Ztracená v Praze

17:45 15.3 2027

"Dělej!"

"No jo vždyť běžím!"

"Tak poběž rychleji!"

"To se ti lehko řekne, když máš křídla!"

"A ty zas ocas!"

"No jo, ale ten mi teď jen překáží."

Dva stíny probíhaly zmáčenou cestou, beztak nějakou zapadlou ulicí Prahy. Dokonce i popeláři na ni zapomínali, tak se tu válely odpadky. Jeden stín byl vyšší a rychlejší než ten druhý. Jedna věc na něm nehrála. Ze zad mu vyrůstala dvě velikánská křídla. V ponurém světle nebyly vidět barvy, ale určitě byla modrá. Ten druhý pomalejší stín byl drobnější postavy, takové ženštějsí. Ze zad ji trčela nějaká ....ehm.....trubka? Procházela těsně vedle zad jako by byla přilepená k zádům. Tam kde začínaly nohy se stáčela kolmo k zádům. V běhu se ale točila ze strany na stranu jako by byla živá. Že by opravdu byla? Nebo je to tím šerem které se tu všude vznášelo?

"Rychle nestihneme to!"

"No tak na mě počkej a pomoz mi!"

Rychlejší postava s křídly se s odfrknutím zastavila. Mezitím ji pomalejší postava stihla dohonit. Na prchavý okamžik se mračna rozhrnula a světlo na ně padlo plným proudem. Ano, to co měla pomalejší postava na sobě byl ocas. Nádherný modrý ocas zakončený špičkou ze které trčela zmáčené zlatavé peří. Rychlejší postava jí popadla a mohutně zabrala křídly.
Obě postavy se vznesly.