Lyžařský výcvik

Odpoledne bez lyžování

,,To teda" zapojila jsem se do konverzace.

,,Budeme na to koukat i s tou druhou školou."

,,Jo, to budem"odpověděl Alexovi Oliver.

Blížil se konec poledního klidu. Já se vrátila za holkama na pokoj. Ty se už připravovaly.

,,Holky? My, jako my z kvinty, máme tu párty až dokud nepůjdeme spát co?" zeptala se Adel. Nebylo to ptaní jako ptaní, spíš přesvědčování samu sebe.

,,Jo Adel a máme přijít v párech, bude to něco jako maturiťák v kvintě..." řekla Emma už více smutně.

,,S kým půjdete?" zeptala jsem se a lehla si do postele.

,,Já nevím, chtěla by jsem s Alexem, ale to mi nevyjde..." zesmutněla i Anička.

,,Já myslím, že ti to třeba i vyjde, ale já jsem úplně ztracená, však se mnou Vojta nebude chtít jít..." byla ještě víc smutná Emma.

,,No ták, holky, vy alespoň víte, s kým půjdete, já ani nevím, s kým bych šla" řekla jsem. Emma přiskočila ke mně na postel a koukla mi do očí.

,,A co ten Ondra, co po obě tak touží?" řekla.

,,S ním nejdu!" řekla jsem a hrála naštvanou. No co si budem, moc mi to nešlo.

,,Haha, vtipný, neumíš hrát naštvanou Niky" řekla Adell a hodila na mě polštář.

,,Beztak tě pozve a ty mu kývneš!" řekla Anička.

,,Dopadne to dobře holky" řekla jsem celkem znuzeným hlasem, protože tahle debata mě fakt ,,bavila".

Holky odešly. V mém pokoji nastala nuda.

,,Co tak budu dělat?" mluvila jsem si sama se sebou. Otevřela jsem okno a vzala svůj blok na kreslení. Jen co jsem nakreslila obrys obličeje, ozvalo se zaklepání. Hned jsem věděla, kdo to je.Ondra.,,Ahoj" pozdravila jsem ho, když jsem otevřela dveře.

,,Ahoj, já, no, neviděl jsem tě, neviděl jsem, jak jdeš pryč, tak jsem, no..." koktal.

,,No, myslel jsi, že nikam nejdu, kam se poděl Ondra, se kterým byla pořád taková sranda?!" řekla jsem a pustila ho dál. Dobelhal se až k Emmi posteli kde si následně sednul.

,,No, od té doby, co jsi u nás byla na pokoji, uvědomil jsem si, jak jsem se k tobě choval..."

,,Ale to jak se chováš teď" vydechla jsem a sedla jsem si na mou postel.,,Teď se chováš tak divně. Není s tebou sranda, byla bych mnohem raději, kdyby ses choval jako dřív" řekla jsem a posadila se do tureckého sedu.

,,Jo, já se o to pokusím" řekl a tím skončila naše vážná konverzace.

,,Ty máš každou ponožku jinou!" řekla a začal se tlemit. Já se podívala a opravdu. Jedna s Dobbym a druhá s mrzimorem.

,,Jááj, mamka se v Harry Potterovi opravdu nevyzná, ale tohle?!" řekla jsem a začala se tlemit.

,,Ukaž!" řekl a ukázal na blok s mýma náčrtama a obrázkama. Vzala jsem ho a hodila ho po něm.

,,Tos jako kreslila?" zeptal se a ukázal obrázek Sue, který jsem kreslila včera.

,,Jo a se sádrou" řekla jsem a začala si česat vlasy, které jsem rozpustila z copů. Byly jak jinak zase vnlité.

,,To si děláš srandu!?" zeptal se a vykulil oči, že mu div nevypadly z důlků.,,Jo" řekla jsem znuzeně, samozřejmně jsem to hrála, protože mě bavili jeho reakce. Jinak jsme si to odpoledne celkem užili.

* Lucka a lyžování z jejího pohledu *

Hned po poledním klidu jsme se všichni vydali k lanovce. Potkali jsme tam naše učitele a taky učitelku. Jako učitele myslím lidi z kvinty, kteří jsou fakt super. Mě učí Emma, což je opravdu moc fajn holka. Už mě naučila jak lépe zatáčet, což jsem moc neuměla a teď už to skoro jde.

Kluci jsou taky fajn, ale nejvíc asi Oliver. Jakoby je hezkej. Nad touhle vzpomínkou jsem se musela pousmát.

Holky jsou ale taky moc fajn. Niky, je Emmi nejlepší kamarádka a Adell Aničky, ale dohromady jsou úplně ty nejvíc nejlepší kamarádky na světě. Niky je mi líto, ale na druhou stranu, mohla skončit jako ten kluk z té druhé školy- se zlomenou nohou a nemohla by lyžovat. Když jsme došli k našim učitelům, a našim normálním učitelům, zjistili jsme, že i odpoledne budeme muset jezdit s nimi a i zítra a nejspíš i pozítří, protože náš instruktor si zablokoval krční páteř.

,,Ahoj Emmi!" pozdravila jsem Emmu, která se jako jediná otočila. Měla hezky červené tváře, asi jí byla zima.

,,Ahoj Lucy" pozdravila mě nazpět.

,,Ahoj sekundo!" pozdravili nás všichni sborově. No a pak už jsme tedy jeli na lanovku. Nikolas jezdil s Aničkou, protože Niky prý všechno bolelo. No, na lanovku jsem si sedla jak jinak s Emmou, která seděla vedle nějakého Vojty od nich ze třídy a vedle něj seděl Tadeáš. Toho už jsem znala, jednou si v mé lavici zapomněl sešit a pak se pro něj o hodině dějepisu vracel.

,,Můžu s tebou pak mluvit?" zeptala se Emma opatrně Vojty a ten kývl. Byli jsme už na konci lanovky a Emma mi řekla, ať počkám na ostatní, jeli jsme totiž jako první. Postupně všichni přijeli a pak se vrátila i Emma, měla úsměv na tváři, tak předpokládám, že se jí něco povedlo. Jinak celé odpoledne jsem si taky moc užila. Jezdili jsme modrou a napojovali se na červenou a bylo to skvělé. Kluci nám slíbili, že až bude lyžovat i Niky, což bude prý nejspíš zítra dopoledne, zkusí nás naučit carving. Zatím ani nevím, co to je, takže se na to moc těším...

Tak je tu další kapitola, má skoro 900 slov a mě by zajímalo, jestli chcete spíš častěji kratší kapitoli, nebo spíš delší kapitoli třeba jednu až dvě za týden. Jinak se omlouvám za chyby. Taky jsem zde použila i Lucky pohled, tak snad se nová varianta líbí.

Niky