Me & You (and my Dad)✓ || ChengStin

Chengstin * 8

Chengcheng
Pevně ho na sebe tisknu a snažím se ignorovat propalující pohled jeho otce. Když s tancem uděláme pár koleček a protančím kolem našich, tak na mě máma pozvedne palec, ale jen na chvilku, a pak se zase přitulí se spokojeným výrazem k tátovi. Justin mi opatrně položí hlavu na rameno a víc se ke mě přitiskne. Chvílemi se jen tak kolébáme a další chvíli se točíme do kola a vesele se na sebe usmíváme a musím říct, že jsem šťastný. S ním cítím něco, co s nikým jiným. Cítím radost jen z toho, že on se na mě usmívá. A já vím, že jeho úsměv je to, co chci ochraňovat. Nechci ho vidět smutného nebo ustaraného. Chci, aby se dokonce života usmíval a měl dobrou náladu. Jeho úsměv je rozkošný přímo k sežrání. Dává mi pocit, že jsem někdo výjimečný, protože je ten úsměv mířený na mě. Když píseň skončí, tak se pomalu vrátíme k ostatním ke stolu. Strýc Kayee mě propaluje pohledem a nevím, jestli si představuje, jak mě zabíjí a nebo se mě pohledem opravdu snaží zabít. Povzdechnu si. Asi to s ním bude těžké. Možná....bych si s ním mohl zkusit promluvit já? Možná kdybych mu řekl, že chci pro Justina to nejlepší, tak by na mě třeba změnil názor? Zakroutím bezradně hlavou. Naši začnou pít. Máma začíná být dost opilý, zatímco táta se ho snaží uklidnit v dalších panácích. Nakonec teta Jooheon přemluví Kayeeho, aby si dal taky pár panáků , takže nakonec je tahle...tancovačka docela zábavná. Kayee tancuje s Jooheonem na každou písničku polku nebo ...co to má být, občas je to tango, občas je to nějakej divnej....záchvat? Naši se zase na všechno snaží tancovat ploužák. Zakroutím nad nimi hlavou a sám si dám dva panáky, původně jsem chtěl jen jednoho na chuť, ale Justin se po jednom natahoval, tak jsem mu ho sebral a vypil.
"No tak." zasměju se, když má nafouknuté tváře a uražený výraz. Píchnu ho prstem do tváře, aby se přestal mračit a po chvíli mi věnuje úsměv. Nakonec, když vidíme naše rodiče, tak zakroutíme hlavou a zvedneme se s tím, že odejdeme. Ještě to řeknu mámě a Justin to řekne Jooheonovi. No, ani jeden nevypadal, že by nás poslouchal, ale ruku v ruce vyjdeme ven ze sálu a rozejdeme se směrem k nám do kempu. Cesta je temná, tak si musím svítit mobilem na cestu. Justin se na mě vystrašeně tiskne a za každým křupnutím větve nebo houkáním sovy se s vyjeknutím otočí. Zasměju se. V tomhle jsem měl naštěstí tátovu školu. Máma je ten typ strašpytla, co se lekne, dá vám pěstí a uteče...táta je kliďas, tohle ho nerozhází, má rád i hororové filmy a už od mala jsem se na ně s ním díval a stejně jako jeho mě tyhle věci fascinovali. Co vím z jeho vyprávění, tak je teta Jooheon největší strašpytel na světě a Kayee drží hrdé druhé místo, to má Justin asi po nich. Pomalu dojdeme do tábora, snažím se ho po cestě nějak uklidnit, ale pořád se bojí, tak radši přidám do kroku, aby jsme dorazili do kempu dřív. Posadíme se na pařezy a mě se po dlouhé době podaří rozdělat oheň za stálého Justinova smíchu.
"Na tohle nejsi moc dobrý." hlasitě se zasměje a plácne mě do ramen.
"Neviděl jsem, že by jsi mi nějak pomohl." nafouknu tváře a přihodím dřevo do ohně. Začne mě plácat po zádech, abych se přestal mračit a po chvíli mu to vyjde a já se usměju. "Hele." ukážu na nebe, kde bylo nespočet hvězd. Udiveně se na ně zadívá a hlasitě si povzdechne nad tou krásou. Nevím, co mě to napadlo, když jsem v kapse vyhmátl telefon a pustil jednu z romantických písní. Překvapeně se na mě zadíval. Musel jsem se nad jeho výrazem usmát a ve světle ohně jsem mu na tvářích viděl lehké červenání.
"C-Chengcheng?" špitne a přisune se ke mě. Jelikož jsou od sebe pařezy daleko, tak se musím zvednout, pařez přenést vedle něj a zase se posadit, abych byl u něj blíž. Zakryje si pusu a hlasitě se zasměje. "Teď jsi tu romantickou chvíli zkazil." plácne mě do ramene. Pozvednu obočí.
"Vím, jak to napravit," usměju se na něj a nahnu se k němu. Než stihne překvapeně uhnout, tak se nosem otřu o ten jeho. Překvapeně se na něj zadívám, když uhne a odkašlu si "promiň asi na to jdu moc ryhc-"
"NE! Jen....jsem to nečekal, promiň, ale...já ...chci to." špitne a zvedne a mě očka z pod řas. Usměju se a znovu se k němu nahnu a tentokrát neuhne.
"Mám tě moc rád, Justin." šeptnu mu to do rtů a ve chvíli, kdy můj dech narazí na jeho rty, tak se otřepe a přimhouří oči.
"Já tebe taky, Cheng." obejme mě pomalu kolem krku a ani jeden nečekáme a pomalu se vpijme do rtů toho druhého. V ten moment zavřu oči a slastně vydechnu. Pohladím ho po tváři a lehce náš polibek rozvedu. Ten pocit je tak nádherný, že jsem rád, že sedím, jinak bych spadl. Po chvíli se od sebe odtáhneme a oba ztuhneme.
"Co si myslíš, že právě děláš?" místo toho, aby jsme se na sebe láskyplně zadívali, tak oba lehce trhaně natočíme hlavu jedním směrem. Kempem, lesem a možná světem se už podruhé ozve můj křik, když vidím Kayeeho obličej.