Pád čarodějů

Kapitola 6. Sjednocení

Nechali knihu ležet na stole, rozloučili se s trpaslíkem a vyšli ven. "Teď už jenom musíme počkat na Malfara." Řekl Alfar. Jakmile to ale dořekl, uslyšel volání z protějšího domu. Byl to Gabriel, který stál ve dveřích malého domu, který se zdál opuštěny. Měl rozbité okna a vypadal, že o něj nikdo nepečuje. "Pojďte sem" volal Gabriel na ně. Oba se hned rozeběhli k němu. "Co se děje? " zeptal se Doom. "Všechno vám řeknu, teď pojďte dovnitř." Řekl, a jakmile oba byli uvnitř, rozhlédl se po ulici a šel za nimi. "Pojďte, musíme vám toho hodně říct." Řekl Gabriel a šel ke schodům, které byly naproti dveřím. Doom s Alfarem šli za ním. Vyšli schody a vstoupili do jedné z několika pokojů, které se nahoře nacházely. V pokoji si hned všimli, jak v rohu na židli sedí Malfar a vedle něho leží na posteli, nějaký mladý čaroděj (oba to poznali podle znamení na čele), všimli si, že má obvázanou polovinu těla. "Posaďte se" řekl Malfar sklesle. Oba si sedli a čekali, co jim mistr řekne. "Tohle je Felir, můj učeň,"ukázal na ležícího čaroděje "byl napaden Razem, dalším z mých učňů, naštěstí stihl utéct, než ho zabil. Vypadá to, že každý z mistrů měl ve svých učních zrádce, který měl za úkol zabít učně a zajmout mistra." Alfar si hned uvědomil, že to znamená, že Arron ještě žije. "Co ostatní mistři?" zeptal s obavami Doom. "Od nikoho nemáme žádné zprávy, jediné co jsme našli, byly mrtvé těla učňů." Odpověděl Malfar. "Tak co budeme dělat? Máme vůbec nějakou šanci na vítězství?" zeptal se Alfar. "Je tu jedna možnost, musíme najít starou knihu kouzel, se kterou snad dokážeme porazit Silverblooda." Řekl Malfar. "Tak jdeme." Řekl s nadějí Doom. "To není tak jednoduché." Zarazil ho Malfar. "Ta kniha se nachází na místě zvaném Velká knihovna, a hlídá jí jeden z nejnebezpečnějších čarodějů, které znám. Byl jedním, kdo Silverblooda porazili, ale jak určitě víte, ti kteří ho porazili, obětovali své životy, pro jeho zničení, ale on nechtěl umřít, tak použil zaklínadlo, díky kterého přežil, ale za cenu jeho zdravého rozumu, sepsal knihu kouzel, a uložil ji do Velké knihovny, a kdokoliv kdo se jí pokusí ukrást, zaplatí za to životem. Nikdo už si nepamatuje jeho pravé jméno a tak mu lidi začali říkat Deadspeaker." "Takže jak ho porazíme?" zeptal se zvědavě Alfar. "Pokusím se ho přemluvit, aby se s námi spojil proti Silverbloodovi, ale pokud to nevyjde, tak ho musím porazit já." Řekl Malfar a pak hlasitě vydechl. "A co když ho neporazíte mistře? " zeptal se Gabriel "Pak tedy musíte vymyslet jiný způsob." "Teď si odpočiňte. Zítra si řekneme, co bude našim dalším krokem." Alfar ještě chvíli přemýšlel a pak řekl, že se jde projít. Doom si vzpomněl na Irielu a tak šel za Gabrielem, který seděl dole u stolu. "Víš kde je teď Iriela?" promluvil na něho Doom. Gabriel se na něho otočil a odpověděl. "Její poslední zpráva byla, že se musí dostat z města a až bude možnost, dá mi vědět kde je. Pořád čekám na nějakou zprávu od ní." Dooma teď zajímalo, proč ji hledali stráže. "Předtím než zmizela, ji hledali stráže, nazvali ji zlodějkou, víš o tom něco?" zeptal se nejistě Doom. Gabriel se otočil zády k Doomovi a šel k oknu. "Víš, my jsme s mojí sestrou na útěku, několik dní předtím, než jsem se rozhodl stát učněm, se nám stala nehoda. Zkoušel jsem jedno kouzlo, které jsem našel ve starých knihách, ale nepovedlo se, neudržel jsem celou tu moc toho kouzla a tak při prvním pokusu, došlo k výbuchu, já jsem to s mojí sestrou přežil ale naši rodiče, bohužel zemřeli, stráže tohoto města nás chtěli zatknout a dovést před soud, ale oba jsme se báli a tak jsme utekli. Běželi jsme, co nejdál jsme mohli, až jsme narazili na malou vesnici, kde jsme se dozvěděli o tom srazu čarodějů a o tom, že hledají nové učně, tak jsme se rozhodli, že to zkusím. Moje sestra, ale magii moc nerozuměla a tak se učila jak bojovat a postupně, protože jsme neměli peníze, se z ní stala zlodějka." Doom, teď měl nad čím přemýšlet. "Děkuju za upřímnost, teď už to celé chápu." Řekl Doom a položil ruku Gabrielovi na rameno. Pak už si šli odpočinout, každý ležel v jiném pokoji, ale všichni měli v hlavě tu stejnou myšlenku, myšlenku o tom co se stane, když selžou.