Under Pressure | Ben Hardy

026

,,Bene, já nemůžu tohle odmítnout! Samozřejmě, že si tě vezmu! Miluji tě!" řekla se smíchem a v očích měla slzy. Chvíli jsem se bál, že mě vážně odmítne, ale teď jsem ten nejšťastnější člověk v celém vesmíru! Nasadil jsem ji prsten a políbil jsem ji.
,,Pojď ke mně do postele. Určitě se sem vejdeme oba a ty nemůžeš další noc spát na židli." řekla a posunula se, aby mi udělala místo. Ani jsem to nezkoušel odmítnout, protože Laura je tvrdohlavá a nemělo by smysl ji odporovat. Na to jí znám až moc dobře.
Až do noci jsme si povídali.

*o týden později*
*pohled Laury*
Dnes by mě mohli pustit domů, jizvy se hojí dobře a miminko roste jak má. Co se za ten týden stalo?
Rodičům jsme oznámili, že jsme se zasnoubili a že zůstaneme po celé těhotenství v Itálii. Všichni byli chvíli mimo z toho, že jsme se zasnoubili tak brzo, ale nakonec to pochopili. Máma slíbila, že za mnou bude co nejvíce jezdit.
Klukům a Lucy jsme zase oznámili, že budeme rodina. Všichni z toho byli nadšení. Kluci se snad hodinu v kuse dohadovali, kdo bude lepší strejda a kdo to malé bude učit hrát fotbal. Mají smůlu, protože jsme zjistili, že budeme mít holčičku. Takže to vyhrála hlavně Lucy, která se už  nemůže dočkat nakupování oblečků. Poprosila jsem Lucy, jestli mi půjde za hlavní drůžičku. Ona s radostí souhlasila.
Všichni byli smutní z toho, že s Benem zůstaneme v Itálii, ale naštěstí to všichni pochopili. Slíbili jsme si, že si budeme často volat a že pokaždé, když budou mít čas, tak za náma přijedou.
Rodiče s Viktorem včera odjeli zpět do Česka a ostatní odlétají dnes. Bude se mi po všech stýskat.
Ve škole jsme se domluvili, že si všechny zkoušky dodělám až po porodu.
,,Ahoj zlato, můžeme vyrazit?" najednou se u mě zjevil Ben. Ani jsem ho neslyšela přicházet.
,,Jo, jasně." vzala jsem do ruky tašku s oblečením a vyšla jsem.
,,To nemyslíš vážně? Snad nebudeš tahat tu těžkou tašku! Dej to sem." než jsem cokoliv stihla říct, tak mi ji sebral.
Došli jsme k jeho autu, který měl i v Anglii. Docela by mě zajimalo, jak se sem dostalo. Někdy se musím Bena zeptat.
Za půl hodiny jsme dojeli do vesničky, ve které máme vilku. Teď v ní budeme trávit hodně času.
,,Půjdu si dát plavky a na chvíli půjdu na pláž, půjdeš se mnou?" zeptala jsem se Bena.
,,Zlato, měla by ses šetřit." je hodně starostlivý.
,,Neboj, nehodlám moc plavat. Hlavně si chci jít lehnout na pláž na sluníčko. Stejně jsem unavená." mrkla jsem na něj.
,,Tak v tom případě můžeme jít na pláž." chytl mě kolem pasu a spolu jsme se vydali do šatny pro plavky. Do desíti minut jsme už oba leželi na pláži. Jelikož se nám nechtělo vařit, tak jsme si objednali pizzu. Udělali jsme si takový odpočinkový den.
Večer jsme si pustili film, u kterého jsem usla. Teď jsem docela často unavená.
Ráno mě vzbudil Ben, který měl hlavu u mého bříška a něco mumlal. Moc jsem mu toho nerozuměla, ale musím uznat, že byl roztomilý.
,,Dobré ráno." pohladila jsem ho po vlasech.
,,Hele, Lottie. Maminka se nám probudila." řekl Ben bříšku. Já jsem se usmála.
,,Lottie?" zeptala jsem se ho.
,,Napadlo mě, že by se malá mohla jmenovat Charlotte, nelíbí se ti to?" otočil se na mě.
,,Moc se mi to líbí, ale ještě bych se podívala na nějaká jiná jména, dobře? Každopádně nemůžu vyloučit, že by se malá nemohla jmenovat Lottie." odpověděla jsem mu. Ben vstal a vydal se do kuchyně. Dnes totiž snídani dělá on. Začínám silně uvažovat nad tím, jestli by nebylo dobré zainvestovat do hasícího přístroje. Já jsem si zatím dala rychlou sprchu. Po sprše jsem se vydala dolů na snídani. Rozhodla jsem se, že dnes s Benem proberu téma svatba.
,,Bene? Neměli bysme začít řešit svatbu? Chceš se brát před narozením malé nebo až po narození v Londýně?" zeptala jsem se a zkusila jsem Benovi lívance, které se mu překvapivě povedly.
,,Já to nechám na tobě. Ale chtěl bych, aby se malá narodila už do úplné rodiny." pravdivě odpověděl.
,,To bych taky chtěla. Ale svatbu bych chtěla co nejdřív dokud nemám velké břicho." začala jsem přemýšlet nad nejlepším datem pro naši svatbu.
,,Tak dobře. Nic odkládat nemusíme. Co kdybychom se vzali třeba za tři týdny? Stejně hádám, že budeme mít malou svatbu a hlavně tajnou, že? Koho bys na svatbě chtěla?" položil mi dalších pár otázek.
,,Tenhle nápad se mi celkem líbí. Jo, svatba by nemusela být vůbec velká. Hádám, že pozveme. Moje a tvoje rodiče, Viktora, kluky, Lucy, Briana a Rogera a holky z bytu? Chceš pozvat ještě někoho?" doufám, že jsem na nikoho nezapomněla.
,,Už mě nikdo nenapadá. Myslím, že máme všechny. Dnes bysme mohli zajet do agentury a zařídit celou svatbu, abysme co nejdřív mohli odeslat pozvánky, dobře?" usmál se na mě. Pro tu svatbu momentálně žije. Dokonce více než já.
,,Dobře." uklidili jsme nádobí a rovnou jsme se šli připravit. Ben mezitím ještě stihl zavolat do agentury, jestli by na nás měli čas.
V agentuře jsme strávili asi tři hodiny, protože plánujeme rychlo svatbu.
Domluvili jsme úplně všechno. Pozvánky budou hotové do tří dnů, obřad bude na pláži, zbytek u nás na zahradě. Šaty se mnou bude vybírat Lucy, která přiletí příští týden na víkend, prstýnky máme vybírat zítra a občerstvení si z velké části budeme dělat sami.
Nemůžu se dočkat.

Ahoj! Taak, svatba už se chystá, jeej. Jen jsem vám chtěla napsat, že vím, že v Česku se studuje zubní lékařství asi do 25 let, ale tady jsem to trošku posunula, aby mi to zapadalo do děje.

NOVÉ KAPITOLY budou vycházet v pondělí, pátek a sobotu.
Dnes je výjimka, protože zítra nebudu mít čas, abych vydala novou kapitolu.🖤

Jak se dnes máte?🖤