Idol Producer ✓ || Zhang Yixing & Cai Xukun

Idol Producer 14

Yixing
Vyjdeme spolu ven, je tu nádherně, pláže se lesknou zlatavou září ve svitu slunce, moře je čisté a podle místních by mělo být teplé. Ostatní nás sjedou pohledy, když spolu přijdeme k nim, ale nijak to nekomentují, mají štěstí, možná si ani netroufnou, to mají jen body navíc, ehm. Vytáhnu teku z batohu a lehnu si na ní, nemám rád ležení na pláži na lehátku, přijde mi to nepohodlné. Xukun chodí stále do kola, když si, ehm, deku nevzal a tak smířen s tím, že si lehne na ručníček, co si vzal, ehm, si povzdechne. Rozhlídnu se, nikdo na dece už nemá místo, buď leží na osuškách a ti, kteří si vzali deku jsou najednou nejoblíbenější. Usměji se na něj a ukážu mu, že mám na dece místo, děkovně se na mě usměje a docupitá ke mě. Chvíli sedíme a povídáme si. Někdo začne zpívat, tak začneme s ním. Není to žádná soutěž, tak se začneme hlasitě smát, když někdo zpívá falešně nebo mu hlas přeskočí. Spousta z trainee už je ve vodě a vesele se čvachtají.
"Proč nejdeš do vody?" zadívám se na Xukuna, když sedí na dece a odmítá ostatní, kteří ho zvou do vody, sklopí hlavu a smutně se usměje.
"Když já, um, neumím plavat a nechci, aby to zjistili. Chtěl jsem jít jen na mělčinu, ale když jsem viděl, jak byl Quanzhe na mělčině a oni ho hodili se smíchem do hloubky, tak, um, mám strach." s obavami na mě zamrká a otřese se. Zakroutím hlavou.
"Není to nic, za co by jsi se měl stydět." mrknu na něj a pak přijmu pozvání od Justina, abych se šel smočit. Pokynu hlavou na Xukuna a odejdu do vody. Chvíli ve vodě blbneme, smějeme se a mě po chvíli sjede pohled na deku, kde vidím, jak má Xukun bradu opřenou o kolena a objímá si nohy se smutným pohledem. Omluvím se a začnu vylézat z vody, abych mu dělal společnost. Jak se moje tělo dostává na sucho, nejdřív se mi z vody vynořují ramena, pak hruď a pas, tak získávám víc a víc jeho pozornosti. Skousnu si ret a prohrábnu si mokré vlasy, abych si je sčísl dozadu. Skousne si ret a nespouští ze mě oči. Musím říct, že se mi moc líbí, když jeho oči klouzají po mém těle. Když k němu dojdu, tak rudej uhne pohledem a odkašle si. Chci mu něco říct, ale pak se ozve zahřmění. Všichni ztuhneme a zadíváme se na oblaka černé barvy, jak se k nám blíží od moře. Někteří z trainee vyjeknou a ostatní se hned rozeběhnou ke svým dekám a začnou je balit, když se zvedá vítr. Xukun si stoupne a hned mi pomůže balit deku. Začne krápat, nejdřív jen pár kapek, ale během chvíle je z toho průtrž mračen, kdy oblohou lítají blesky, hluší hromy a stromy zápasí s větrem. Vezmu Xukuna za ruku a rozeběhneme se do hotelu, který je naštěstí jen kousek od nás. Oba mokří se na sebe zasmějeme, a když se ujistíme, že jsme všichni, tak zalezme do svých pokojů. Ve výtahu přijdu na to, že ho stále držím za ruku, tak ho hned pustím, když se výtah zastaví na jeho patře.
"Tak já..jdu." zamrká na mě, usměji se a přikývnu.
"Mh, uvidíme se na večeři." skousnu si ret a zamávám mu, když vyjedu do svého apartmánu, tak si prohrábnu vlasy, usuším se a obléknu a začnu se dívat na tabletu na seriál. Ani nedokoukám první díl, když mi zazvoní budík, který jsem si nastavil na čas večeře. Zvednu se z postele a zadívám se oknem ven, bouřka už je pryč, slunce opět nádherně svítí a do toho je obloha zabarvená už lehce do oranžova, když se slunce chystá na ústup. Skousnu si ret a ještě chvíli si představuji, jak se procházím po pláži při západu slunce. Držím ho a ruku a pak ho k sobě přitáhnu, abych se vpil do jeho rtů. Zakroutím hlavou a odkašlu si a radši se vydám na tu večeři.
