Jestli si s ním.. si jen pouhý sen 2 (Dokončeno)

18

(Pohled třetí osoby)

Tohoto 'problému' si všimli až v okamžik kdy z Rinových úst unikl sten. Jakmile se to stalo přestal Harua lechtat a sklopil hlavu. Cítil jak rudne a Haru na tom nebyl jinak.

Uvnitř byl ale Haru štěstím bez sebe, donutil Rina zavzdychat, chtěl pokračovat, věděl že by dnes mohl přemluvit Rina aby se s ním vyspal.

To byl možná ten důvod proč se trochu nadzvedl a začal se o Rina opět třít.

,,P-přestaň s tím Haru." řekl Rin kterému nyní v hlase scházela obvyklá dominance a chytil Harua za boky aby se přestal hýbat.

Haru si ale neuvědomoval co se kolem něj děje, na tohle čekal až moc dlouho, moc dlouho na to aby toho teď nechal. Neuvědomoval si že když bude pokračovat může Rina ztratit. Jediné co si uvědomoval bylo to že je Rin u něj, se stojákem v kalhotách a ještě před malým okamžikem zasténal.

Haruova ruka si to namířila přímo do Rinových kalhot, kde mu začala hladit Rinova nemalého kamaráda. 

Rinovy unikl z úst další sten a Haru se pousmál.

,,Nepřesuneme se do ložnice?" navrhl Haru po chvilce během které se Rin nevzpíral.

Rin jen omámeně přikývl, se Sousukem nespal až moc dlouho měsíc nebo možná dva? Kdo ví, při vzpomínce na Sousukeho Rin zesmutněl ale dále to neřešil. 

Slezl z gauče a šel do Haruova pokoje. Haru se okamžitě zvedl z gauče a šel za ním.

Haruovy přišlo krapet zvláštní že Rin souhlasil a také si všiml toho jak Rin v jednom okamžiku zesmutněl, uvnitř něj nyní zápasili dvě strany.

Jedna která toužila po Rinovy tak moc že by byla odhodlaná se s Rinem dnes vyspat i kdyby měla riskovat že tím ztratí Rina navždy, naopak druhá strana, která chtěla aby byl Haru opět Rinův nejlepší kámoš a nechtěla ho ztratit si chtěla vyslechnout co se s Rinem děje. 

Haru došel do pokoje jen malou chvilku po Rinovy ale i za tak krátkou chvilku si Rin stihl sundat triko.

Haru vážně nevěděl co má teď dělat, toužil po Rinovy tak moc a tak dlouho ale na druhou stranu tušil že když to dnes udělá ztratí Rina už navždy.

//

Víte co je fakt nepříjemné? To že píšu tuhle kapitolu a vedle mě sedí táta a ptá se co píšu...