Alex Rogers- Do posledního dechu (Wafieair 6; Sestra 4; Avengers)

27. 17tá základna jako šťastné číslo

„Kolikátá to je základna?" promnu si zadumaně bradu. Po mapě svítilo asi dvacet červených teček, z toho u šestnácti byla žlutá hvězdička.

„Sedmnáctá, moje šťastné číslo," vesele prohlásí Bethany zrovna vcházející do Jetu.

„Moje teda ne," zabručí vedle mě Clint. Přiměje mě to se alespoň trochu zasmát nad jeho výrazem.

Posledních pět týdnů mi připadalo, že do smíchu nebylo nic. Cestovali jsme od základny k základně, zneškodňovali je a oni se nám pomalu jedna po druhé vzdávaly. Šlo to celkem hladce na to, že to byla armáda Katherine. Dokázala jsem se alespoň odreagovat od velké ztráty. Po základnách jsme chodili vždycky všichni, jen třeba někdo hlídal ze vzduchu, někdo zůstal v jetu a nebo v základně. Dokonce se k nám přidala i Wanda s Pietrem a Visionem z Bucureště. Peter tam zůstal prý kvůli vážné známosti.

„Ty bys tu ale už neměla být, Steve bude řádit," podotkne Nat a usedne za řídící desku.

„No moment, řídit budu já!" ohradil se Clint a už se tam hnal.

„Už ne," sladce se usmála Natasha.

„Romanovová, to je podraz!" nadává lukostřelec.

„Ale jdi ty Hoode, vždycky se střídáme," uchechtne se zrzka.

„Pff! Prej Hoode, ty jeden pavouku!" zabručel Barton.

„Peter, co já vím, zůstal v Bucurešti," neodpustí si další popíchnutí Black Widow.

„Ale no taak!" zasténá světlovlásek a už sahá po zapalování, ale Nat ho se smíchem přes ruku plácne.

„Moje," dá ještě na to důraz. Bethany jakožto přítelkyně Clinta si nesouhlasně, trochu žárlivě a hlavně nahlas odkašle.

Musím se znovu zasmát nad tou komedií, kdyby to jen slyšela máma. Alespoň na ni vždycky zavzpomínáme a je navždy uložena v našich srdcích...ta by se teď taky nasmála, často tohle provozovala s tátou.

„Alexandro Katherin Rogersová, co tady děláš?!" náhle můj tok myšlenek přeruší příchod našeho Kapitána.

„A jéje, co jsem říkala," ozve se opět Romanovová.

„Eh...sedím," podrbu se na zátylku a nasadím výraz neviňátka. Jo, tady už všichni ví o mém těhotenství, včetně vztahu s Lokim. To je další věc, co už nechci řešit. Odehnalo to mého současného přítele a další láska je taky někde v háji. Prostě mi není souzeno s někým být.

„Jsi v sedmém měsíci, to chceš snad na základně i rodit nebo co??" nasadí přísný výraz Steve, pod kterým se nevědomky skrčím.

„To by bylo dobrodrůžo," uculí se Wanda, která společně s Pieetrem a Visionem přišli v jeho závěsu."

„No to teda, kdo to kdy zažil," vyklouzne ze mě dříve, než jsem to promyslela. V zápětí si připlácnu ruku na pusu.

Táta mě probodl ještě přísnějším pohledem a založil si ruce na prsou.

„No né, dneska je tu nějak hustá atmosféra," utrousil Tony přicházející do quinjetu na své obvyklé místo vepředu za Nat a Clinta.

Rychle zkontroluju taťkův obličej, jestli nezrudnul vztekem. Ten však dlouze vydechl a pomalu zakroutil hlavou. Nejspíš si uvědomil, že to nemá cenu, zvlášť s mou paličatostí.

„Vyrazíme Kapitáne?" houknul Clint.

„Ano, můžeme, plány jsme si už řekli," zamrkal Steve a usedl vedle mne.