Sesedla jsem z koně a šla s Lokim přes velkou síň.

Viděla jsem Thorianu jak se tam mucká s Thorem.

"Fuj" oklepala jsem se.

Ona se na mě podívala a oči se jí rozšířili.

"Lokiana".

"Thoriana" přimouřila jsem oči a měla připravené žezlo.

"Kde je otec?" řekla jsem.

"Lokiano,já se ti omlouvám" to co řekla mě překvapilo.

"Kde je otec?" řekla jsem a ukázala mi cestu.

Loki šel celou dobu se mnou.

"Friggo?" řekla jsem a ona se otočila.

"Lokiano" okamžitě mě obejmula.Kývla hlavou že Ódin tam je.

Otevřely se dveře a já vstoupila.

On se podíval a vstal.

"Otče".

"Lokiano" obejmul mě.

"Sice nejsi moje pravá dcera,ale mám tě stejně rád".

Kývla jsem a obličej se mu rozjasnil.

"Takže jak vidím je z tebe královna Jotunheimu"

"Jo".Řekla jsem.

Nakonec jsem se rozloučila a odešla do svého pokoje.Na posteli ležel můj šperk.Pousmála jsem se a koukala  na ten šperk.

"Chybělo ti to tu?" zeptal se mě někdo.

Otočila jsem se a tam stál Loki.

"Chybělo".Usmála jsem se.

"Chyběl jsem ti i já?" podíval jsem se na něj a měl zvláštní výraz v obličeji.

"Chyběl".řekla jsem a přistoupila k němu blíž.

"Jak moc?"

"Moc.A chybělo mi že jsme si nemohli zatancovat".

Pousmál se a koukal do mých očí.

"Jak dlouho už to táhne Thor s Thorianou?"

"Od doby co jsi odešla a chtějí se vzít".

Koukala jsem se mu do jeho modrých očí a on se nebezpečně přiblížil.

"Asi bych si měla dát od kralování pauzu.Zůstanu tady.Na Ásgardu".

Pousmála jsem se a Loki se ke mě naklonil.Žezlo jsem už v ruce neměla ani korunku ne.Palcem mi přejel po spodním rtu a ve mě to probudilo mrazení.Naklonil se a letmě přejel rtama po těch mých.Chtěl vědět jak zareaguju.Pak jsem se přiblížila já a políbila jsem ho.Jeho rty byly hebké a měkké.Zavřela jsem oči a užívala si tu chviličku.Otevřela jsem je a odtáhla jsem se.

"Tohle jsem chtěl už udělat,jak jsme tančili tango".Usmála jsem se.

"Já taky,ale musím jít".

"Kam?"

"Říct strýčkovi,že už nebudu královnou".pousmála jsem se a odešla z místnosti....