K večeři je u pultů na výběr více druhů jídla, kde si je sami můžeme nabírat a kombinovat. Naberu si nějaký masový kuličky s těstovinami a sednu si k sobě. Vedle mě si zase sedne Xukun. Vybral si salát s kuřecím masem. Když se všichni nají a odnesou svoje špinavý nádobí, tak si odkašlu, aby mi věnovali pozornost. Ve chvíli se hlasitá jídelna, která připomínala spíš úl, ztichne a všechny oči se otočí na mě.
"Dneska si běžte brzo lehnout, pak se rozdělíme do dvou týmů a jedna bude dostávat lekce zpěvu od Ronghaa, který zítra ráno dorazí a druhá lekce tance ode mě a pak se odpoledne vystřídáme." pokynu hlavou, všichni nadšeně zašvitoří a pomalu se začnou zvedat.
"Večer, kolem desáté, na mě počkej před hotelem." nakloním se k Xukunovi, který jako jediný ještě nedojedl. Překvapeně se na mě zadívá, zatímco má plné tváře jídla, ale přikývne. Ostatní se pomalu odplouží z jídelny a po chvíli se zvednu i já.
Zabalím do batohu ručníky, po tom, co jsem viděl jeho ručníček na ruce, tak vezmu rovnou osušky a kolem desáté vyjdu ven. Překvapím se, když tam už seděl na schodech a hned, jak mě viděl, tak se postavil. Usměju se na něj a vezmu ho opatrně za ruku.
"A kam jdemeee?" zvědavě na mě zamrká při tom, jak se červená, když ho držím za ruku.
"Uvidíš."
"No taaaaak." zanaříká, zakroutím nekompromisně hlavou a dojdeme na pláž dál od hotelu. Překvapeně se rozhlíží a pak vyjekne, když si svléknu triko. Vytřeští oči, když si svléknu i šortky. Pokynu mu rukou, aby mě kopíroval. Chvíli mu to trvá, ale sundá si triko a otočí se ke mě zády, když si všimne, že si ho prohlížím a pak si nervózně sundá i kalhoty. Dojdu k němu a vezmu ho opatrně za ruce. Polkne a vyjekne, když se vytrhne z transu a překvapení, když mu voda narazí do chodidel. Se strachem se na mě zadívá. Voda je krásně vlažná.
"Naučím tě plavat." mrknu na něj, polkne a zakroutí hlavou a vytrhne se mi a uteče zpět na pláž.
"Ne, já se bojím." vyjekne a obejme se rukama kolem těla. Dojdu k němu a chvíli přede mnou utíká než se mi ho podaří chytit. Nečekám ani chvíli a zaháknu ruku pod jeho kolena a vezmu ho do náruče. Vypískne a zadívá se na mě.
"Neboj, nenechám tě utopit." zasměju se a jdu s ním do vody. Jeho ruce mě pevně obejmou kolem krku, když mi začne být voda po pas a on se začne namáčet. Víc ho na sebe natisknu, aby měl pocit bezpečí a pokračuji, dokud nám oběma nekoukají jen ramena.
"N-Nepouštěj mě, prosím." vyjekne.
"Ohoo, kdy jsme si potykali?" pozvednu obočí a on se na mě překvapeně zadívá a chce se omluvit. "Můžeš mi tykat, ale jen když jsme sami." skousnu si ret a až teď si uvědomím, v jaké blízkosti jsou naše obličeje, v jak těsné blízkosti jsou naše těla. Sluneční svit osvětluje jeho obličej a já vidím, jak se nedívá nikam jinam než na moje rty. Skousnu si ret a nosem se otřu o ten jeho. Zalapá po dechu a pak se smíchem udělám, že ho pouštím. Zaječí a víc mě obejme. Zasměji se. Bože, jak mě baví ho škádlit.