Už to byl měsíc, co jsem pobývala na koleji. Můj přítel Namjoon mi strašně chyběl, zároveň však mé myšlenky vždy skončily u tebe, a já to nechápala. Mezitím jsem se seznámila s jednou dívčínou. Zrzka, pěkná, vysoká a milá. Mia se jmenovala. Trávily jsme spolu veškerý čas.
Jednou když jsem si četla v knihovně si tam přišel. I přes tu nenávist jsem se musela usmát.
Všiml sis mě a přešel ke mně. Chvíli ses jen tak díval a pak si sednul s lehkou nervozitou. Já stále se skloněnou hlavou koukala do knížky.
"Promiň"
Vyšlo z tvých, plných rtů. Zvedla jsem hlavu a podívala se ti do očí. Vážně jsem si myslela, že si jen sobec.
V ten den jsme se spolu bavili až do večera. Vyprávěl si svoje příhody s kamarády, vtipy a další historky a já se smála jak pominutá. Zalíbil ses mi a to nebylo dobré.
