Slib

Snažíme se úplně zbytečně...

David ucuknul a zvedl se.
D: ,,Mery já tě miloval... Přemýšlel jsem v Anglii nad tebou každý den. Chtěl jsem se za tebou vrátit, ale to co si mi udělala mě hrozně zamrzelo a bolelo mě to ani nevíš jak. Já. Tě i přes to všechno miluju Mery."
Mery se rozbrečela.
M: ,,Já tebe taky Davide."
David k ní přišel a objal jí. Mery jeho taky.
D: ,,Slib mi jedinou věc."
M: ,,Cokoliv na světě."
D: ,,Že už mě nepodvedeš?"
M: ,,Nikdy Davide. Byla to osudová chyba. Promiň mi to." brečela Mery. David jí objal a dal jí pusu do vlasů.
D: ,,Mery nebreč. Taky bych se ti měl omluvit. Neměl jsem jen tak beze slova odjet. Aspoň jsem si to měl nechat projít hlavou a vyslechnout tě."
M: ,,Jsem ráda, že jsi se vrátil. Miluju tě."
D: ,,Já tebe taky Mery. Už nikdy neodjedu."
M: ,,A co klinika v Anglii?"
D: ,,Dal jsem tam výpověď. Původně kvůli tátovi, ale teď už i kvůli tobě."
M: ,,Jsi úžasnej."
David se usmál a dal Mery pusu.
Chvilku ještě seděli venku. Potom zalezli dovnitř.
Byl večer a oba dva leželi v posteli.
D: ,,Chyběla si mi. Promiň, že jsem byl tehdá takovej kretén."
M: ,,Ty mě taky Daví. Já se na tebe nezlobim.. Docela jsem tě i chápala.. Asi bych nereagovala jinak. Hlavní je,že jsi tady se mnou.
D: ,,Jo to máš pravdu. Víš přemýšlel jsem nad vším a asi se nechám vyšetřit."
M: ,,Co? Proč?"
D: ,,Snažíme se o toho prcka tak dlouho a nejde nám to. Myslím si, že je chyba ve mě."
M: ,,Určitě není." pohladila ho po strništi.
D: ,,Chci to vědět 100%, třeba se snažíme úplně zbytečně."
M: ,,Jednou nám to vyjde. Uvidíš. Sám si mi to tenkrát říkal."
D: ,,A co když ne?"
M: ,,Vyjde. Jo a na." natáhla se do šuplíku ze kterýho vytáhla prstýnky,který jí David tehdy nechal na stole.
D: ,,Ty je furt máš?"
M: ,,Ano. Schovala jsem si, abych si připomínala, že jsem tenkrát zratila to nejcenější a nejdůležitější v mým životě."
D: ,,Už si to nevyčítej. Jsem tady a budu tady s tebou navždy."