Večer po tancování

65 5 2
                                    

Po tancování jsme se vydaly s holkama na pokoj, bylo už půl desáté, všechny to totiž bavilo a tak jsme tancovali opravdu dlouho. A naučili jsme se ploužák, jo, jen ploužák, zato ale docela dobře. Příští den přijede nějaký chlap a s naší paní učitelkou nás budou učit dva dny hip hop. Ten chlap prý mluví jen anglicky a německy, tak se s ním, samozřejmně, budeme muset nějak domluvit. Já jsem v jazycích docela dobrá. Baví mě. Všechno, co mě baví, mi jde. Je to vlastně logické. Když tě něco baví, snažíš se v tom zlepšovat, v tomhle případě mluvíš a píšeš tak dlouho, dokud nechytneš správnou výslovnost. V mažoretkách zase děláš, například, flip s otočkou tak dlouho, dokud se to prostě nepovede. Když tě něco opravdu baví, máloco tě zastaví.

,,Ty jsi magor!" volala na mě Adel, když jsem vesele poskakovala chodbou, jako kdybych tancovala.

,,To já ale vím!" vesele jsem volala zpět. Poskakovala jsem až k dveřím do pokoje. Tam jsem počkala, než přijde ta nejzodpovědnější s klíčema – Anička.

Hodila jsem sebou na postel, vlastně to udělám většinou po tom, co přijdu do pokoje.

,,Tak jak se vám dnešní hodina tance líbila?"

,,Jo, šlo to Aničko...neumím to, pořád jsem Jirkovi šlapala na nohy" odpověděla Adel Aničce.

,,Tak vás se neptáme, vy jste profesionální baletka a mažoretka" hodila po mně a Emmě pohledem Anička.

,,Jinak mi to s Alexem docela šlo...Alex je, je, fajn kluk..." vylezlo k ní nakonec.

,,Ale to, že jsem mažoretka neznamená, že umím tancovat, tady jde o to, kdo s tebou tancuje, nee snad?"

,,Jo, baletka a mažoretka se ploužák učí asi kde?" přidala se ke mně Emma.

,,Dobře, tak co vy a kluci?" podívala se na mě Adell.

,,Vojta je skvělej, ale to u jsem vám určitě říkala. Tanocovat docela umí..." řekla a podívala se na mě.

,,Ondra je hold Ondra, měl hezky divný kecy...A na to, že má zlomenou nohu má docela výdrž tance..." řekla jsem.

,,No tak vidíš, odjakživa se ti líbí zrzci a teď, když se jednomu líbíš, tak z toho nic nebude! To ne Niky!"

,,Ale Aničko, kdo říkal, že se mi nelíbí! Je to hezký zrzek, má krásně zelené oči, ale prostě víš co, málem jsem kvůli němu nemohla lyžovat!"

,,Niky, tohle není dobrej důvod!" řekla Adell

,,No a co!" řekla jsem zalezla do koupelny a práskla za sebou dveřma. Podívala jsem se na sebe do crcadla, vzala kartáček a vyčistila si zuby. Když jsem pak otevřela dveře od pokoje, všechny tři se ke mně nahrnuly a měly jsme hromadné objeí. Nikdy jsem to nemusela, ale teď to bylo hezký.

,,Promiň Niky..." řekla Anička.

,,V pohodě" řekla jsem a tím naše objetí skončilo.

Holky si pak šly ještě vyčistit zuby a pak se šlo spát. Tu noc se mi zdál sen. Byl to zvláštní sen. Chodila jsem s v něm s Ondrou a byla jsem...šťastná?

Je tu nová kapitola! Omlouvám se, že je tak krátká, ale nevyšly mi slova. Příští snad bude delší...a snad vyjde brzy.

- Niky 

Lyžařský výcvikKde žijí příběhy. Začni objevovat