Idol Producer ✓ || Zhang Yixing & Cai Xukun

Idol Producer 16

Yixing
Sedím v plážovém křesle a upíjím ze svého koktailu, zatímco sleduji trainee, jak běhají kolem hotelu. Ronghao je chce opravdu pořádně rozcvičit. Sedím kousek od nich a ještě že mám na očích brýle, protože moje oči sledují jen jeho. Nedokážu z něj oči sejmout na někoho nebo na něco jiného. Jestli jsem s tím měl před tím problém, tak teď ho mám ještě větší. Po tom nádherném polibku, který jsem chtěl zažít už od první chvíle, kdy jsem ho uviděl. No, dobře, trochu kecám, v první chvíli, kdy jsem ho viděl, jsem ho chtěl uškrtit, tak ve druhém, i když to taky ne, to jsem ho chtěl poslat na kliniku, aby mu zkontrolovali hlavu, ale od chvíle, kdy jsem začal vnímat jeho přednosti, jeho nádhernou postavu, jeho krásné oči a plné rty. Jeho sexy pózy a nešikovnost, kterou bych normálně shledal otravnou, ale u něj byla roztomilá, od té chvíle jsem nechtěl nic jiného než ho k sobě pevně přitisknout a vpít se do těch jeho plných a svůdných rtíků. Užít si ten pocit a jejich hebkost. Jakoby se mě dotýkala samotná oblaka, když jsem je ucítil. Ještě teď mám pocit, že kdybych zavřel oči a představil si tu chvíli, tak bych si dokázal představit ten pocit živěji než si dokážu přiznat. Musím si odkašlat a dát se dohromady, když ke mě jde skupina, kterou Ronghao rozdělil. Smutně si povzdechnu, když v ní není Xukun, ale zase je tu Justin, když si ho zlíbím, tak by mi mohl poskytovat podporu, jakou potřebuji. Mohl by po nocích krýt to, že nebyl Xukun v pokoji nebo po ránu, proč nebyl v posteli, když byl budíček. Odkašlu si. Proboha, zkus se držet aspoň do konce tohohle programu a aspoň měsíc, oh god měsíc, potom, aby se nerozšířili hned fámy.
"Tak," položím už vypitý mangový koktail na stolek vedle křesla a zvednu se z něj. Seřadí se do řad a usmějí se na mě.
"Tak, jelikož někteří z vás v tanci vynikají a někteří ne, musíme se v tom všichni sesynchronizovat, někteří mají nadání na něco jiného, ale to neznamená, že jsou nejlepší, například Zhu Zhengting, to, že umíš hezký salta, tě nezachrání. Potřebuješ vypilovat některé pohyby a hlavně potřebuješ balanc v těch pohybech. Tak, teď si budeme nacvičovat Ei Ei." oznámím jim a všichni přikývnou. Nechám si od produkčního zapnout hudbu a začnu jim před tancovávat. Není tu sice zrcadlo a je pravda, že hotel jednu místnost, posilovnu, se zrcadlem má, ale až budou vystupovat tak taky žádné mít nebudou a v tak krásný den nebudeme zavření vevnitř. Předtancuji jim a pak jim ukážu, jak by to mělo vypadat a nechám je, aby na ní tančili stále a stále dokola, dokud opravdu nejsem spokojený. Dokud každý pohyb není tam, kde má být, kdy tam má být.
"Super, myslím, že je to hodně povedené, dobře, běžte se vysprchovat a sejdeme se na obědě." usměju se na ně. Hlasitě mi to odsouhlasí. Jsou to roztomilé děti. Usměji se, ale ne jako Xukun, ehm. Pohledem sjedu na skupinu Ronghaa, od které se ozývají skřeky a někdy i tóny, ehm. Nejde spíš o to, že by to nedokázali jednotlivě zazpívat, ale spíš o to, že to nedokáží zharmonizovat. Usměji se, když se na mě Xukun otočí, jakoby cítil můj pohled, nebo jakoby doufal, že se na něj třeba budu dívat. Skousnu si ret a mrknu na něj, když se vydám do hotelu a dojdu k sobě do apartmánu. Ani nevím, jak dlouho tam čekám, ale po chvíli se ozve zaklepání. Pozvednu obočí. Nikoho nečekám, ale asi je to Ronghae, který skončil s tréninkem a chce mi říct svoje domněnky. "Dále." pronesu a zahledím se do papírů a pak, když uslyším zavření dveří, tak po mě někdo skočí. Leknu se, ale zasměju se, když vím, že je to Xukun. "Copak tady děláš?" zašeptám mu to do vlásků. Zakroutí hlavou a víc mě obejme.
"Chyběl jsi mi." zavrní. Skousnu si ret.
"Proto jsi mi skončil v posteli?" pozvednu obočí, když ho otočím pod sebe a chytnu mu ruce vedle hlavy. Skousne si ret a mrkne na mě. "Ty zlobilo." zasměji se a nahnu se k němu, abych se vpil do jeho rtů. Usměju se, když vidím, jak přimhouřil oči a jeho dech se zrychloval s každým kouskem, kterým jsem zmenšil naší vzdálenost.
"Mh." Zavrní, když se do jeho rtů vpiji a začnu ho pomalu a něžně líbat. Prohne se v zádech, aby se aspoň nějakým způsobem otřel o moje tělo. Držím mu ruce za zápěstí a cítím, jak se jeho ručky zatínají, tak mu jednu ruku pustím a on mi jí hned vjede do vlasů a zavrní. Usměji se a začnu ho líbat vášnivěji, dokud nám oběma nedojde dech. Oba hlasitě dýcháme a nemůžeme od sebe odtrhnout oči. Když mám pocit, že jsme se oba dostatečně nadechli, tak se k němu zase nakloním.
"Yixing, potřebuju s tebou něco probrat." začnou se bez zaklepání otvírat dveře. Zpanikařím a nenapadne mě nic jiného než Xukuna chytit a skutálet se s ním z postele na druhou stranu, blíže k oknu a ukážu Xukunovi ať si vleze pod postel. Ronghao zvedne oči od papírů a odkašle si, když mě vidí, jak jsem na zemi za postelí. "Co děláš na zemi?" pozvedne obočí a já se zvednu, když se Xukunovi podaří pod postel zalézt.
"Ale jen mi tam spadli náušnice, které jsem si chtěl vyměnit, ale nenašel jsem je." zvednu se.
"Ah, chceš pomoct?" usměje se na mě.
"NE, um, ehm, to je dobrý, to není tak důležitý, stejně to byl šunt, haha, no, ehm, co jsi chtěl probrat?" dojdu k němu a on si sedne na postel. Sednu si vedle něj a odkašlu si, když se ozve z pod postele kýchnutí. Ronghao se na mě nechápavě zadívá.
"Hepšíí, začínám mít asi rýmu." zadívám se na něj co nejvíc věrohodně.
"Hmm, měl by jsi pečovat o svoje zdraví." vážně se na mě zadívá a poplácá mě po zádech. Odkašlu si a co nejnápadněji si oddychnu.