Idol Producer ✓ || Zhang Yixing & Cai Xukun

Idol Producer 34

Justin

Musel jsem si ho ukrást pro sebe. Jak říká Xukun, musím o něj bojovat, za žádnou cenu ho Zerenovi jen tak nenechám, to tedy ne! Proto když byla možnost, tak jsem ho musel odtáhnout, abychom mohli trénovat jen spolu.

Snažil jsem se hýbat a vypadat svůdně, ale absolutně nevím, jestli se mi to povedlo a jestli to na něj vůbec zabralo, protože v jeho tváři se výraz vůbec nezměnil, alespoň ne natolik, abych věděl, jestli ho moje svádění zaujalo nebo ne. Ale pokračuji a nevzdávám se.

To, abych ho ten pohyb naučil zrovna takhle mě vlastně napadlo náhodou, z vteřiny na vteřinu. Chvíli jsem sice přemýšlel, jestli je to dobrý nápad, ale přišlo mi to tak, že je to velmi dobrý nápad. A teď, když k němu stojím zády a nenápadně se na jeho hruď svými zády tisknu, tak se snažím nevrnět, snažím se nepokazit všechno tím, že bych mu skočil kolem krku. To, jak držím jeho ruce na svých bocích, cítím, jak moc je pro mě ten dotek příjemný. Ukazuju mu ten pohyb několikrát a občas na nás mrknu v zrcadle, abych se podíval, jak se tváří a jak ten pohyb zkouší.

„Myslím, že, ehm, už ten pohyb chápu." Jeho hlas zní až moc blízko mého ucha, mé tváře se lehce zbarví do červena a já si skousnu ret.

„Tak ukaž." V zrcadle na něj kývnu, cítím, jak jeho ruce o maličko víc sevřeli moje boky a opravdu tak tak zvládnu zadržet vzdech, když ten pohyb zkusí, ale spíš to vypadá jako by přirazil, protože se svým rozkrokem otře o můj zadek a mi od sebe oba skoro uskočíme. Oba si odkašleme a já celej rudej začnu těkat očima po místnosti a podrbu se v zátylku. Ale po chvíli mírně trapného ticha, když k sobě konečně zvedneme pohledy a ztratíme se oba v očích toho druhého začne hlášení, abychom se všichni dostavili do společenské místnosti, kvůli cvičení. Dojdu vypnout rádio a u dveří se oba zastavíme, když ve stejnou dobu stáhneme na kliku. Takže já držím kliku a Chengcheng má svoji ruku položenou na té mé. Zvednu k němu oči.

„Promiň." Šeptne do ticha, ani nevím, proč začneme šeptat. Ale naše ruce se nehnou ani o milimetr.

„Ne, ty promiň." šeptnu nazpátek, ani nevím, jak dlouho jsme se zase ztratili ve svých očích, ale najednou někdo chytí z druhé strany za kliku a my oba tak tak stihneme uskočit, než nás ta osoba srazí dveřmi, protože se otvírají dovnitř. Chengcheng mě naštěstí chytí, když ztratím při úskoku rovnováhu.

„Um? Hledám vás všude." Významně nás Zhengting sjede pohledem, když nás vidí. Chengcheng mě pořád držel kolem pasu a já byl pořád v předklonu. „Doufám, že jsem vás v něčem nevyrušil?" pozvedne obočí a tváří se ještě významněji.

„Ne."

„Aji jo." Vyjeknu a pak mi dojde Chengchengova odpověď a odkašlu si a trošku zahanbeně sklopím hlavu. On mě pomalu a opatrně pustí a já projdu dveřmi jako první, ani nevím, kdy se ti dva odebrali taky směrem do haly, ale dojdu tam. Myslel jsem, že se mu ta chvíle, kdy jsme byly spolu taky líbila...nebo nelíbila? Třeba se mu to nelíbilo? Třeba je raději, když se ho dotýká jen Zeren? Ne, nesmím takhle přemýšlet. V davu, kde jsou všichni seřazení, abychom mohli tancovat, najdu vzadu Xukuna a dojdu k němu. Kývne na mě hlavou jako co se děje, ale já hlavou zakroutím a zašeptám směrem k němu, že mu to řeknu potom.

Všimnu si, jak dveřmi projde i Zhengting a Chengcheng. Všimnu si, jak na sebe Zhengting a Xukun významně mrknou, nechápavě je sjedu oba dva pohledem a Zhengting začne Chengchenga táhnout k nám a navede ho, aby stál vedle mě. Takže stojí Xukun, vedle něj já, vedle mě Chengcheng a vedle něj Zhengting. Ale naštvaně si odkašlu, když se ve dveřích objeví i Zeren a hned se k nám rozběhne. Já na něj zavrčím, když mě chce odstrčit, tak odstčí Zhengtinga a Chengcheng se zase ocitne mezi námi. Pořád se po sobě se Zerenem díváme a vraždíme se pohledem. Opravdu mu nemůžu Chengchenga nechat tak lehce! A pokud...pokud už Chengchengovi city zmizeli, tak mám dvě možnosti. Buď se vzdám...což nepřichází v úvahu. Anebo se prostě budu snažit, budu dělat všechno pro to, aby se do mě zamiloval znovu. Nevzdám se ho, tentokrát už se ho nevzdám.Dovolil jsem to jednou a podruhé prostě...už ne.

„Takže, rozdělte se do dvojic, protože v následující části budete tancovat po dvojicích. Hlavně si vyberte někoho, s kým se dokážete synchronizovat." Oznámí nám Jackson, díky bohu, že tu není Yixing, Xukun je alespoň trošku klidnější.

Xukun do mě strčí, abych byl blíž Chengchengovi, natáhnu ruce, abych ho chytil za ruku, abych tím získal jeho pozornost a hlavně, abych s ním mohl tancovat. Ale Zeren mě předběhne, když ho chytí kolem pasu.

„Budeme tancovat spolu, žee." Zašvitoří a probodne mě pohledem.

„Já chtěl s Chengchengem tancovat." Vyjeknu dotčeně.

„Tys ho měl už ráno, nebuď tak sobeckej, já s ním chci taky tancovat." Vyplázne na mě jazyk, chvíli mám tendenci, že po něm skočím a uškrtím ho. Ale zadívám se na Chengchenga, nevypadal, že by mu to vadilo, sklopím hlavu a stoupnu si vedle Xukuna, který mě konejšivě pohladí po zádech. Trošku překvapeně zamrkám, když až zepředu jde k nám dozadu Ziyi a dojde hned k Zhengtingovi a postaví se vedle něj. Ehm, kdy se ti dva seznámili natolik, aby spolu tancovali? Ehm, no, seru na to. Ale proč Chengcheng nic neřekl! Já nevím, co si mám myslet, nemám nic, nevidím jediný náznak toho, že by mu vadilo, že na něj Zeren sahá a že si na něj dělá nějaké nároky. Asi budu muset Zerena zabít...jo...zabiju ho.